Mýtné pro cizince? V Německu se tvrdě bojuje, Nizozemí už pohrozilo

Berlín - Odpor proti plánovanému zpoplatnění německých dálnic pro osobní automobily cizinců spojil největší autoklub v Německu ADAC a ekologickou stranu Zelených. Jejich šéfové dnes v tisku rezolutně odmítli záměr nové vlády zavést toto mýtné, které je podle nich protiprávní, neekologické, z dopravně-politického hlediska nesmyslné, a navíc prý bude ztrátové.

Německo je poslední velkou evropskou tranzitní zemí, kde řidiči osobních vozů za jízdu po dálnicích neplatí. Bezplatné dálnice pro osobní auta jsou dále v Dánsku, Estonsku, Finsku, v Nizozemí, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Monaku a ve Švédsku.

Podle předsedy německých Zelených Cema Özdemira nelze dálniční poplatek jen pro cizince prosadit v souladu s právem. "Je protiprávní a neekologický, neboť bude všechny motoristy zatěžovat stejně" bez ohledu na to, kolik jejich vůz vypouští do ovzduší škodlivin, kritizoval Özdemir plánované mýto na serveru Spiegel Online. 

V současnosti v Německu platí mýtné kamiony od 12 tun, a to na všech dálnicích a části silnic prvních tříd. Rozšíření kamionového mýtného podporuje prezident ADAC Peter Meyer. Ten prohlásil, že jeho autoklub bude dál proti plánovanému zpoplatnění dálnic pro osobní auta cizinců bojovat. "Dopravně-politicky nemá smysl, ani nakonec nepřinese žádné peníze navíc," připomněl nedávno zveřejněnou studii pro ADAC.

Podle Meyera by vláda měla lépe využívat prostředky, které už nyní od motoristů získává. "Němečtí řidiči teď platí každý rok 53 miliard eur (1,45 bilionu Kč) na odvodech do státní pokladny, z nichž zpět do infrastruktury plyne jen 19 miliard (521 miliard Kč)," apeloval na vládu.

V chystaném zavedení dálničního mýta pro cizince vidí jen skrytý způsob jak z motoristů vytáhnout další peníze. Za mnohem spravedlivější přitom považuje zvýšení daně z pohonných hmot. "Kdo hodně jezdí, by také hodně zaplatil," poznamenal Meyer.

Evropská komise je rozpačitá, Nizozemí vyhrožuje

Mýtné pro cizince bude nejdříve zavedeno v roce 2015. Výše plánovaného mýta je zatím neznámá, deník Zeitung Rheinische Post však naznačuje cenu 100 eur za roční známku, což je při současném kurzu asi 2.700 korun. S touto částkou počítá i nový německý ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU).

Generální tajemník CSU Andreas Scheuer dnes návrh ADAC na zvýšení daně z pohonných hmot odmítl jako "hluboce nespravedlivý, neboť by tím byli nejvíce zatíženi Němci přímo při tankování" a podpořilo by to jen "čerpací turismus" v pohraničí.

Proti mýtnému pro cizince se už dříve ostře ohradily Nizozemsko nebo Rakousko. Nizozemská velvyslankyně Monique van Daalenová dnešnímu vydání deníku Rheinische Post řekla, že toto opatření může mít vážné důsledky pro německé sousedy, například v podobě přesunu dopravy do Nizozemska.

Evropská komise se už dřív stavěla k zavedení mýta pro cizince odmítavě. V srpnu uvedla, že žádná členská země nemůže znevýhodňovat cizince při placení mýtného vůči svým obyvatelům, uvedl web CT24. Jenže jak se zdá, sám eurokomisař Kallas v návrhu CSU problém nevidí: "Snížení daně pro územně příslušné uživatele v zásadě nepředstavuje (...) při současném zvýšení příslušných poplatků za užívání (dálnic) pro všechny uživatele žádnou diskriminaci na základě státní příslušnosti." Kallas také dodal, že výše poplatku by měla být přiměřená tomu, nakolik vozidlo dálniční síť využívá.

Jenže Barrosův mluvčí Mester na Twitteru uvedl, že Evropská komise nedala Německu zelenou ke spuštění mýta pro cizince, protože není jasné, zda ho Berlín zavede a jak by vypadalo. "Co platí, je princip nediskriminace," zdůraznil Mester.

Související

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa

Německo připravilo další balíček pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou zbraně a podpora pro ukrajinskou energetiku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem, jenž v neděli přijel na návštěvu Kyjeva. 

Více souvisejících

Německo ,  Mýtné ,  Dálnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 9 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 10 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 11 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 12 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 13 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 13 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 14 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 15 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy