Vítěz řeckých voleb: Zůstaneme u eura a splníme závazky

"Dnes Řekové vyjádřili vůli zůstat u eura, setrvat v eurozóně a podporovat růst," řekl předseda řeckých konzervativců na tiskové konferenci, na které vyzval k sestavení koalice proevropských stran. "To je vítězství pro celou Evropu," poznamenal. Národní demokracie dosáhla v předčasných volbách na 30 procent hlasů, což je 130 křesel v parlamentu. Po sečtení téměř tří čtvrtin hlasů je zřejmé, že Koalice radikální levice (SYRIZA) dosáhla jen na 26 procent, to je zhruba 70 mandátů. Vůdce strany SYRIZA Alexis Tsipras volební urážku uznal. Zároveň odmítl Samarasovu nabídku, aby se radikální levice podílela na vládě národní jednoty. "Volal jsem Samarasovi, abych mu poblahopřál. Může vytvořit vládu. My budeme v opozici, zastupujeme většinu lidí, kteří jsou proti (finanční) pomoci," oznámil. Na třetím místě skončili ve volbách socialisté s 12 procenty hlasů. Přepočteno na mandáty, Nová demokracie s nimi dosáhne na většinu v parlamentu. V třísetčlenném zákonodárném sboru by podle BBC měly obě strany mít kolem 165 křesel. Do poslaneckých lavic zasednou i neonacisté ze strany Zlatý úsvit. Dosavadní výsledky jim dávají zisk 6,9 procenta hlasů (18 křesel), což je zhruba stejně jako v květnovém hlasování. SYRIZA je pro zachování eura, stejně jako čtyři pětiny Řeků. Avšak odmítá úspory v řeckém rozpočtu, kterými Evropská unie a Mezinárodní měnový fond podmiňují čerpání dalších úvěrů. Nová demokracie je pro euro a zásadní změny v rozpočtu nehlásá. Socialisté už dali najevo, že jsou ochotni jít s touto stranou do koalice. Jejich předseda Evangelos Venizelos však vzkázal, že se "vlády národní odpovědnosti" musí účastnit i další levicové strany. Nedělní volby označil řecký tisk za nejdůležitější od voleb po svržení vojenské junty v roce 1974. Jsou důsledkem patové situace, která nastala po hlasování z letošního května.

Konzervativci a socialisté ve volbách ztratili nadpoloviční většinu v parlamentu a nepodařilo se jim najít vhodného partnera ke koalici. V jejím sestavování selhala i SYRIZA, která se tehdy umístila na druhé příčce.

Poté se vůdcové stran neshodli na úřednickém kabinetu, který navrhl prezident Karolos Papulias. Tím byly vyčerpány všechny možnosti k sestavení vlády, které předpokládá řecká ústava. Prezident nato rozpustil parlament a vyhlásil nové volby. O 300 křesel v parlamentu se v nedělních volbách ucházelo na 21 politických stran a hnutí. Volební místnosti se otevřely v šest hodin ráno SELČ a zavřely se o 12 hodin později.

Řecko jako první stát Evropské unie nedokázalo splácet dluhy a muselo požádat členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem má přislíbeno 240 miliard eur (šest bilionů korun). Státní dluh Řecka dosáhl 165 procent HDP. Přes rozpočtové škrty narůstá.