Česko se vrací do EU: Sobotka dorazil do Bruselu, hned byl trapas

Při příjezdu do sídla Evropské komise Sobotku uvítala česká vlajka, která byla vyvěšená obráceně. Pracovníci komise si toho po chvíli všimli a vlajku pověsili správně.

"Česká republika se vrací k roli aktivního a konstruktivního člena evropské rodiny," konstatoval Barroso. Vláda je podle Barrosa připravena ukázat občanům ČR, že Evropa může být součástí řešení ekonomické krize.

Šéf komise ocenil především středeční rozhodnutí vlády ČR, že se bude připravovat na ratifikaci fiskálního paktu, který je dohodou většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. Sobotka řekl, že chce, aby do dvou měsíců byla ukončena ratifikace z české strany.

Proces českého přistoupení k fiskálnímu paktu je podle Sobotky dalším krokem na cestě k přijetí společné evropské měny. "Je to ze strany české vlády přihlášení se k cestě ČR k přijetí eura v příštích letech," uvedl.

Psali jsme: Změna politiky vůči EU: Sobotka jede do Bruselu, ČR bude aktivnější Češi o EU: V jedné odpovědi jsme zcela ojedinělí. Podívejte se  

Předseda komise se s českým premiérem bavili také o čerpání evropských peněz v novém víceletém období do roku 2020. V příštích sedmi letech může ČR získat skoro 22 miliard eur (asi 594 miliard korun) z evropských strukturálních a investičních fondů, připomněl Barroso. Nyní jsou dokončována jednání o smlouvě, která umožní čerpání a určí jeho priority. "Česká vláda chce udělat výrazný pokrok v zajištění efektivní a odpovědné veřejné správy a já tuto informaci oceňuji," řekl Barroso.

Podle Sobotky má ČR jako země střední velikosti jedinou šanci, jak ovlivňovat budoucí vývoj v Evropě. "A to je právě prostřednictvím naší aktivní evropské politiky, naší aktivní účasti v evropských institucích," uvedl premiér.

Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně.

K ratifikaci smlouvy se v březnu 2012 svým podpisem zavázalo 25 členských států EU. Naopak česká vláda se společně s Velkou Británií rozhodla k paktu nepřipojit. 

Výhody a nevýhody eura?

Přechod na euro v podnikovém sektoru si vyžádá vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané používáním eura budou trvalé.

Se zánikem české koruny zanikne i pravomoc České národní banky provádět měnovou politiku. Ta bude určována Evropskou centrální bankou nikoli podle aktuálních potřeb české ekonomiky, nýbrž z pohledu eurozóny jako celku. To se může jevit jako určité ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že vysoká obchodní i finanční otevřenost české ekonomiky představuje již dnes výrazné omezení autonomního rozhodování o domácích úrokových sazbách.

Při nákupech v zahraničí se každý bude snadněji a rychleji orientovat v cenách. Jednotná měna umožňuje jednoduše si porovnat cenu za konkrétní zboží doma a v zahraničí, protože bude vyjádřena ve stejné měnové jednotce. Nikdo se již nebude muset zdržovat nepohodlným přepočítáváním z jedné měny na druhou. Snazší porovnatelnost cen zvyšuje konkurenční tlak, což spotřebitelům přináší dlouhodobé výhody ve formě nižších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboží a služeb.

Globální ekonomika 21. století s plně liberalizovanými kapitálovými toky je více náchylná ke vzniku a k rychlému šíření finančních turbulencí. Česká ekonomika má v této oblasti nepříjemné zkušenosti z roku 1997, kdy se česká koruna dostala pod silný tlak zahraniční i domácí spekulace. To jen potvrzuje zranitelnost malých a otevřených ekonomik vůči otřesům finančních trhů. Z tohoto pohledu lze vnímat členství v eurozóně, které chrání členské ekonomiky před rozvratnými kurzovými krizemi, jako důležitý přínos pro makroekonomickou stabilitu. Avšak i členové eurozóny mohou být za chybné hospodářské politiky ztrestáni vážnými problémy platebení bilance, jak to dokládá vývoj během nedávného krizového období, informuje server zavedenieura.cz.