Konference o Sýrii je zatím fraška, delegáti trucují

Mluvčí opoziční delegace sdělil, že rozhovory se příštích dvou dnech zaměří na humanitární podmínky a na přísun potravin do obklíčených oblastí. Také prý budou mluvit o propuštění vězňů svědomí. O rozhovorech přitom hovořil jako o "konzultacích". "Nejsou to jednání," sdělil mluvčí podle agentury AP.

Podle diplomatů obě strany dnes hodlaly jakékoli své poznámky adresovat Brahímímu, a nechtěly si je sdělovat přímo. Během první dopolední schůzky však zástupci obou stran sedící u stolu ve tvaru písmene U nehovořili vůbec. Zhruba půlhodinový proslov měl Brahímí.

"První schůzka skončila. Barahímí hovořil asi třicet minut a nikdo z delegátů nic neřekl," řekl novinářům jeden ze zástupců opozice Anás Abdá. Delegace prý do jednacího sálu vešly každá jiným vchodem a stejným způsobem.

Obě strany se opět sešly kolem 16:00 SEČ. Brahímí předtím podle opozice delegacím řekl, že první dva dny rozhovorů by se měly zaměřit na problematiku civilistů obklíčených ve městech, jako je Homs. K závažným politickým tématům se mají dostat postupně.Pozorovatelé se domnívají, že opozice Homs navrhla pro vyhlášení prvního příměří, protože tam mají opoziční předáci na povstalce větší vliv než na skupiny bojovníků ve městě Halab.

Syrsko-syrská schůzka byla naplánována už na pátek, ale zprostředkovatelům se nepodařilo přimět znesvářené strany usednout k jednomu stolu. Brahímí v pátek prohlásil, že oba tábory souhlasí, že rozhovory budou založené na prohlášení velmocí z června 2012. To znesvářené strany syrského konfliktu vyzvalo k vytvoření přechodné vlády. Damašek ale myšlenku přechodného kabinetu jako součást politického řešení téměř tříletého konfliktu v Sýrii dlouhodobě odmítá. Toto odmítavé stanovisko potvrdil i syrský ministr informací Umrán Zuabí. 

Pozorovatelé se domnívají, že postoje obou stran jsou v klíčových otázkách natolik rozdílné, že jejich sblížení je nyní stěží možné. Velký průlom v Ženevě proto neočekávají.

Syrská revoluce začala jako nenásilné povstání proti režimu, inspirované arabským jarem v Egyptě a Tunisku. Reakce režimu na demonstrace byla ale velmi násilná a mnoho demonstrantů bylo zabito, uvězněno a umučeno. Armáda některá města jako Homs a Daraá obsadila a rozdělila bariérami a vojenskými stanovišti, kde pak vojáci při kontrolách zatýkali ponižovali. S postupem času začaly demonstrace intenzivnět a rozšiřovaly se po celé Sýrii; tím vzrostla i míra násilí režimu a začal vznikat ozbrojený odpor.

Neexistují přesná čísla o počtech bojovníků Svobodné syrské armády, ale jejích počet se odhaduje na 50 až 70 tisíc. Disponují většinou jen lehkými zbraněmi a občas i protitankovými střelami.

Jejich hlavními výhodami oproti režimu je zejména jejich bojová morálka (víra ve spravedlivý boj proti diktatuře), podpora civilistů (ve většině oblastí, kde působí) a necentralizované vedení a zdroje financování (což je občas i jejich nevýhodou). Hlavní nevýhodou je jejích slabé ozbrojení, které neustojí např. letecká bombardování a neexistence žádného bezpečného území, kde by mohli mít své základny a řídící centra, informuje syrskarevoluce.cz.