Exodus bohatých? Francouzská ústavní rada schválila 75procentní daň pro boháče

Loni ústavní rada, jež je francouzskou obdobou ústavního soudu a dohlíží na to, zda zákony neodporují ústavě, daň pro bohaté odmítla. Vláda ale pravidla pro její výběr přepracovala a nyní už záměr prošel.

Na rozdíl od dřívějšího znění, kdy se daň měla vztahovat na jednotlivé plátce, jsou nyní jejím adresátem firmy. Ty musejí daň strhnout těm pracovníkům, jejichž roční plat převýší jeden milion eur (asi 27,5 milionu korun). Milionářská daň se tak nebude vztahovat například na lidi, kteří získají velké dědictví, příjem ale mají nízký. 

Slib zavedení vysokých daní z příjmu pro ty nejmovitější byl jedním z klíčových bodů Hollandeova volebního programu. Prezident tvrdil, že jde o gesto solidarity v době ekonomické nestability. Opoziční pravice namítala, že daň je trestem za bohatství a povede k odchodu některých Francouzů ze země.

Poslední výzkumy veřejného mínění ve Francii hlásí, že socialistický prezident François Hollande dosáhl dosud nejnižší popularity za celé dějiny V. republiky, tedy od jejího vzniku v roce 1958. Hned sedm výzkumných agentur – IFOP, Ipsos, TNS Sofres, LH2, OpinionWay, CSA a BVA – mu nedává více než 20 % popularity. Na tento jev upozorňuje liberálně-levicový večerník Le Monde.

Podle barometru IFOP, nejstaršího a nejautoritativnějšího ze všech institutů pro výzkum veřejného mínění, se prezidentova popularita propadla v listopadu na rekordních 20 %. Smutný rekord dosud držel jeho socialistický předchůdce François Mitterrand s 22 % z prosince roku 1991.

Pravidelné výzkumy obvykle dobře označují proměny nálad ve společnosti, méně již jsou přesné v odhadech výsledků voleb. Jsou rovněž velmi využívaným nástrojem pro média, jež si také výzkumy objednávají, aby je často využívala pro různé vize rozvratu, pokud ne přímo apokalypsy – nejlépe na titulních stranách, informuje mediainfo.cz.

Učinila tak v poslední době téměř všechna média, která neváhala popisovat stav francouzské společnosti jako: „obecnou degradaci" nebo jako stav „před výbuchem", „před povstáním" nebo přímo jako neodvratitelný „nástup chaosu".