Berlín - Německo ruší všechny projekty vojenské spolupráce s Ruskem, které byly naplánované do konce dubna. Oznámilo to dnes německé ministerstvo obrany. Ministerstvo hospodářství navíc upozornilo, že v současnosti nebude povolovat německým firmám vývoz zbrojní techniky do Ruska. O pozastavení vojenské spolupráce s Ruskem dnes informovala i Francie.
Německé ministerstvo obrany neupřesnilo, kolika projektů se zastavení spolupráce dotkne. Úřad ale upozornil, že lhůta do konce dubna nemusí být konečná.
"Vzhledem k nynější situaci v Rusku v současnosti neschvalujeme žádné vývozy zboží určeného pro výzbroj nebo pro obranu do této země," oznámil mluvčí ministerstva hospodářství. Neupřesnil, jak dlouho zastavení zbrojních exportů potrvá.
Psali jsme: Sankce USA dopadly na Rusko: Nefungují platební karty, akcie se propadají Sankce proti Rusku děsí Německo: 300 tisíc lidí bez práce? Německo pozastavilo zbrojní kontrakt s Ruskem za 120 milionů eurO rozhodnutí Francie pozastavit vojenskou spolupráci s Ruskem dnes podle agentury Reuters informoval francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Krok se podle něj bude týkat společných vojenských cvičení.
Francie kvůli ukrajinské krizi uvažuje, že zastaví prodeje dvou vojenských lodí třídy Mistral do Ruska. O kontraktu v hodnotě 1,2 miliardy eur ale Paříž chce rozhodnout teprve v říjnu, kdy by měla být první loď dodána. Le Drian dnes k osudu těchto kontraktů nic neřekl.
EU rozšíří v souvislosti s krizí na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska. Zmrazí jim majetek a nepustí je do EU, rozhodl summit v Bruselu. „Jde o představitele ruského parlamentu, lidi z okolí prezidenta Putina a některé představitele (konkrétně dva, pozn. red.) ruské armády," uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.
Podle informací Českého rozhlasu jsou mezi nimi vicepremiér Dmitrij Rogozin, poradci prezidenta Vladimira Putina Sergej Glazjev a Vladislav Surkov nebo novinář a přívrženec Kremlu Dmitrij Kiseljov. Ten v pondělí řekl, že Rusko je jediná země, která dokáže udělat ze Spojených států jaderný popel. Už dříve také novou kyjevskou vládu opakovaně nařkl z neschopnosti zajistit na Ukrajině právo a pořádek a v prosinci obvinil Švédsko, Polsko a Litvu z toho, že protesty na Ukrajině iniciovaly, aby poštvaly zemi proti Rusku.
Související
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pokud se k otázce Tchaj-wanu přistoupí nesprávně, hrozí otevřený konflikt, varoval Si Ťin-pching Trumpa
před 2 hodinami
Počasí: Příští týden se začne oteplovat, deště ale mohou pokračovat
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Zdroj: Libor Novák