V Británii skončilo příměří, válka o členství v EU jede naplno

Londýn - Britský ministr zahraničí William Hague v neděli odmítl výzvu skoro stovky poslanců ze své Konzervativní strany požadujících, aby britský parlament měl právo veta nad zákony Evropské unie. Výzva je jedním z dalších příznaků potvrzujících, že před květnovými eurovolbami začíná téma Evropy dominovat britské politice.

Skupina 95 konzervativních poslanců poslala koncem týdne dopis konzervativnímu premiérovi Davidu Cameronovi, ve kterém chtějí, aby britský parlament měl možnost vetovat evropské zákony, především těch, které se týkají lidských práv a přistěhovalectví.

Konzervativní ministr zahraničí Hague ale v neděli řekl televizi Sky News, že by takové uspořádání bylo nefunkční a vedlo by k rozpadu celé unie. "Kdyby národní parlamenty mohly samostatně a pravidelně rozhodovat o tom, které části evropského práva budou používat a které ne, nefungoval by jednotný evropský trh," prohlásil Hague. "Takže musíme být v tomto směru realističtí," dodal.

Podle listu Financial Times dopis skupiny konzervativních poslanců ukončil příměří mezi vedením toryů a euroskeptickými poslanci, které zhruba platilo od začátku loňského roku, kdy Cameron přislíbil uspořádat do konce roku 2017 referendum o setrvání v EU. 

Nyní se však pozornost soustředí na květnové volby do Evropského parlamentu, které zřejmě přinesou velké zisky Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) usilující o britský odchod z unie. UKIP získává hlasy především konzervativních voličů a především kvůli obavám z imigrace z EU,.

Podle nedělníku The Sunday Times ministr práce a pro a penzijní reformu Iain Duncan Smith navrhl, aby přistěhovalci z EU mohli žádat o sociální dávky až po dvou letech pobytu v Británii. Vláda přitom na konci roku oznámila, že přistěhovalci budou muset na případné dávky čekat aspoň tři měsíce a nemohou je dostat ihned jako dosud.

Protiimigrantská rétorika se nevyhnula ani opozičním labouristům, když stínový ministr obchodu Chuka Umunna minulý týden kritizoval nynější právo občanů zemí EU cestovat do jiného členského státu a hledat tam práci. Prohlásil, že právo přistěhovat se by měli mít jen lidé, kteří mají pevnou nabídku na práci. Přestože vedení labouristů se od jeho výroků distancovalo, potvrzuje to, že otázka přistěhovalectví je ožehavá i pro labouristy - především proto, že za jejich vlády v roce 2004 Británie otevřela svůj pracvoní trh občanům tehdy nových členských zemí, včetně ČR.

Iluze o nadřazenosti Británie

Kvůli směsici historických, zeměpisných, kulturních a jazykových důvodů, které zahrnují i přežívající zbytky postkoloniálních iluzí o nadřazenosti Británie a podřadnosti kontinentu, je pocit sounáležitosti mnoha Britů s Evropou velmi vlažný a zdráhavý. To je také částečně důvod, proč řada politiků napříč politickým spektrem raději papouškují názory několika málo pravicových listů, jejichž vlastníci z velké části v Británii ani neplatí daně a na Evropu nahlížejí jako na symbol všemožných regulací, které ohrožují jejich vlastnické zájmy. Velká část veřejnosti je instinktivně opatrnější a pragmatičtější – ne proto, že by tolik důvěřovala tisku, ale protože se podle politiků neřídí, uvedl presseurop.eu.

Ve výsledku pak na pravici a částečně i na levici sílí často banální protievropský populismus, který dnes v britské veřejné debatě přerůstá v něco jako euroskeptickou hegemonii. V Konzervativní straně se tato skepse vůči Evropě dnes mění v naprosté a lehkovážné pohrdání, které zesiluje hlasy volající po odchodu z EU a zrychluje růst preferencí strany UKIP.

Rozvážnější politiky ve všech stranách tento vývoj znervózňuje. Vzhledem k tomu, že stávající problémy EU působí poměrně přesvědčivě, je konečným výsledkem pozoruhodné kolektivní selhání občanské společnosti, především v Anglii a v menší míře ve Skotsku. vykazuje totiž neschopnost uvažovat o našem vztahu s Evropou s alespoň minimální mírou realismu či objektivity.

Absence hlubší politické debaty o výhodách a nevýhodách britských závazků v EU nakonec vede k tomu, že do hry vstupují další zájmy. Do debaty tak zasáhli aktéři domácí i zahraniční. Irský premiér prohlásil, že odchod z EU by byl pro Británii katastrofou. Finský ministr zahraničí vyjádřil – stejně jako před ním jeho polský a nizozemský kolega – politování nad směřováním „necivilizované" britské debaty o EU. Obamova vláda varovala, že Británie se stahuje sama do sebe a Washington si přeje, aby v Unii setrvala.

Vysoce postavený člen středověpravicové CDU Angely Merkelové prohlásil, že Británie by se neměla pokoušet vydírat zbytek EU tím, že bude blokovat změny ve smlouvách, které si žádá řešení krize v eurozóně. Nejvlivnější ze však však zřejmě byla skupina lídrů britského byznysu, kteří Camerona varovali, aby si s členstvím Británie v EU nezahrával.

Související

Více souvisejících

Velká Británie EU (Evropská unie) David Cameron

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

před 4 hodinami

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

před 9 hodinami

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

před 13 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

před 14 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti

Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1

Česká fotbalová reprezentace se navnadila na blížící se světový šampionát nejlepším možným způsobem. Ve svém posledním přípravném zápase v New Jersey totiž přehrála Guatemalu 3:1. Svěřenci kouče Miroslava Koubka šli jako první do vedení, když se už po jedenácti minutách hry trefil Schick. Na poločasovou pauzu se sice šlo do kabin za nerozhodného stavu 1:1, ale o vítěznou trefu se postaralo duo slávistických hříšníků Douděra-Chorý, aby jistotu výhry zpečetil svým presinkem při rozehrávce Guatemalců Višinský.

včera

včera

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy