Londýn - Britský ministr zahraničí William Hague v neděli odmítl výzvu skoro stovky poslanců ze své Konzervativní strany požadujících, aby britský parlament měl právo veta nad zákony Evropské unie. Výzva je jedním z dalších příznaků potvrzujících, že před květnovými eurovolbami začíná téma Evropy dominovat britské politice.
Skupina 95 konzervativních poslanců poslala koncem týdne dopis konzervativnímu premiérovi Davidu Cameronovi, ve kterém chtějí, aby britský parlament měl možnost vetovat evropské zákony, především těch, které se týkají lidských práv a přistěhovalectví.
Konzervativní ministr zahraničí Hague ale v neděli řekl televizi Sky News, že by takové uspořádání bylo nefunkční a vedlo by k rozpadu celé unie. "Kdyby národní parlamenty mohly samostatně a pravidelně rozhodovat o tom, které části evropského práva budou používat a které ne, nefungoval by jednotný evropský trh," prohlásil Hague. "Takže musíme být v tomto směru realističtí," dodal.
Podle listu Financial Times dopis skupiny konzervativních poslanců ukončil příměří mezi vedením toryů a euroskeptickými poslanci, které zhruba platilo od začátku loňského roku, kdy Cameron přislíbil uspořádat do konce roku 2017 referendum o setrvání v EU.
Nyní se však pozornost soustředí na květnové volby do Evropského parlamentu, které zřejmě přinesou velké zisky Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) usilující o britský odchod z unie. UKIP získává hlasy především konzervativních voličů a především kvůli obavám z imigrace z EU,.
Podle nedělníku The Sunday Times ministr práce a pro a penzijní reformu Iain Duncan Smith navrhl, aby přistěhovalci z EU mohli žádat o sociální dávky až po dvou letech pobytu v Británii. Vláda přitom na konci roku oznámila, že přistěhovalci budou muset na případné dávky čekat aspoň tři měsíce a nemohou je dostat ihned jako dosud.
Protiimigrantská rétorika se nevyhnula ani opozičním labouristům, když stínový ministr obchodu Chuka Umunna minulý týden kritizoval nynější právo občanů zemí EU cestovat do jiného členského státu a hledat tam práci. Prohlásil, že právo přistěhovat se by měli mít jen lidé, kteří mají pevnou nabídku na práci. Přestože vedení labouristů se od jeho výroků distancovalo, potvrzuje to, že otázka přistěhovalectví je ožehavá i pro labouristy - především proto, že za jejich vlády v roce 2004 Británie otevřela svůj pracvoní trh občanům tehdy nových členských zemí, včetně ČR.
Iluze o nadřazenosti Británie
Kvůli směsici historických, zeměpisných, kulturních a jazykových důvodů, které zahrnují i přežívající zbytky postkoloniálních iluzí o nadřazenosti Británie a podřadnosti kontinentu, je pocit sounáležitosti mnoha Britů s Evropou velmi vlažný a zdráhavý. To je také částečně důvod, proč řada politiků napříč politickým spektrem raději papouškují názory několika málo pravicových listů, jejichž vlastníci z velké části v Británii ani neplatí daně a na Evropu nahlížejí jako na symbol všemožných regulací, které ohrožují jejich vlastnické zájmy. Velká část veřejnosti je instinktivně opatrnější a pragmatičtější – ne proto, že by tolik důvěřovala tisku, ale protože se podle politiků neřídí, uvedl presseurop.eu.
Ve výsledku pak na pravici a částečně i na levici sílí často banální protievropský populismus, který dnes v britské veřejné debatě přerůstá v něco jako euroskeptickou hegemonii. V Konzervativní straně se tato skepse vůči Evropě dnes mění v naprosté a lehkovážné pohrdání, které zesiluje hlasy volající po odchodu z EU a zrychluje růst preferencí strany UKIP.
Rozvážnější politiky ve všech stranách tento vývoj znervózňuje. Vzhledem k tomu, že stávající problémy EU působí poměrně přesvědčivě, je konečným výsledkem pozoruhodné kolektivní selhání občanské společnosti, především v Anglii a v menší míře ve Skotsku. vykazuje totiž neschopnost uvažovat o našem vztahu s Evropou s alespoň minimální mírou realismu či objektivity.
Absence hlubší politické debaty o výhodách a nevýhodách britských závazků v EU nakonec vede k tomu, že do hry vstupují další zájmy. Do debaty tak zasáhli aktéři domácí i zahraniční. Irský premiér prohlásil, že odchod z EU by byl pro Británii katastrofou. Finský ministr zahraničí vyjádřil – stejně jako před ním jeho polský a nizozemský kolega – politování nad směřováním „necivilizované" britské debaty o EU. Obamova vláda varovala, že Británie se stahuje sama do sebe a Washington si přeje, aby v Unii setrvala.
Vysoce postavený člen středověpravicové CDU Angely Merkelové prohlásil, že Británie by se neměla pokoušet vydírat zbytek EU tím, že bude blokovat změny ve smlouvách, které si žádá řešení krize v eurozóně. Nejvlivnější ze však však zřejmě byla skupina lídrů britského byznysu, kteří Camerona varovali, aby si s členstvím Británie v EU nezahrával.
Související
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
Aktuálně se děje
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
včera
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
včera
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
včera
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
včera
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
1. září 2026 21:58
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
1. září 2026 20:40
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
1. září 2026 19:19
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub