Změna politiky vůči EU: Sobotka jede do Bruselu, ČR bude aktivnější

"Chceme říct, že změnu myslíme vážně, že chceme být součástí integračního jádra EU a vystupovat tak, aby byl důvod účastnit se evropských debat," řekl dnes ČTK Sobotkův státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. 

Mluvčí komise Alejandro Ulzurrun dnes poznamenal, že v diskusi nebudou chybět hospodářská témata. "Bude to také první příležitost pro předsedu a premiéra vyměnit si názory na evropské aspekty programového prohlášení nové české vlády," dodal.

Česká vláda plánuje přistoupit k fiskální unii, tedy domluvě většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. ČR a Británie byly dosud jediné dvě země osmadvacítky, které stály mimo tuto dohodu z jara 2012. Přistoupení musí potvrdit parlament, není ale jasné, jakou většinou, a podepsat prezident. 

Podle Prouzy se chce ČR aktivně podílet na diskusí o budoucnosti evropské hospodářské měnové unie. "Chtěli bychom k debatě rozumně přispět tak, aby neexistovala žádná překážka bližší spolupráce," poznamenal státní tajemník.

Důležitým tématem schůzky s Barrosem podle něj bude otázka čerpání evropských fondů především v nynějším období do roku 2020. Sobotka nejspíš předsedovi komise zdůrazní, že se osobně zasadí o splnění podmínek pro čerpání z české strany, především vyřešení potíží s chybějícím zákonem o úřednících a o posuzování dopadů na životní prostředí (EIA).

Český premiér by měl také nastolit téma energetické a klimatické politiky a snažit se o jeho spojení s otázkou rozvoje konkurenceschopného evropského průmyslu. Je pravděpodobné, že Sobotka a Barroso se budou bavit také o dalších tématech, například o složitém vývoji na Ukrajině. Ve stejný den jako návštěva českého premiéra se totiž v Bruselu koná také mimořádné jednání unijních ministrů zahraničí, kteří by měli rozhodnout o podobě případných sankcí vůči představitelům ukrajinské vlády. "Selektivní sankce" přitom podle Prouzy podporuje také Praha.

A přijetí eura?

Z hlediska plnění formálních požadavků pro přijetí eura (tzv. Maastrichtská kritéria) se ČR přibližuje stavu, kdy bude plnit všechna kritéria s výjimkou kurzového. ČR v současnosti plní kritérium cenové stability a kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium stavu veřejných financí plněno zatím není, neboť je ČR stále v postupu při nadměrném schodku, v roce 2014 by však ČR kritérium stavu veřejných financí již plnit měla. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů ČR neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím z vlastního rozhodnutí neúčastní.

Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou.

Z hlediska vlastní připravenosti ČR na přijetí eura zůstávají hlavními překážkami nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, stále nedostatečný prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů a některé přetrvávající nedostatky v pružnosti českého trhu práce. Je tedy nutno do budoucna zajistit dosažení střednědobého rozpočtového cíle a dokončit reformy směřující k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, stejně jako dále posílit pružnost českého trhu práce.

Situace na finančních trzích se sice v posledním roce zklidnila, stále však přetrvává nejistota spojená s dluhovými problémy řady zemí eurozóny, což nejsou vhodné podmínky pro brzké přijetí eura v ČR. Navíc v reakci na dluhovou krizi v některých zemích eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují náklady na přijetí eura. Lze očekávat, že vstup do měnové unie bude podmíněn i účastí v těchto nově vzniklých institucích a mechanismech.

Na základě stávajících informací by v okamžiku vstupu ČR do eurozóny byly podstatné zejména náklady související se vstupem do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). V současné době probíhají též diskuze dalších iniciativ (tzv. bankovní unie), které výrazně přispívají k nejistotě ohledně budoucích podmínek vstupu do eurozóny. Současná a zejména pak projektovaná budoucí podoba rámce fungování eurozóny se tak vlivem probíhajících změn stále více vzdalují od stavu, který panoval v době, kdy ČR vstupovala do EU a kdy se zavázala přijmout euro, uvádí Ministerstvo financí ČR. Jeho analýzu zveřejnil server businessinfo.cz.