Slováci volí hlavu státu: Koho pošlou do druhého kola? Volební účast je vysoká

Bratislava - Slováci dnes volí nového prezidenta, o hlasy více než čtyř milionů oprávněných voličů se uchází rekordní počet 14 kandidátů. Nástupce dosluhující hlavy státu Ivana Gašparoviče vzejde patrně až z druhého kola hlasování, které se uskuteční za dva týdny. Podle průzkumů veřejného mínění totiž žádný z kandidátů v dnešní volbě asi nezíská potřebnou většinu hlasů ke zvolení hlavou státu. Volební účast je údajně vysoká.

Favoritem prezidentských voleb je současný premiér a předseda sociálních demokratů Robert Fico. Očekává se, že tento nejpopulárnější slovenský politik postoupí do druhého kola spolu s podnikatelem Andrejem Kiskou. Fico hlasoval krátce po poledni ve vesnici Veľké Dvorany na západním Slovensku, kde žije jeho matka. "Přistupuji k těmto volbám s velkým respektem. Počkáme, co řeknou lidé, každý výsledek budu samozřejmě akceptovat," řekl.Milionář Kiska se voleb zúčastnil v rodném Popradu. "Doufám, že lidé přijdou volit, šance změnit naše Slovensko je velká. Věřím, že to dobře dopadne," citovala slovenská média Kisku.Ani prezidentské volby však neodradily Slováky od nakupování. Parkoviště u velkých obchodních center v Bratislavě se podobně jako o jiných víkendech začala plnit už od rána. Členové volebních komisí z více měst ale hlásili, že Slováci mají o volby značný zájem."Předpokládá se vysoká účast," řekla televizi TA3 zapisovatelka Ústřední volební komise (ÚVK) Eva Chmelová. Volební účast by však mohl poznačit silný vítr, který dnes spolu s deštěm nebo sněžením zasáhl Slovensko a který na řadě míst komplikoval dopravu. ÚVK už dopoledne informovala, že nezaznamenala žádné vážné incidenty, které by narušily průběh hlasování. Před pěti lety přišlo v prvním kole prezidentských voleb hlasovat téměř 44 procent voličů.Ve volební místnosti v jedné ze škol v širším centru slovenské metropole dopoledne hlasoval i prezidentský kandidát a herec Milan Kňažko, který by podle některých sondáží mohl skončit na třetím místě za Ficem a Kiskou. Ke svým šancím na postup do rozhodujícího kola voleb se před novináři vyjádřil spíše pesimisticky."Stavím se k tomu velmi skromně a pokorně. Samozřejmě věřím, ale zdaleka to nevidím tak suverénně," řekl bývalý politik Kňažko, který byl během sametové revoluce v roce 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických demonstracích v Bratislavě. "Pokud by to nevyšlo, já žiji svůj život mimo politiku už 11 let. Bude mě to mrzet," dodal k případnému neúspěchu.Volební místnosti se uzavřou dvě hodiny před půlnocí, pak začne statistický úřad zveřejňovat průběžné výsledky hlasování. Ke zvolení prezidentem už v prvním kole by některý z kandidátů musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech voličů, tedy i těch, kteří se voleb nezúčastní. V opačném případě se 29. března uskuteční druhé kolo hlasování, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti.Slovenští voliči rozhodují o hlavě státu od roku 1999, letos jde v pořadí o čtvrtou přímou volbu. Současný prezident Gašparovič je v úřadu už druhé pětileté funkční období, které mu skončí v polovině června. Jako první hlavě slovenského státu se mu podařilo prezidentský úřad obhájit. Gašparovič v letošních volbách nekandiduje, třetí mandát v řadě mu ústava nedovoluje."V novinách se často píše, že prezident nemá až tolik možností ovlivňovat dění v republice, ale není to pravda. Má velké možnosti i s těmi pravomocemi, které mu dává ústava," řekl před novináři Gašparovič, který spolu s manželkou hlasoval v Bratislavě. Doplnil, že po skončení funkčního období bude působit mimo vysokou politiku. Gašparovič podle svého mluvčího na poslední oficiální bilaterální návštěvu ve funkci prezidenta zavítá do České republiky.Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají i některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Hlava státu z vlastní iniciativy naopak nemůže odvolat člena vlády nebo navrhovat zákony.

Související

Jiří Drahoš, senátor

Drahoš neuspěl s ústavní stížností, žalobci podle něj neřešili hoaxy

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost senátora Jiřího Drahoše. Někdejší prezidentský kandidát kritizoval postup státního zastupitelství, které se podle něj dostatečně nezabývalo trestním oznámením kvůli hoaxům, tedy nepravdivým zprávám šířeným na internetu. Drahoš se dovolával práva na účinné vyšetřování. Soud ale jeho stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Petr Pavel (vpravo)

Generál Pavel hodnotí reakci státu na pandemii. Objede celou zemi

Bývalý náčelník Generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel se s týmem expertů vydal do českých regionů, kde zamýšlí diskutovat o epidemii koronaviru a s ní souvisejících karanténních opatření, a to jak se zdravotníky, tak i zástupci veřejného a soukromého sektoru.

Více souvisejících

prezidentská kampaň Prezident SR

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy