Ministři zahraničí schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu

ČTK EuroZprávy.cz

ČTK , EuroZprávy.cz

17. března 2014 19:10, Aktualizováno 18. března 2014 1:50

Vlajka EU
Vlajka EU Foto: Adam Mráček / INCORP images

Brusel/Praha - Seznam ruských a ukrajinských politiků a vojáků, vůči nimž dnes EU vyhlásila sankce (řazeno abecedně v rámci zemí):

RUSKO:     Jevgenij Bušmin (55) - zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu, Rady federace;     Vladimir Džabarov (61) - první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace;     Alexandr Galkin (55) - velí ruské "speciální operaci" na Krymu;     Andrej Klišas (41) - předseda ústavněprávního výboru Rady federace;     Sergej Mironov (61) - člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;     Viktor Ozerov (56) - předseda branného výboru Rady federace;     Oleg Pantělejev (61) - první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace;     Nikolaj Ryžkov (84) - člen výboru pro regionální politiku Rady federace;     Alexandr Totoonov (56) - člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace;     Anatolij Sidorov (55) - velitel jihozápadního vojenského okruhu;     Leonid Sluckij (46) - zástupce předsedy dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;     Alexandr Vitko (52) - velitel Černomořské flotily;     Sergej Železňak (43) - místopředseda Státní dumy.    UKRAJINA:     Sergej Aksjonov (41) - krymský předák, de facto "premiér";     Denys Berezovskyj (39) - velitel ukrajinského námořnictva;     Serhij Cekov (60) - místopředseda krymského parlamentu;     Alexej Čalyj (52) - ruský podnikatel, zvolený v únoru lidmi na demonstraci starostou Sevastopolu;     Vladimir Konstantinov (57) - předseda krymského autonomního parlamentu;     Rustam Temirgalijev (37) - místopředseda krymské vlády;     Petro Zima - šéf Bezpečnostní služby Krymu;     Jurij Žerebcov - poradce předsedy krymského parlamentu.

včera

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize ,  Rusko ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump nechal mezi své spojence včetně Izraele rozeslat návrh mírové dohody s Íránem. Tento krok přichází v době, kdy se obě strany konfliktu snaží zabránit tomu, aby nová porušení příměří eskalovala mimo kontrolu a zhatila možnost dosažení konečné shody. V úsilí o urychlení probíhajících vyjednávání má v pátek pákistánský ministr zahraničí Mohammad Ishaq Dar odletět do Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

včera

včera

Ruský bezpilotní letoun se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska

Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných

Ruský bezpilotní letoun, který byl součástí nočního vzdušného úderu zacíleného na Ukrajinu, se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska. Tamní úřady incident potvrdily s tím, že při nárazu utrpěli zranění dva lidé. Oficiální prohlášení Bukurešti tento incident ostře odsoudilo a označilo jej za nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí může být po víkendu bouřlivé, ukazuje předpověď

Evidentní změnu už má přinést víkendové počasí. Bude sice nadále teplo, ale očekávají se i srážky. Pršet by pak mělo i v příštím týdnu, to nejvíce deště přinesou bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. května 2026 22:01

Věra Nerušilová (autor: Jan Polák)

Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová

Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku. 

28. května 2026 20:59

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil

Poslední zápasy ve skupině (a nejen ty) naznačily, že to v kritickém čtvrtfinálovém zápase – pokud nastoupí proti silnějšímu soupeři – budou mít svěřenci kouče Radima Rulíka velice těžké. To se také potvrdilo. Dosavadní výkony českého týmu ve skupinové fázi zkrátka nenabízely příliš důvodů proto, aby čtvrtfinále bylo úspěšné. V Curychu proti Finsku se prakticky na nic zvláštního čeští hokejisté nezmohli a během zápasu nenastal jakýkoliv souvislejší český tlak. I proto je tak výsledek 4:1 pro Finsko jasným vyústěním českého marasmu.

28. května 2026 20:24

28. května 2026 19:40

28. května 2026 18:36

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy