Výprask ekologii: Konference ve Varšavě je na pokraji kolapsu

"Vyzývám vás, abyste si uvědomili následky neúspěchu konference," apeloval na účastníky jednání polský ministr životního prostředí Marcin Korolec, který jednání předsedá. Podle agentury AFP se v koridorech jednacího sálu šíří beznaděj, mnozí vyčerpaní delegáti už připouštějí, že odjedou domů bez dohody. I pozorovatelé z nevládních ekologických organizací se obávají, že jednání skončí krachem.

Delegáti z téměř 200 zemí se zatím nedokázali shodnout na způsobech, jak snížit dopady globálního oteplování na obyvatele rozvojových zemí. Na rozdíl od dřívějších podobných jednání mají být závěry přijatelné pro všechny účastníky a navíc právně závazné.

Dvoutýdenní konference měla skončit už v pátek, ale byla prodloužena. Zatím fakticky jediným hmatatelným výsledkem je ujednání o nových pravidlech ochrany deštných pralesů. 

Průmyslově vyspělé země, které v roce 2009 slíbily investovat po roce 2020 do zmírnění dopadu klimatických změn 100 miliard dolarů ročně (přes dva biliony Kč), zatím odmítají stanovit finanční cíle na léta 2013 až 2019. Návrh závěrečného dokumentu jen vyzývá rozvinuté státy, aby finanční pomoc v tomto období oproti nynějšímu stavu zvýšily.

Předmětem sporů je i takzvaný varšavský mechanismus, který má rozvojovým zemím pomoci vyrovnat se se škodami způsobenými extrémním suchem, vedrem a záplavami. Zatímco rozvinuté státy trvají na tom, že tato finanční pomoc bude součástí 100 miliard dolarů slíbených na období po roce 2020, rozvojové státy žádají oddělené financování.

Kjótský protokol: Jen cár papíru

V roce 2013 vzrostly emise o 2, 1 procenta. Nové údaje tím jen potvrzují, že snižování emisí z pálení fosilních surovin se navzdory mezinárodní dohodě z Kjóta nedaří omezit. Letošní emise jsou totiž o 61 procent vyšší, než jaká byla úroveň v roce 1990. Právě k tomuto roku se vztahují závazky stále platná klimatická dohoda z Kjóta, jež si vzala za úkol snížit příspěvek lidstva ke změnám klimatu. Místo snížení objemu, ale od roku 1990 emise oxidu uhličitého vzrostly zhruba o třetinu.

V loňském roce nejvíce emisí z fosilních paliv vyprodukovala Čína (27 %), následovaná USA (14 %), Evropskou unií (10 %) a Indií (4 %). Předpokládaný růst v letošním roce je jen o málo nižší než loni, kdy dosáhl 2,2 %. Což je o málo méně než průměr ze poslední desetiletí, kdy emise rostly v průměru o 2, 7 % ročně, říkají údaje Global Carbon Project, jehož součástí je Tyndallovo centrum pro výzkum klimatické změny UEA.

Nejvyšší růst připadá na nové ekonomiky: Čínu (5,9 %) a Indii (7,7 %). Naopak emise trvale klesají v Evropě (letos o 1, 8 %) a v posledních letech i v USA (o 3, 7 %). Nicméně při přepočtu na jednoho obyvatele zůstávají Spojené státy nejšpinavější zemí, na každého občana země automobilů připadá 16 tun emisí ročně. Naopak na jednoho Inda připadá jen 1, 8 tuny. Zajímavé je, že v přepočtu na jednoho obyvatele dohnala Čína v emisích z fosilních paliv Evropskou unii. V obou regionech případech na obyvatele 7 tun emisí.

Většina emisí skleníkových plynů pochází z pálení uhlí (43 %), které také nejvíce žene vzhůru celkový růst. Na druhém místě je ropa (33 %), dále zemní plyn (18 %), cement (5,3 %) a také pálení odpadního plynu v tak zvaných polních hořácích (0, 6 %). Dalších 8 % emisí oxidu uhličitého přidává mýcení lesů a další změny ve využívání půdy, píše ekolist.cz.