Sociální situace v EU je kritická. Konec evropského komfortu?

"Sociální krize v Evropě se nadále zhoršuje a v řadě členských států není na dohled znatelné zlepšení. Velmi často byli postiženi ti nejchudší," řekl dnes evropský komisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor. Podle něj by vlády měly usilovat o růst a o to, aby daly "lidem skutečnou šanci na slušné živobytí".

Snížení sociálních výdajů bylo podstatně výraznější než při předcházejících krizích. V mnoha zemích toto snížení neutralizovalo úlohu, jakou mají systémy sociální péče při stabilizaci ekonomiky a zřejmě přispělo k prohloubení recese, přinejmenším krátkodobě, tvrdí EK.

Rozpočtové úspory zvýšily nezaměstnanost - přímo růstem nezaměstnanosti ve veřejném sektoru a nepřímo omezením poptávky. Změny v systémech sociálních dávek a snížení mezd ve veřejném sektoru vedly k výraznému snížení reálných příjmů domácností a obrovsky ovlivňují životní úroveň domácností s malými příjmy, píše se ve zprávě.

Zpráva si všímá také toho, že krize má vliv na porodnost. Její vzestup se zastavil v roce 2009 na úrovni 1,6 dítěte na ženu. Nadále roste průměrný věk rodících žen, který dosáhl 30 let.

Studie neuvádí konkrétní případy jednotlivých zemí, ale vyjadřuje se obecně k celé EU. Připomíná, že nezaměstnanost rostla v unii i v lednu a dosáhla 10,8 procenta. Ekonomický pokles v posledním čtvrtletí byl v EU 0,5 procenta. Alarmující je především nezaměstnanost mladých, která dosáhla v celé EU 23,6 procenta.

Sociální odpovědnost v mimoevropských vyspělých zemích světa (USA, Kanada, Japonsko, Austrálie...) leží na každém jednotlivci a jeho rodině. Na každém občanovi závisí, jak se finančně zabezpečí proti nečekaným sociálním situacím (např. kombinací několika finančních produktů). Spousta státních dávek v těchto zemích není vůbec zavedena a když tak jsou nižší. Celý sociální systém je jednodušší. Celkové daňové zatížení je zde však nižší.

Občané jsou více vedeni k odpovědnosti a jenom na nich záleží, jaké pojištění si uzavřou a v jaké výši či jak se zabezpečí na stáří. Na druhou stranu na to doplácí řada občanů. Např. trvalým problémem v USA je zdravotní péče pro zdravotně nepojištěné, kterých je více než 43 milionů. V USA tak čím dál více zaměstnavatelů přijímá příspěvkové plány, ve kterých jsou vyčleněny částky, za které si každý zaměstnanec může nakoupit zdravotní péči.

Vůbec nejštědřejší jsou systémy ve Francii, Švédsku a Dánsku. V těchto zemích se státní výdaje sociální povahy pohybují okolo 30 % k HDP. I vzhledem k propracované sociální politice je v Evropě prozatím nejméně „chudých" na světě", píše server finance.cz. Otázkou je, jak dlouho bude evropský systém udržitelný.