Londýn - Prominentní britský poslanec vládních konzervativců Adam Afriyie se dnes rozhodl podat v parlamentu návrh, aby se referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii konalo už v roce 2014. To je o tři roky dříve, než navrhuje premiér David Cameron. Šéf britské vlády se zavázal, že v případě svého opětovného zvolení v parlamentních volbách v roce 2015 uspořádá do konce roku 2017 referendum k příslušnosti země k EU. Předtím chce ale vyjednat s Bruselem nové podmínky tohoto vztahu.
Podle poslance je ale nutné uspořádat plebiscit dříve. "Britové nejsou přesvědčeni, že referendum skutečně bude, když se počká až do období po volbách. Referendum si přeje 80 procent obyvatel a podnikatelské kruhy potřebují jistotu ohledně budoucnosti země," řekl Afriyie, jehož citoval server BBC. Někteří komentátoři rovněž tvrdí, že Afriyie by chtěl nejspíš nahradit Camerona v čele Konzervativní strany.
Afriyie prosazuje svůj postoj návrhem dodatku k připravenému zákonu o referendu, o kterém má parlament jednat 8. listopadu. Premiérův úřad však hned sdělil, že bude proti změně termínu bojovat.
Spory kolem EU uvnitř Konzervativní strany ztěžují Cameronovo postavení v době, kdy se zvyšuje obliba populistické a euroskeptické strany UKIP, která usiluje o vystoupení Británie z EU, a kdy se blíží volby do Evropského parlamentu v roce 2014.
Británie pryč, výhra pro EU?
„Pro Českou republiku by vystoupení Anglie z EU z krátkodobého hlediska znamenalo izolaci v euroskeptickém táboře. Český odpor k Evropě ale vychází z docela útlé části politického spektra. Proto bych si od vystoupení Británie sliboval normalizaci vztahů s Evropskou unií a hlavně návrat Česka k zájmové ose nových členských států, kam ve střednědobém horizontu jednoznačně patříme," řekl pro euractiv.cz analytik Aleš Chmelaře z bruselského think tanku Centre for European Policy Studies.
Otázka britského členství je v posledních měsících skloňovaným tématem nejen mezi řadou britských politiků, ale mluví o něm i někteří významní evropští představitelé. Po případném referendu k této otázce mezi britskou veřejností volal i bývalý italský premiér Mario Monti.
„Z ekonomického hlediska by pro Evropu záleželo na tom, jak 'moc' by Británie odešla. Jestliže by zůstala mimo jednotný trh, tratili bychom všichni. Kdyby zůstala ve stejném vztahu jako státy EFTA (Evropské sdružení volného obchodu; pozn. red.), patrně bychom ani nepoznali rozdíl," domnívá se Chmelař.
Podle tohoto analytika by se absence Británie projevila především vznikem „mnohem federálnější Evropy". Zúžení Unie by podle něj pomohlo větší spolupráci v zahraniční a obranné politice či daňové harmonizaci členských států, tedy oblastem, jejichž integraci Londýn nepodporuje.
Související
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 1 hodinou
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 2 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 3 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 4 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 4 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 5 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 7 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.
Zdroj: Libor Novák