Prezidentem SR chce být 15 lidí. Kdo má největší šanci?

Praha - V březnových volbách slovenského prezidenta se o vrcholný úřad bude ucházet rekordních 15 kandidátů. Oznámila to dnes mluvčí slovenského parlamentu Soňa Pötheová. Termín pro podání kandidátek uplynul ve čtvrtek. Favoritem přímé volby hlavy státu je podle průzkumů veřejného mínění premiér a předseda levicové strany Směr-sociální demokracie Robert Fico.

Vícero zájemců o prezidentské křeslo odevzdalo svou kandidátku v poslední možný den. Ve čtvrtek hodinu před půlnocí tak učinila i opoziční poslankyně Helena Mezenská, která je jedinou ženou mezi přihlášenými.

Oficiálními kandidáty se uchazeči o prezidentský úřad stanou poté, co jejich kandidaturu potvrdí předseda parlamentu Pavol Paška. Jistou účast v prezidentských volbách už má sedm osobností včetně premiéra Fica nebo herce a bývalého politika Milana Kňažka.

Kromě Fica, Kňažka a Mezenské se do prezidentských voleb přihlásili opoziční poslanci Pavol Hrušovský a Peter Osuský, nezařazený zákonodárce Radoslav Procházka, bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský, někdejší neúspěšný prezidentský kandidát Milan Melník, známý kardiochirurg Viliam Fischer, podnikatel Andrej Kiska, člen vedení neparlamentní Strany maďarské komunity Gyula Bárdos, jakož i občanští kandidáti Jozef Behýl, Ján Jurišta, Stanislav Martinčko a Jozef Šimko.

Ján Čarnogurský (70)

Někdejší disident a zakladatel Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Svými konzervativními názory, například na charakter válečného slovenského státu, vyvolal nejednu veřejnou polemiku.

Narodil se 1. ledna 1944. Po studiu na pražských právech pracoval jako advokát. Z politických důvodů byl začátkem 80. let z advokacie vyloučen. Od prosince 1989 do června 1990 zastával post místopředsedy československé vlády národního porozumění. Od dubna 1991 do června 1992 byl slovenským premiérem. Mezi lety 1998 až 2002 řídil resort spravedlnosti ve vládě Mikuláše Dzurindy. V čele KDH stál od jeho založení v roce 1990 do října 2000; loni na podzim ze strany odešel.

Robert Fico (49)

Současný premiér a nejoblíbenější slovenský politik. Příznivci jej považují za ochránce práv nižší a střední třídy obyvatel; kritici mu naopak vyčítají sklony k populismu.

Narodil se 15. září 1964. Po absolvování právnické fakulty působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. V roce 1987 vstoupil do komunistické strany a tři roky po sametové revoluci byl zvolen poslancem za Stranu demokratické levice. V letech 1994 až 2000 zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Koncem roku 1999 založil Fico stranu Směr. S ní zvítězil ve volbách v červnu 2006, po nichž byl poprvé jmenován premiérem. Směr vyhrál i volby v roce 2010, Ficovi se tehdy ale nepodařilo sestavit vládu, a strana šla do opozice. Do premiérské funkce se vrátil po volbách v březnu 2012.

Pavol Hrušovský (61)

Někdejší předseda parlamentu a bývalý lídr Křesťanskodemokratického hnutí. Narodil se 9. června 1952. Po absolvování vysoké školy pracoval několik let jako podnikový právník. V roce 1990 byl za KDH zvolen poslancem nejprve federálního, posléze slovenského parlamentu. V letech 1998 až 2002 byl místopředsedou Národní rady SR. Tutéž funkci zastával znovu od července 2010 do října následujícího roku. Předsedou parlamentu byl rovněž dvakrát: poprvé v letech 2002 až 2006 a podruhé od října 2011 do dubna 2012. V letech 2000 až 2009 byl předsedou KDH.

Andrej Kiska (50)

Bývalý podnikatel a zakladatel nadačního fondu Dobrý anděl, který působí i v Česku. Svou prezidentskou kandidaturu oznámil jako první, a to už na podzim 2012. Narodil se 2. února 1963. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V 90. letech založil splátkové společnosti Triangel a Quatro, které v roce 2005 prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Posléze stál u zrodu nadace Dobrý anděl.

Milan Kňažko (68)

Filmový a divadelní herec a jedna z tváří listopadu 1989 na Slovensku. Do politiky se vrací po 11 letech.

Narodil se 28. srpna 1945. Absolvoval Vysokou školu múzických umění a koncem šedesátých let krátce studoval ve Francii. Hrál mimo jiné v bratislavském Divadle na korze a činohře Slovenského národního divadla. Role ztvárnil také v řadě filmů, například Dobří holubi se vracejí.

Na podzim 1989 spolupořádal protirežimní mítinky a stál u zrodu hnutí Veřejnost proti násilí. Po zvolení Václava Havla československým prezidentem byl krátce jeho poradcem. Od léta 1992 do jara 1993 zastával Kňažko post ministra zahraničí ve vládě Vladimíra Mečiara, což mu bývá vyčítáno. V letech 1998 až 2002 vedl resort kultury ve vládě Mikuláše Dzurindy. Od ledna 2003 do února 2007 řídil komerční televizi Joj.

Politické poměry na Slovensku podle něj opět začínají připomínat minulost. "Mám pocit, že jde znovu o hodně. Máme tady vládu jedné strany," prohlásil osmašedesátiletý herec v narážce na jednobarevnou vládu levicového Směru – sociální demokracie, která podle něj ovládá většinu státních institucí.

Radoslav Procházka (41)

Ústavní právník, vysokoškolský profesor a poslanec. Narodil se 31. března 1972. Vystudoval práva v Bratislavě a na Yaleově univerzitě v USA. V letech 2001 až 2004 byl poradcem ústavního soudu SR, posléze dva roky zastupoval Slovensko u Soudního dvora EU. Do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 2010 a následující dva roky předsedal ústavněprávnímu výboru sněmovny. 

Milan Melník (75) 

Profesor chemie a farmacie, který není členem žádné strany. Světově známý vědec se zkušenostmi z řady zahraničních univerzit. Kandidoval už v předchozích prezidentských volbách jako občanský kandidát s podporou ĽS-HZDS. Nyní ho podporuje Panslovanská unie.

Leonid Chovanec (46) 

Invalidní důchodce, který o sobě říká, že je obyčejný občan. Proslavil se medializováním vlastních potíží se slovenským sociálním systémem.

Způsob volbySlovenský prezident je volen podobně jako český – v přímé dvoukolové volbě s pětiletým mandátem. Slováci ovšem volili prezidenta přímo už třikrát. V roce 1999 zvítězil Rudolf Schuster, v letech 2004 a 2009 pak Ivan Gašparovič.

K registraci k volbě jsou na Slovensku nutné podpisy nejméně patnácti poslanců (v ČR musí být dvacet poslanců, případně senátorů), anebo patnácti tisíc občanů (v ČR padesáti tisíc). Všichni zájemci o kandidaturu musejí své podpisové archy odevzdat nejpozději 21 dní před prvním kolem volby.

Slovenský prezident má podobné pravomoci jako český, tradičně ale vystupuje méně výrazně. Zvláště Gašparovič je přitom slovenskými komentátory za pouze formálního prezidenta. Fakticky působí prý jako prodloužená ruka premiéra Fica.

Související

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

Více souvisejících

Slovensko Prezident SR

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Účtenka s EET.

Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET

Od středy funguje nový web k elektronické evidenci tržeb, který spustilo Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou ČR. Jde o jediné oficiální místo věnované EET 2.0, kde mohou podnikatelé, živnostníci, vývojáři pokladních systémů i široká veřejnost čerpat ověřené a aktuální informace o projektu. Současně byl zahájen provoz speciální infolinky finanční správy. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord

V Česku se počasí vyvíjí jinak, ačkoliv v pátek se očekávaly tropické teploty na jižní Moravě, ale do některých částí Evropy se vrátilo horké letní počasí. Upozornila na to britská BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy