1,5 milionů eur za minutu! Tolik stojí léčba mozku. EU navrhuje radikální řez

Naprostá většina Čechů zná nebo má v rodině někoho, kdo trpí Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. S těmito a dalšími onemocněními mozku nyní vyráží do boje i Evropská unie, náklady na takto nemocné lidi totiž dosahují astronomických částek. Chce se proto zasadit o výraznější rozvoj výzkumu mozku, který by nalezl levnější a efektivnější způsoby jejich léčby.

Například v roce 2010 totiž celkové náklady na onemocnění mozku dosáhly 798 miliard eur. 37 procent (295,25 miliardy) z toho představovaly přímé náklady na zdravotní péči jako výrobky a služby týkající se prevence, diagnostikování a léčby či mzdy lékařů a náklady na hospitalizaci. 23 procent (183,5 miliardy) pak tvořily přímé nemedicínské náklady jako sociální služby, zvláštní ubytování nebo neformální péče a 40 procent (319,25 miliardy) nepřímé náklady, což je třeba ušlý výdělek při absenci v zaměstnání či invalidní důchod.

Léčba pacientů nás již dnes stojí každou minutu 1,5 milionu eur a tato zátěž pro naše systémy zdravotní péče se zřejmě se stárnutím obyvatelstva ještě zvýší. Výzkum mozku by mohl pomoci zmírnit utrpení milionů pacientů a těch, kteří o ně pečují. Odhalení tajemství fungování mozku by mohlo našemu hospodářství otevřít úplně novou oblast služeb a výrobků," uvedla evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová.

V roce 2025 totiž podle prognóz dosáhne pětina Evropanů věku 65 let a více. Právě toto stárnutí populace bude mít za následek dramaticky rostoucí náklady spojené s degenerativními nemocemi, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

A pokud se v současnosti mluví o jejich léčbě, jde o poměrně nepřesné označení. Například profesor neurovědy na londýnské univerzitě Colin Blakemore při debatě na půdě EU upozornil, že nyní neexistuje porucha mozku, pro kterou bychom měli odpovídající léčbu.

"Vypořádat se s těmito nemalými náklady pro evropskou společnost znamená potřebu intenzivnějšího výzkumu a nová řešení," dodala profesorka farmakologie na milánské univerzitě Mozkoumatnica Di Luca. Takovým možným řešením je pak podle EU podpora výzkumu a rozvoj silné evropské platformy pro základní i klinický výzkum mozku. Pomohla by též i koordinace strategií zdravotnictví členských zemí EU tak, aby mohl vzniknout všezahrnující evropský systém.

Na výzkum už nyní míří stamiliony eur

Evropská komise v těchto dnech vyčlenila na zahájení iniciativy "Evropský měsíc mozku", kterým je letošní květen, částku 150 milionů eur. Tyto peníze se rozdělí mezi 20 nových mezinárodních projektů v oblasti výzkumu mozku. Celkově pak investice EU do výzkumu mozku od roku 2007 přesahují částku 1,9 miliardy eur.

Od dvaceti vybraných projektů Evropská unie očekává, že přinesou nové poznatky a inovace v klíčových oblastech, jako jsou traumatická poranění mozku, duševní poruchy, bolesti, epilepsie a poruchy chování související se stářím. Před podepsáním grantových dohod však nechce zveřejnit, o jaké projekty se jedná. Zahájeny by však měly být od letošního léta.

Počítá se přitom také se silným zapojením průmyslu a malých podniků, a to zejména v oblastech duševních poruch, epilepsie a poruch chování související se stářím, kde mají urychlit inovace a nabídnout praktická řešení.