Štrasburk - Výroční summit Severoatlantické aliance byl na první pohled úspěšný především pro Spojené státy, Francii a Německo.Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer jednání vyhodnotil jako přelomová, jaké důsledky však budou mít rozhodnutí, na nichž se alianční země shodly, ukáže až čas.
Americkému prezidentovi Baracku Obamovi se podařilo nejen přesvědčit alianci o nutnosti přezkoumání taktiky spojeneckých jednotek v Afghánistánu, ale získal na svou stranu Turky, kteří do poslední chvíle odmítali kandidaturu dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena na příštího generálního tajemníka NATO.
Přítomnost Obamy na aliančním summitu však hrála významnou roli, nejen co se týče nové strategie pro Afghánistán, ale ještě o něco víc zdůraznila příchod nové éry americké zahraniční politiky. Propast mezi přístupem k mezinárodním problémům nového šéfa Bílého domu a jeho předchůdce George Bushe se tak ještě více prohloubila.
„Spojené státy sem přišly poslouchat, učit se a vést, protože zodpovědnost za svůj podíl máme všichni. Amerika nemůže čelit světovým výzvám sama, stejně jako Evropa,“ popsal svůj přístup Obama.
Zvolení Rasmussena novým tajemníkem aliance se stalo výhrou nejen Obamy, ale i francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové, kteří naléhali na ostatní členské země i přes protesty Turecka, aby se o evropském nástupci stávající hlavy NATO Jaapa de Hoop Scheffera rozhodlo již na výročním summitu.
Turecký premiér Tayyip Erdogan ustoupil poté, co mu podařilo od Obamy vyjednat řadu záruk včetně toho, že jeden z Rasmussenových náměstků bude Turek a NATO poskytne Turkům větší množství vedoucích pracovních pozic ve vojenských složkách aliance.
Dánský premiér se k odporu Turků postavil shovívavě. „Muslimskému světu podám ruku a zajistím těsnou spolupráci s Tureckem,“ slíbil příští tajemník NATO.
Podle představitelů Turecka Dánové rovněž zavázali, že zasáhnout proti kurdské televizní stanici, která podle Ankary z dánského území vysílá informace na podporu separatistických Kurdů.
Tvrdí rovněž, že výměnou za Rasmussena jim Německo a Francie přislíbily podpořit tureckou snahu o začlenění do Evropské unie. Zda to Berlín a Paříž splní, však prozatím není jasné, obě země totiž do této chvíle vystupovaly proti přijetí Ankary do EU.
Související
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
před 1 hodinou
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
před 1 hodinou
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
před 2 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
před 3 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
před 4 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
před 5 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
před 6 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
před 7 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
včera
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
včera
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
včera
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
včera
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
včera
Největší demonstrace v historii USA? Na protestech No Kings vystoupilo proti Trumpovi osm milionů lidí
včera
Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce
včera
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku
Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.
Zdroj: Libor Novák