EU má strach z voleb: Sílí fašismus, varuje komisařka

"Opravdu se obávám, že tyto strany ve volbách do Evropského parlamentu posílí a že poté budou mít reálný vliv na poslance," prohlásila Malmströmová při návštěvě Atén.

Poznamenala, že znepokojivým zesilováním "xenofobních, rasistických a fašistických sil" je dotčeno Řecko stejně jako "mnoho dalších evropských zemí". "Některé z těchto stran existují již dlouhou dobu, jiné jsou novější, ale sílí tím, jak využívají krize," podotkla Malmströmová.

Mezi 22. a 25. květnem 2014 se v celé evropské osmadvacítce uskuteční volby do Evropského parlamentu. Od roku 1979, kdy se konaly historicky první přímé volby do této instituce, půjdou Evropané k volebním urnám již poosmé. V posledních volbách, které se konaly ve dnech 4.-7. června 2009, jednoznačně zvítězilo středopravé uskupení Evropská lidová strana (EPP) před druhými socialisty (S&D), informuje euractiv.cz.

Prezident Miloš Zeman vypsal termín voleb na 23. a 24. května. Podle původního plánu se měly tyto volby konat ve stejném termínu jako ty do Poslanecké sněmovny. Poté, co se dolní komora v polovině srpna rozpustila, však půjdou Češi volit nové členy Poslanecké sněmovny o půl roku dříve, a to na konci října 2013.

Volby do Evropského parlamentu v roce 2014 se budou vůbec poprvé řídit Lisabonskou smlouvou. Ta vešla v platnost v prosinci 2009 a značně rozšířila pravomoci Evropského parlamentu. Mimo jiné také snížila počet křesel pro některé státy. Českou republiku tak od příštího roku bude místo 22 europoslanců zastupovat pouze 21. Celkem bude v Bruselu a Štrasburku zasedat 751 poslanců a poslankyň.