Ostuda ČR: Hulvát a šarlatán Zeman. Po Berlusconim číslo jedna, píší v Rakousku

Berlín/Vídeň - Mezi politické šarlatány a hulváty zařazuje prezidenta Miloše Zemana v dnešním komentáři rakouský deník Die Presse. Podle něj se odchodem bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho z čela římské vlády uvolnilo místo politického šarlatána číslo jedna v Evropě. Hlavními kandidáty na jeho nástupnictví jsou podle autora maďarský premiér Viktor Orbán a právě český prezident.

"Orbán brázdí již tři roky politickou krajinou jako buldozer, vytváří stále hlubší příkopy ve společnosti, neustále se snaží vyléčit ústavu země, takže experti v Radě Evropy už mluví o 'vážném ohrožení demokracie'," napsal komentátor Burkhard Bischof."Mezitím se mocně snaží jiný středoevropský politik obsadit nejvyšší příčku mezi politickými hulváty na kontinentu - Čech Miloš Zeman," dodal. "Jako levicový populista mohl až dosud počítat s mírnějšími mediálními soudy od mezinárodního levicově-liberálního středního proudu než nacionální konzervativec Orbán. Zeman to využil a během krátké doby od nástupu do úřadu vnitropoliticky řádil, jako by neměl přijít žádný zítřek," uvedl komentátor.Některým Čechům tak podle něj už nezbývá než nostalgicky vzpomínat na velké muže historie, jako byli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel. U druhého jmenovaného připomíná historku, kdy se Havlovi při soukromé návštěvě restaurace ve Vídni dostalo aplausu ve stoje od ostatních hostů podniku."Kdyby vídeňskou restauraci soukromě navštívil Havlův nástupce Václav Klaus, většina hostů by si nejspíš hlídala svoje propisky. A pokud by měl někdy přijít Zeman, muselo by se vydat varování: 'Pozor, neřízená střela!'," poznamenává autor.V důsledku Zemanova politického kurzu se podle něj v Česku odehrává "brutální mocenskopolitický konflikt mezi prezidentem a parlamentem". "Ten by se mohl táhnout dlouhou dobu, mohl by ochromit politický proces a také zhoršit hospodářské výhledy, které beztak nejsou příliš růžové," konstatuje Die Presse.Podle něj jde politickým šarlatánům, jako jsou Berlusconi, Orbán a Zeman, pouze o rozšiřování vlastního vlivu, udržení své strany u moci a prebendy pro své podporovatele. "Dobro a strasti vlastních občanů jsou u nich až na druhém nebo třetím místě. Kdyby jim totiž šlo o ně, nezačínali by tito pánové vůbec se svými pletichářskými hrami o moc, které rozdělují společnost," uzavírá komentátor rakouského deníku.Silvio Berlusconi? Opakovaně je kritizován mnoha intelektuály, představiteli levice či stoupenci těsnější evropské spolupráce. Po skandálu s fotografiemi obnaženého českého expremiéra Mirka Topolánka a mladých dívek o něm spisovatel José Saramago psal jako o „věci Berlusconi, nebezpečně podobné lidské bytosti". Daniel Cohn-Bendit přirovnává Berlusconiho verzi demokracie k Putinově a Chávezově.

Takovou kritiku Berlusconi vytrvale odmítá: „Upřímně si myslím, že jsem nejlepším premiérem, jakého Itálie měla za 150 let ...," prohlásil během tiskové konference po aféře na Sardinii. Proto také tehdy vyloučil, že by kvůli sexuálním a jiným skandálům odstoupil.Viktor Orbán? Maďarský pravicový politik, předseda nejsilnější parlamentní strany Fidesz a po vítězných parlamentních volbách 2010 také současný, v pořadí osmý, premiér Maďarska. V letech 1998—2002 byl čtvrtým maďarským premiérem.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Silvio Berlusconi Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

Ivan Bartoš

Bartoš po debaklu ve volbách rezignuje. Končí i celé vedení Pirátů

Republikové předsednictvo Pirátů na základě výsledků v krajských a senátních volbách rezignuje na své funkce ve vedení strany. Kromě předsedy Ivana Bartoše i místopředsedkyně a poslankyně Klára Kocmanová, europoslankyně Markéta Gregorová a zastupitelka obce Krnsko Dominika Poživilová Michailidu. Místopředsedkyně Pirátů Jana Holomčík Leitnerová podala rezignaci již dříve během dnešního dne, ve vedení skončí posledního září. Předsednictvo bylo zvoleno v lednu tohoto roku, nové vedení strany si členové Pirátů zvolí 9. listopadu.

včera

Ukrajinská armáda

Válka na Ukrajině se zintenzivňuje. Obě strany si vyměňují tvrdé údery, u Charkova vzniká mlýnek na maso

Ruské a ukrajinské síly svádějí tvrdé boje na několika frontách, včetně Kurské a Doněcké oblasti. Zatímco Rusové zintenzivnili bombardování měst pomocí dronů, Ukrajinci provedli úspěšné útoky na ruské muniční sklady. Obě strany střídavě obsazují vesnice, tyto úspěchy ale nedokážou potvrzovat žádnými vizuálními důkazy. Situace se vyostřuje i u Charkova a na linii Kupjansk-Svatove-Kremina, kde probíhají brutální boje.

včera

včera

Plzeň

Třetí koalice sestavena. Plzeňský kraj už ví, kdo jej povede

Plzeňský kraj bude v příštím období řízen koalicí ANO, STAN a Pro náš kraj. Vyjednavači těchto stran se dnes dohodli na spolupráci, ale termín podpisu koaliční smlouvy zatím neuvedli. V 55členném zastupitelstvu bude mít koalice dohromady 36 mandátů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Magdalena Davis

Vedení Zelených po debaklu ve volbách rezignovalo

Po neúspěchu v krajských volbách, které proběhly v pátek a sobotu, vedení strany Zelených rezignovalo. Straně se podařilo obhájit pouze jeden z původních sedmi mandátů, které dosud její členové zastávali v krajských zastupitelstvech po celé České republice. Informovala o tom spolupředsedkyně Magdalena Davis v tiskové zprávě. Nové vedení strany bude zvoleno v listopadu.

včera

Jiří Čunek (KDU - ČSL)

Čunek označil volby za neúspěch. Mluví o cunami hnutí ANO

Jiří Čunek, lídr koalice K21 Zlínský kraj 21. století (KDU-ČSL), označil výsledek voleb za neúspěch své koalice a popsal ho jako "cunami hnutí ANO." Prohlásil to ve volebním štábu poté, co ANO vyhrálo krajské volby ve Zlínském kraji se ziskem 20 mandátů v zastupitelstvu, které má celkem 45 členů.

včera

včera

včera

21. září 2024 21:59

Aktualizováno 21. září 2024 21:57

Krajské volby ovládlo hnutí ANO. Piráti dali své funkce k dispozici, neslaví ODS ani Rakušan

Krajské volby vyhrálo s jasnou převahou hnutí ANO. Ovládlo 10 krajů a získalo po sečtení naprosté většiny hlasů 35,45 %. Pouze ve třech krajích se více dařilo vládním stranám. Volební účast činila 32,89 % a volby se obešly bez závažnějších incidentů.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy