Brusel - Prezident Miloš Zeman poukázal v rozhovoru pro deník Financial Times (FT) na rozdíly v přístupu k Evropské unii, které jsou mezi ním a britským premiérem Davidem Cameronem. Podle textu, který se dnes objevil na internetových stránkách FT, Zeman také prohlásil, že po říjnových parlamentních volbách v Česku nepodpoří vládní koalici, která by sestávala ze stran z různých konců politického spektra.
Prezident podle deníku připomněl, že britský ministerský předseda v rozhovoru s jistým evropským úředníkem zdůrazňoval potřebu spolupráce mezi Velkou Británií a Evropskou unií. "To je rozdíl mezi Václavem Klausem a mnou a Cameronem a mnou. My s EU nespolupracujeme, my EU jsme," prohlásil pro FT Zeman.ČR by se podle jeho slov pro deník neměla připojovat ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Česká republika se přitom právě svým odmítnutím fiskálního kompaktu ocitla na stejné straně jako Velké Británie. Ostatní země EU se k loňské dohodě připojily.Deník připomíná, že pro mnoho lidí v Bruselu byl Zemanův nástup po deseti letech Klausova euroskeptického úřadování vítanou úlevou. Zeman také pozval šéfa Evropské komise Josého Barrosa, aby s ním nad Pražským hradem vztyčil evropskou vlajku.V rozhovoru pro FT ale Zeman zkritizoval snahy Bruselu o mikrořízení, jako je prosazování větších varovných nápisů na krabičkách cigaret či zavádění úsporných žárovek. "Jednu mám na chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově," cituje Zemana prestižní deník, který také napsal, že Zeman při asi hodinovém interview neustále kouřil. Prezident s novináři z FT mluvil při své návštěvě Bruselu tento týden, při níž se také negativně vymezil vůči nyní Evropským parlamentem projednávané směrnici regulující prodej tabákových výrobků.List podotýká, že Zemanovy aktivity z doby okolo pádu vlády premiéra Petra Nečase a jmenování vlády nové vyvolaly v Bruselu zdvižená obočí. Komise chce v poslední době více monitorovat, zda není například v Rumunsku či Maďarsku pošlapávána vláda práva a ústavnost.Podle FT ale úředník Evropské komise, který se problematikou zabývá, zdůraznil, že Zemanův postup okolo jmenování vlády Jiřího Rusnoka byl sice zaznamenán, ale prezident tím neporušil své ústavní pravomoci."Někdy jsem obviňován z toho, že jsem diktátor, protože jsem vyvolal mimořádné volby tím, že jsem jmenoval přechodnou vládu. Umíte si představit diktátora, který vyvolá ve vlastní zemi svobodné volby?", zeptal se v rozhovoru pro Financial Times Zeman. Nutnými prvky demokratického vládnutí jsou podle něj svobodné volby a "silné opoziční strany". Zeman také v rozhovoru pro FT bránil maďarského premiéra Viktora Orbána s tím, že čelil obému.V rozhovoru prezident několikrát zmínil britského premiéra Winstona Churchilla a francouzského státníka Charlese de Gaullea jako někdejší politické hrdiny, kteří oba dvakrát sjednotili své země. A de Gaulleovi se to povedlo po dvanáctileté přestávce. FT připomínají, že Zeman se vrátil po jedenácti letech mimo politiku. Na otázku, zda se tedy vidí jako sjednotitel gaullistického střihu, Zeman podle listu odpověděl: "Jsem jen čestný předseda Strany práv občanů. Nezasahuji do vnitřních věcí žádné politické strany, včetně té mé. Jako prezident musím být nadstranický".Zeman podle FT na současné politické mapě Evropy vidí příliš mnoho stranických funkcionářů a příliš málo lídrů. On sám uvedl, že je moc "osob", ale málo "osobností". K tomu, že silné osobnosti obdivuje, se v rozhovoru přiznal. "Je důležitější být osobnost, než osoba v politické straně," uvedl. Na jiném místě se Zeman otázal, zda prezident nesmí být politik. A pokud ne, zda je takový prezident vůbec potřeba.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Miloš Zeman , EU (Evropská unie) , Financial Times
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák