Šéf NATO se zlobí: Nesnižujte výdaje na obranu. Hrozí snad válka?

Podle něj "Evropané musí pochopit, že samotná 'měkká' síla ve skutečnosti není vůbec žádnou silou". "Bez konkrétních kapacit, které by podporovaly její diplomacii, bude Evropě scházet věrohodnost a vliv," dodal Rasmussen. "Hrozí jí, že bude na světové scéně divákem a ne mocným hráčem, kterým může a měla by být," zdůraznil.

V tomto směru by podle šéfa aliance mohl hodně udělat prosincový summit Evropské unie, který se bude věnovat právě otázkám obrany. Bude to poprvé, co šéfové států EU budou jednat o výdajích na obranu poprvé od propuknutí globální finanční krize v roce 2008.

Evropa zažívá nyní z vojenského hlediska nejbezpečnější období svých dějin, což stvrzuje i staronová strategická koncepce NATO, podle které hrozba konvenčního útoku na členské státy je nízká. Pokud se tyto strategické propočty zkombinují s vleklou ekonomickou krizí v Evropě, není složité odhadnout, že se situace citelně promítne do vojenských rozpočtů evropských států včetně Česká republiky.

Výrazné snižování výdajů na obranu ale není na místě a stává se předmětem důrazné kritiky evropských států ze strany USA, které nadále odmítají platit za evropskou bezpečnost. Z Washingtonu stále častěji zaznívá otázka, jestli je spravedlivé, že USA dotují evropskou bezpečnost, zatímco evropské vlády dotují své rozsáhlé sociální systémy.

Pokud se podrobněji podíváme na obranné výdaje České republiky, tak v roce 2011 s 1,2 % HDP vynakládanými na obranu patřila k podprůměru mezi evropskými státy. Procentní podíl obranných výdajů vykazoval klesající tendenci od roku 2005, kdy ČR hranici 2 % naposledy splnila. Podle schváleného rozpočtu na rok 2013 plánuje Česká republika vydat na rezort Ministerstva obrany 1,08 % HDP, což je podíl, který je o něco málo než polovina závazku vůči naší spojenecké alianci.

(Zdroj: evropskehodnoty.cz)