"Teflonová lady" potřetí kancléřkou Německa, v koalici jsou "zrádci"

Merkelová nicméně v tajné volbě ve Spolkovém sněmu nezískala hlasy všech poslanců koalice. Hlasovalo pro ni 462 poslanců, CDU/CSU a SPD přitom dohromady mají 504 hlasů z 631. Proti zvolení Merkelové hlasovalo 150 poslanců, což znamená, že kromě opozičních Zelených a Levice se proti kancléřce vyslovili i někteří koaliční zákonodárci.

Žádný z koaličních poslanců se nepřihlásil k tomu, že by hlasoval proti vládě. Ještě před konečným schválením koaliční smlouvy ale z konzervativního i socialistického tábora zaznívaly hlasy proti vytvoření velké koalice. Členové SPD vyjadřovali obavy z toho, že vláda s CDU/CSU stranu poškodí v následujících parlamentních volbách, stejně jako se to stalo v minulé velké koalici pod vedením Merkelové. Někteří konzervativci zase tvrdili, že koaliční smlouva obsahuje příliš ústupků vůči SPD.

Po volbě šéfky vlády předal prezident Gauck v zámku Bellevue Merkelové jmenovací listiny. V pravé poledne složila staronová kancléřka ve Spolkovém sněmu přísahu, poté se vrátila do prezidentské rezidence, kde Gauck jmenoval i ministry její vlády.

Kabinet se ještě dnes večer sejde k prvnímu zasedání. Jedním z prvních úkolů nové vlády bude příprava na prosincový summit Evropské unie, na který Merkelová odletí ve čtvrtek do Bruselu.

Merkelová je jako "maminka"

Merkelová (59) se třetím funkčním obdobím řadí mezi ikony německé politické historie. Po druhé světové válce se totéž podařilo pouze Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi. Trojnásobná nositelka titulu nejmocnější žena světa, udělovaného americkým časopisem Forbes, poprvé zasedla ve vládě před téměř 23 lety a kancléřkou je přes osm let. Vystudovaná fyzička, která žila 36 let do sjednocení Německa v roce 1990 v komunistické Německé demokratické republice (NDR), jasně vyhrála se svou stranou CDU zářijové parlamentní volby. Stále se doma těší vysoké popularitě – v neposlední řadě i díky klidnému, až "maminkovskému" stylu politiky, píše web CT24.

Kancléřčin pragmatismus, kritizovaný jejími oponenty jako nedostatek vize, byl v minulém volebním období zvláště patrný ve vztahu Merkelové k jaderné energii. Jedním z klíčových bodů koaliční smlouvy, kterou na podzim 2009 uzavřela CDU s liberály z FDP, bylo prodloužení životnosti jaderných elektráren.

Po havárii v japonské Fukušimě, která měla vliv i na veřejné mínění v Německu, předvedla Merkelová dokonalý názorový obrat. S odzbrojující samozřejmostí se postavila do čela projektu, jehož cílem je uzavření všech jaderných bloků v zemi a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji.

Podobným způsobem dokázala kancléřka opozičním stranám přebrat několik dalších témat, jako je plošná minimální mzda nebo povinnost obcí zajistit dětem místo ve školce.

Vláda Merkelové bude mít 15 členů. Šesti ministerstvům budou vládnout ministři z SPD, přestože volby v září jasně prohráli. Šéfem superministerstva hospodářství a energeticky bude jejich předseda Sigmar Gabriel. Bavorská CSU tři a CDU obsadí pět ministerských křesel. Konzervaticvi přišli také o ministerstvo práce.

Dosavadní ministryně práce, lékařka Ursula von der Leyonová, se tak přesune do vedení ministerstva obrany. Vůbec poprvé bude německé armádě velet žena. Práce ji čeká opravdu hodně. Německá armáda se připravuje na stažení z Afgánistánu, uzavírání kasáren poté, co došlo k profesionalizaci bundeswehru. Minulý ministr například selhal na nákupu bezpilotních letadel.