Neandrtálci ve Španělsku vymřeli dříve, než se předpokládalo

Berlín - Teorii o tom, kdy vymřeli poslední neandrtálci ve svém posledním útočišti na území dnešního Španělska, zřejmě čekají změny. Dosavadní úvahy vycházely z toho, že neandrtálci vymřeli před 35.000 lety, nové výzkumy evropských a australských vědců ale naznačují, že se to mohlo stát o 15.000 let dříve. Tvrdí to studie, kterou dnes zveřejnil vědecký magazín Proceedings of the National Academy of Sciences.

Odborníci znovu analyzovali kosterní nálezy z jedenácti známých španělských nalezišť, nyní k tomu ale využili vylepšené postupy k odfiltrování později usazených molekul uhlíku. Tato nová metoda se nazývá ultrafiltrací. Výsledek ukázal, že kosti jsou starší, než se dosud předpokládalo.Pokud se výsledky studie potvrdí, pak to zpochybní teorie o možném spolužití a možná i vzájemném křížení mezi neandrtálci a moderním člověkem Homo sapiens, které se v této oblasti mohlo dít po tisíce let. Lidé dnešního typu se zde podle předpokladů začali usazovat před 42.000 lety."Výsledky naší studie ukazují na značné problémy s datací posledních neandrtálců na území dnešního Španělska," uvedl Thomas Higham z Oxfordské univerzity, který se zabývá určováním stáří biologického materiálu pomocí radiouhlíkové metody. "Je nepravděpodobné, že neandrtálci přežili v této oblasti déle, než se jim podařilo kdekoli jinde na evropské pevnině."Studie však zcela nevylučuje možnost, že neandrtálci v oblasti vymřeli až v doposud předpokládané době před 35.000 lety. Výzkum totiž komplikuje skutečnost, že kvůli teplému podnebí na Pyrenejském poloostrově rychle degraduje klíčový protein využívaný při radiouhlíkové dataci.Neandrtálci (Homo neanderthalensis) se poprvé objevili asi před 400.000 lety a obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Nejsou přímými předky moderního člověka, ale slepou vývojovou větví.

Související

Lidé

Výzkum z území Čech přinesl překvapivé poznatky o migraci v pravěku

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.

Více souvisejících

pravěk Španělsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

23. prosince 2024 19:54

23. prosince 2024 18:20

23. prosince 2024 17:15

Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů

Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy