Řecko řídí EU a slibuje: Začneme být opět normální zemí. Opravdu?

"V roce 2014 se Řecko vrátí na trhy a začne být opět normální zemí," prohlásil dnes Samaras v televizním novoročním projevu. "Po šesti nekonečných a bolestivých letech přinese rok 2014 vyhlídku na růst. Co je důležité, je, že jsme se vyhnuli tomu nejhoršímu," pokračoval.

Podle AP je však otázkou, zda tomu tak skutečně je. Navzdory tomu, že Řecko obdrželo většinu z 240 miliard eur (6,5 bilionu Kč) v záchranných půjčkách, má stále neudržitelně vysoký státní dluh, čelí hrozbě politické nestability, více než čtvrtina jeho občanů je nezaměstnaných a obyvatelstvo se stále hlouběji propadá do chudoby.

Řecká finanční krize snížila ekonomickou sílu země téměř o čtvrtinu a zničila zhruba milion pracovních míst. Nezaměstnanost vyskočila ze 7,2 procenta před recesí v roce 2008 na 27 procent ve třetím čtvrtletí 2013. Řecko se tak stalo v tomto ohledu nejhůře hodnocenou zemí z 34 vyspělých ekonomik v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Více než 70 procent nezaměstnaných je bez práce déle než jeden rok, čímž jsou odkázaní na charitu, protože přišli o podporu a zdravotní pojištění.

"Je nepředstavitelné, že někdo, kdo má smůlu, že nemá práci, nemůže mít normální přístup ke státní zdravotní péči," řekl šéf aténské lékařské asociace Jorgos Patulis.

Nejhůře postižení jsou podle něho ti, kteří trpí chronickými nemocemi, nezaměstnaní rodiče, kteří chtějí nechat očkovat své novorozené děti, a pacienti, kteří potřebují drahé léky mimo jiné na léčbu rakoviny.

"Odhadujeme, že zhruba dva miliony lidí jsou bez zdravotního pojištění," upozornil Patulis.

Byrokracie dál ubíjí Řecko

Řecké vlády souhlasící se zahraniční finanční výpomocí se pokusily zvýšit zaměstnanost tím, že zrušily minimální mzdu a omezily dlouhotrvající pracovní práva a pravidla na ochranu trhu, a také tím, že liberalizovaly vše od licencí na nákladní automobily po povolení na zřízení pekárny.

Ale počet nezaměstnaných se v Řecku nadále zvyšuje a kritici tvrdí, že systém se stále utápí v nadměrné byrokracii.

Nezaměstnaný holič Spyros Priftis se podle agentury AP v rekreačním středisku na svém rodném ostrově Kerkyře pokouší otevřít vlastní kadeřnictví již téměř tři roky. Stále se potýká s nejasnými podmínkami ohledně výučního listu, který získal na soukromé škole. "Copak jsem nějaký srdeční chirurg? Chci si jen otevřít holičství," prohlašuje 37letý muž.

Řecko má již třetí vládu zavádějící nepopulární úsporná opatření za dva roky, což snižuje podporu stranám, které ji podporují. Podpora současnému kabinetu se za půldruhého roku ve 300členném parlamentu zmenšila ze 179 zákonodárců na 153.

Samarasovy konzervativce nedávno předstihla v průzkumech veřejného mínění opoziční levicová formace SYRIZA, která chce radikálně změnit podmínky řecké záchrany či se od programu zcela odvrátit.

Sympatie zhruba devíti procent potenciálních voličů si udržují pravicoví extremisté ze Zlatého úsvitu, a to navzdory uvěznění vedení strany na základě obvinění z trestné činnosti.

Přes všechny špatné zprávy jen málokdo podle AP pochybuje o tom, že fiskální situace Řecka se pomalu zlepšuje, že výdaje jsou pod kontrolou a že se kdysi gigantický veřejný sektor zmenšil. Úvěrový rating země se začal dostávat z kritické úrovně. Akcie na aténské burze meziročně stouply o 28 procent. A podstatně klesly úvěrové sazby: výnosy desetiletých dluhopisů sklouzly na 8,42 procenta, a to z téměř 13 procent ještě na konci března.