Německo křičí: Cizinci, plaťte za naše dálnice

Berlín - Více než polovina Němců podporuje zavedení mýtného na německých dálnicích pro osobní auta. Vyplynulo to z průzkumu pro server ekonomického deníku Handelsblatt. Většina z těch, kteří jsou pro zpoplatnění dálnic, by ale chtěla, aby mýtné platili jen cizinci, jak prosazuje vládní bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Tento kontroverzní návrh je považován za potenciální zdroj konfliktů v příští německé vládě, pokud ji budou znovu skládat konzervativci kancléřky Angely Merkelové.

Podle ankety agentury Forsa podporuje 22 procent dálniční mýto pro všechny a 35 procent je pro poplatek jen pro zahraniční motoristy, tedy i ty české. Proti povinnosti platit za německé dálnice se vyslovilo 41 procent respondentů.

Téma mýtného pro cizince pomohlo nedávno CSU k drtivému vítězství v bavorských zemských volbách. Právě mezi příznivci této silně konzervativní strany má tento požadavek nejvíce stoupenců. Podle průzkumu souhlasí s mýtným pro zahraniční řidiče téměř polovina podporovatelů CSU, dalších 37 procent je pak pro obecné dálniční mýtné.

U sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové se poplatek za dálnice těší menší přízni. Zhruba pětina sympatizantů by ho chtěla pro všechny, 38 procent jen pro cizince.Ostatní parlamentní strany požadavek Bavorů odmítají a odkazují přitom i na stanoviska právníků nebo Evropské komise, podle nichž je zvýhodňování jedné skupiny řidičů vůči druhé v rozporu s evropským právem. CDU/CSU si ale bude muset mezi dosavadními opozičními stranami najít koaličního partnera, aby mohla vytvořit většinovou vládu. Mýtné pro cizince se tak podle pozorovatelů může stát jedním z prubířských kamenů nového kabinetu.

Sjednotí EU poplatky za dálnice?

Německé dálnice, především v bývalém východním Německu patří po dvaceti letech budování mezi absolutní špičku na kontinentu. Rovné, rychlé, nepřeplněné a bezpečné. Německé dálnice především v letní sezóně využívají miliony dalších Evropanů k tranzitu k moři. A to nejen proto, že jde o dopravu rychlou a pohodlnou, svou roli hraje i to, že je to doprava pro osobní auta bezplatná. Téměř všude v zemích sousedících s Německem se za dálnice vybírá; mimochodem placené úseky nových dálnic v Polsku patří mezi nejdražší v Evropě, informuje server penize.cz.

Odborná studie ukázala, že by na zavedení mýta Německo vydělalo po odečtení nákladů jen asi 700 milionů eur, přičemž optimální náklady na udržování německé sítě dálnic jsou kolem sedmi miliard eur ročně.

V Německu platí mýtné jen kamiony nad 12 tun, a to na dálnicích a části silnic první třídy. Osobní auta ovšem zatěžují dálnice mnohem méně než kamiony. Do německé poklady navíc putují daně za benzin, který miliony zahraničních motoristů tankují při cestě přes Německo na tamních pumpách. Podle některých odborníků by jistým řešením německé situace mohlo být zvýšení podílu financování výstavby dálnic v Německu z peněz Evropské unie.

Dalším krokem by pak bylo sjednocení poplatků na dálnice v rámci celé Evropské unie. Protože v době Schengenu a Evropy bez hranic, v době, kdy Evropská komise usiluje o zrušení roamingu mobilů pro všechny země Unie, jsou dálniční známky a zpoplatněné dálnice vůbec reliktem minulosti. Reliktem, na který doplácí Německo, ale který zdržuje a otravuje všechny Evropany.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Dálnice

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

před 58 minutami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 14 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy