Europoslanci se zhádali o Romy, komisařka se styděla

Pozornost řady europoslanců upoutal nedávný případ seznamů romských občanů, které ve Švédsku údajně bez vědomí vlády vedli jednotliví příslušníci místní policie. Databáze, podle švédských zákonů nelegální, měla prý podobu rodokmenu a bylo na ní přes 4000 Romů, včetně asi tisícovky dětí. Podle švédské poslankyně Cecilie Wikströmové se však systematické útoky proti Romům dějí v celé EU: byli například vykazováni z Francie, problémy jsou v Itálii či v Maďarsku.

Na podobná vyjádření reagoval bulharský nezávislý člen EP Dimitir Stojanov. Podle něj ve Francii nenaslouchali názorům, že problém je složitý, a při řešení integrace pak zvolili nejsnazší cestu - deportaci. "Vzpomeňte si, kdo deportoval naposledy evropské občany", uvedl Stojanov.

Britský europoslanec Paul Nuttall z britské euroskeptické strany UKIP upozornil na blížící se zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru s volným pohybem osob. Na jednom místě v Bulharsku, které navštívil, žije na omezeném prostoru ve slumech až 50.000 lidí. "Kdybych byl nucen žít tímto způsobem...snažil bych se odtud odejít, a právě to mnoho z nich 1. ledna příštího roku udělá, a zamíří do Británie," prohlásil s tím, že po novém roce na britských ostrovech předpokládá nárůst dětské prostituce.

Nezávislý poslanec Philip Claeys z Belgie prohlásil, že řada problémů plyne ze samotného chování některých Romů a uvažování o nich jako o obětech prý mělo skončit.

Na podobné komentáře zřejmě reagovala eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Z první analýzy dat předložených jednotlivými vládami podle ní vyplývá, že možnost volného pohybu v Evropě využívá jenom 0,29 procenta občanů. "Nepředstírejme, že existuje nějaká invaze, ani že nastane po 1. lednu, protože se nic nezmění," uvedla v závěru debaty eurokomisařka a podotkla, že se stydí, že musela slova některých europoslanců vyslechnout.