V Benátkách to vře, nad městem ční obří výletní lodi

Uprostřed turistické sezony se tito obři na moři vynořují jeden za druhým. Za jediný den mohou do města dopravit i 30.000 návštěvníků. Někteří obyvatelé Benátek proti tomu hořce protestují a jejich kampaň proti velkým lodím během několika posledních měsíců nabrala na síle. V dubnu uspořádali protestní akci, při které se na člunech a loďkách plavili kolem jednoho z těchto velkých plavidel a troubili na klaksony a houkačky. "Jste moc velké!" volala jedna aktivistka na loď z megafonu. Obří plavidla jsou pro tyto aktivisty symbolem odvětví, které zaplavuje jejich rodné město. Neshody kolem výletních lodí se dotýkají jádra sporu o to, čeho všeho by se Benátky měly vzdát ve prospěch turismu. "Nesnáším tenhle business s výletními loděmi," říká mluvčí protestní kampaně Silvio Testa. "Je to nejviditelnější projev vulgárního vykořisťování mého města. O kráse Benátek nelze pochybovat. Ale město za ni platí jako překrásná prostitutka." Mluvčí benátské kanceláře organizace na ochranu památek Italia Nostra tento názor podporuje. "Je to jakoby Benátky byly pro většinu lidí majetek, který musí být vykořisťován," řekla. Námitky proti lodím mají estetické důvody, aktivisté je chápou jako vetřelce z moderního světa, kteří pravidelně ničí historickou atmosféru města. Testa upozorňuje, že lodi nejen přivážejí příliš mnoho turistů, ale vlny, které vytvářejí, by mohly poškodit budovy podél kanálů.

Ovšem Roberto Perocchio, ředitel přístavu, kde tyto lodě kotví, toto vše odmítá. Poukazuje na to, že proplout kolem jakéhokoli místa ve městě plavidlům zabere jen několik minut. Jakýkoli dopad na slavné benátské vyhlídky je jen přechodný. Pokud jde o znečištění ovzduší, plavidla podle Perocchio dodržují pravidla Evropské unie. Navíc tu jsou plány emise dál snížit. Perocchio trvá i na tom, že lodě základy benátských vil nepoškozují. "Od let 2003 a 2004 se samozřejmě všechno pečlivě kontroluje, abychom si byli jisti, že pohyb vody, velmi pomalý a jemný pohyb vody způsobený plující lodí, bude mít v Benátské laguně stejnou sílu jako přirozený příliv," řekl. Odvětví cestovního ruchu tvrdí, že pasažéři na těchto lodích ve městě nechají 20 procent z celkového objemu, které město získá od svých 20 milionů návštěvníků ročně. Každá loď prý platí 150.000 eur (více než 3,6 milionu korun) za služby přístavu pokaždé, když v něm zakotví. "Město začátkem 50. a 60 let prožívalo velmi špatné časy a řekl bych, že většina Benátčanů je na tuto ekonomiku pyšná," řekl. Ochráncům benátských památek podle jeho názoru hrozí, že město ochromí, když jej uzamknou v minulosti. A zatímco tato pře pokračuje, lodě si to dál razí do města a cestující z nich se přidávají k davům turistů, kteří procházejí uličkami a vytvářejí hloučky na velkém a rušném náměstí svatého Marka. Je ale možné, že k nějaké změně dojde. Výbor pro životní prostředí italského parlamentu uvažuje o právním předpisu, který by městu umožnil větší kontrolu nad správou svých vod. Není zatím jasné, co přesně by to znamenalo. V jednom okamžiku by to ale mohlo vést k tomu, že větší lodě by byly vykázány z kanálů, kterými mohou proplouvat městem. Mezi řadou dlouhodobých plánů jsou i návrhy na zařízení, která by umožnila výletním lodím nekotvit přímo v Benátkách, ale někde nedaleko.