Prezidentem SR chce být 15 lidí. Kdo má největší šanci?

Praha - V březnových volbách slovenského prezidenta se o vrcholný úřad bude ucházet rekordních 15 kandidátů. Oznámila to dnes mluvčí slovenského parlamentu Soňa Pötheová. Termín pro podání kandidátek uplynul ve čtvrtek. Favoritem přímé volby hlavy státu je podle průzkumů veřejného mínění premiér a předseda levicové strany Směr-sociální demokracie Robert Fico.

Vícero zájemců o prezidentské křeslo odevzdalo svou kandidátku v poslední možný den. Ve čtvrtek hodinu před půlnocí tak učinila i opoziční poslankyně Helena Mezenská, která je jedinou ženou mezi přihlášenými.

Oficiálními kandidáty se uchazeči o prezidentský úřad stanou poté, co jejich kandidaturu potvrdí předseda parlamentu Pavol Paška. Jistou účast v prezidentských volbách už má sedm osobností včetně premiéra Fica nebo herce a bývalého politika Milana Kňažka.

Kromě Fica, Kňažka a Mezenské se do prezidentských voleb přihlásili opoziční poslanci Pavol Hrušovský a Peter Osuský, nezařazený zákonodárce Radoslav Procházka, bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský, někdejší neúspěšný prezidentský kandidát Milan Melník, známý kardiochirurg Viliam Fischer, podnikatel Andrej Kiska, člen vedení neparlamentní Strany maďarské komunity Gyula Bárdos, jakož i občanští kandidáti Jozef Behýl, Ján Jurišta, Stanislav Martinčko a Jozef Šimko.

Ján Čarnogurský (70)

Někdejší disident a zakladatel Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Svými konzervativními názory, například na charakter válečného slovenského státu, vyvolal nejednu veřejnou polemiku.

Narodil se 1. ledna 1944. Po studiu na pražských právech pracoval jako advokát. Z politických důvodů byl začátkem 80. let z advokacie vyloučen. Od prosince 1989 do června 1990 zastával post místopředsedy československé vlády národního porozumění. Od dubna 1991 do června 1992 byl slovenským premiérem. Mezi lety 1998 až 2002 řídil resort spravedlnosti ve vládě Mikuláše Dzurindy. V čele KDH stál od jeho založení v roce 1990 do října 2000; loni na podzim ze strany odešel.

Robert Fico (49)

Současný premiér a nejoblíbenější slovenský politik. Příznivci jej považují za ochránce práv nižší a střední třídy obyvatel; kritici mu naopak vyčítají sklony k populismu.

Narodil se 15. září 1964. Po absolvování právnické fakulty působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. V roce 1987 vstoupil do komunistické strany a tři roky po sametové revoluci byl zvolen poslancem za Stranu demokratické levice. V letech 1994 až 2000 zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Koncem roku 1999 založil Fico stranu Směr. S ní zvítězil ve volbách v červnu 2006, po nichž byl poprvé jmenován premiérem. Směr vyhrál i volby v roce 2010, Ficovi se tehdy ale nepodařilo sestavit vládu, a strana šla do opozice. Do premiérské funkce se vrátil po volbách v březnu 2012.

Pavol Hrušovský (61)

Někdejší předseda parlamentu a bývalý lídr Křesťanskodemokratického hnutí. Narodil se 9. června 1952. Po absolvování vysoké školy pracoval několik let jako podnikový právník. V roce 1990 byl za KDH zvolen poslancem nejprve federálního, posléze slovenského parlamentu. V letech 1998 až 2002 byl místopředsedou Národní rady SR. Tutéž funkci zastával znovu od července 2010 do října následujícího roku. Předsedou parlamentu byl rovněž dvakrát: poprvé v letech 2002 až 2006 a podruhé od října 2011 do dubna 2012. V letech 2000 až 2009 byl předsedou KDH.

Andrej Kiska (50)

Bývalý podnikatel a zakladatel nadačního fondu Dobrý anděl, který působí i v Česku. Svou prezidentskou kandidaturu oznámil jako první, a to už na podzim 2012. Narodil se 2. února 1963. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V 90. letech založil splátkové společnosti Triangel a Quatro, které v roce 2005 prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Posléze stál u zrodu nadace Dobrý anděl.

Milan Kňažko (68)

Filmový a divadelní herec a jedna z tváří listopadu 1989 na Slovensku. Do politiky se vrací po 11 letech.

Narodil se 28. srpna 1945. Absolvoval Vysokou školu múzických umění a koncem šedesátých let krátce studoval ve Francii. Hrál mimo jiné v bratislavském Divadle na korze a činohře Slovenského národního divadla. Role ztvárnil také v řadě filmů, například Dobří holubi se vracejí.

Na podzim 1989 spolupořádal protirežimní mítinky a stál u zrodu hnutí Veřejnost proti násilí. Po zvolení Václava Havla československým prezidentem byl krátce jeho poradcem. Od léta 1992 do jara 1993 zastával Kňažko post ministra zahraničí ve vládě Vladimíra Mečiara, což mu bývá vyčítáno. V letech 1998 až 2002 vedl resort kultury ve vládě Mikuláše Dzurindy. Od ledna 2003 do února 2007 řídil komerční televizi Joj.

Politické poměry na Slovensku podle něj opět začínají připomínat minulost. "Mám pocit, že jde znovu o hodně. Máme tady vládu jedné strany," prohlásil osmašedesátiletý herec v narážce na jednobarevnou vládu levicového Směru – sociální demokracie, která podle něj ovládá většinu státních institucí.

Radoslav Procházka (41)

Ústavní právník, vysokoškolský profesor a poslanec. Narodil se 31. března 1972. Vystudoval práva v Bratislavě a na Yaleově univerzitě v USA. V letech 2001 až 2004 byl poradcem ústavního soudu SR, posléze dva roky zastupoval Slovensko u Soudního dvora EU. Do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 2010 a následující dva roky předsedal ústavněprávnímu výboru sněmovny. 

Milan Melník (75) 

Profesor chemie a farmacie, který není členem žádné strany. Světově známý vědec se zkušenostmi z řady zahraničních univerzit. Kandidoval už v předchozích prezidentských volbách jako občanský kandidát s podporou ĽS-HZDS. Nyní ho podporuje Panslovanská unie.

Leonid Chovanec (46) 

Invalidní důchodce, který o sobě říká, že je obyčejný občan. Proslavil se medializováním vlastních potíží se slovenským sociálním systémem.

Způsob volbySlovenský prezident je volen podobně jako český – v přímé dvoukolové volbě s pětiletým mandátem. Slováci ovšem volili prezidenta přímo už třikrát. V roce 1999 zvítězil Rudolf Schuster, v letech 2004 a 2009 pak Ivan Gašparovič.

K registraci k volbě jsou na Slovensku nutné podpisy nejméně patnácti poslanců (v ČR musí být dvacet poslanců, případně senátorů), anebo patnácti tisíc občanů (v ČR padesáti tisíc). Všichni zájemci o kandidaturu musejí své podpisové archy odevzdat nejpozději 21 dní před prvním kolem volby.

Slovenský prezident má podobné pravomoci jako český, tradičně ale vystupuje méně výrazně. Zvláště Gašparovič je přitom slovenskými komentátory za pouze formálního prezidenta. Fakticky působí prý jako prodloužená ruka premiéra Fica.

Související

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

Více souvisejících

Slovensko Prezident SR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj jede na summit NATO s jasným úkolem. Měl by se i setkat s Trumpem

Ukrajina sice není členem NATO, přesto se její prezident Volodymyr Zelenskyj pečlivě připravuje na právě začínající alianční setkání. V Turecku hodlá zatlačit na spojence Kyjeva, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel naznačil, jaký bude jeho program na summitu NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že nebude chybět na neformální večeři při summitu NATO, který dnes začíná v turecké Ankaře. Pavel dostal pozvánku od tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana. Prezident zároveň odhalil, jaký bude jeho další program na vrcholném jednání. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropa čelí dalším rozmarům počasí: Po vlně veder vypukly rozsáhlé lesní požáry

Jižní Evropu sužují rozsáhlé lesní požáry, které vyhnaly tisíce lidí z jejich domovů a přiměly úřady k zákazu vstupu diváků na francouzskou část pondělní třetí etapy cyklistického závodu Tour de France. Po rekordních vlnách veder na začátku léta čelí region kritické situaci, kterou úřady popisují jako sud s prachem. Stovky hasičů bojují s plameny, které v Portugalsku, Španělsku, Francii a Řecku zničily již téměř dvacet tisíc hektarů půdy. Situaci navíc komplikuje předpověď silného větru a očekávaný opětovný nárůst teplot.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí

Smuteční průvod doprovázející rakev zesnulého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího dnes zaplnil ulice Teheránu. Až miliony truchlících se sešly podél deseti kilometrů dlouhé trasy, která vedla přes klíčová místa metropole, včetně náměstí Enghelab. Záběry státní televize ukázaly rakev zahalenou do íránské vlajky, kterou centrem města pomalu převážel nákladní automobil.

včera

Evropská unie

Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA

Evropská komise oficiálně požádala o dodržování zásad fair play a transparentní soutěže ve sportovním prostředí. Reagovala tak na situaci, kdy byl zrušen jednozápasový trest pro americkou fotbalovou hvězdu Folarina Baloguna. K tomuto kroku došlo poté, co spolu telefonicky hovořili americký prezident Donald Trump a šéf federace FIFA Gianni Infantino.

včera

Donald Trump

Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že osobně požádal mezinárodní fotbalovou federaci FIFA o přezkoumání trestu pro útočníka Folarina Baloguna. Nejlepší střelec Spojených států na probíhajícím světovém šampionátu dostal stopku na jedno utkání, což vyvolalo velký poprask. Podle hlavy státu by realizace tohoto trestu zanechala na celém turnaji obrovskou skvrnu.

včera

včera

Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané

Norové, kteří si podmaňují během světového šampionátu svými výkony a soudržností fotbalový svět, veslují úspěšně turnajem dál. A to i přesto, že v osmifinále narazili na jednoho z největších favoritů. Ukázalo se, že když Brazilci narazí na Nory, s touto severskou zemí mají problém. Dosud se jim je nepodařilo porazit a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Díky skvěle chytajícímu gólmanovi Nylandovi a genialitě útočníka Haalanda, který opět předvedl jeden ze svých typických výkonů, kdy po celý zápas není pořádně vidět a pak rozhodne, se postarali Norové o další senzaci turnaje. O oba norské góly se postaral až ve druhé půli právě Haaland. Frustrovaní Brazilci se zmohli jen na snížení na 1:2 poté, co se z penalty trefil loučící se Neymar. Norové se nyní mohou těšit na čtvrtfinále s Anglií, která si ve svém osmifinále na Aztéckém stadionu po přestřelce a po průběhu, který jim úplně nepřál, nakonec poradili s domácím Mexikem 3:2.

Zdroj: David Holub

Další zprávy