Obama míří do Evropy, budou se rekalibrovat vztahy USA - EU

V rozhovoru Obama řekl, že jeho poselstvím evropským vůdcům je to, že Putin si musí uvědomit hospodářské a politické následky svého počínání na Ukrajině. Pokud bude Rusko pokračovat ve vyhrocování tamní situace, musí být Západ připraven rozšířit dosavadní sankce, které již Spojené státy a Evropská unie na vybrané ruské a krymské představitele uvalily.

Šéf Bílého domu přitom připouští, že opatření, kterými Západ Moskvě hrozí, mohou mít celosvětové dopady. "Jde o příznak vynikající spolupráce, kterou nyní máme u každého bezpečnostního tématu ve světě," poznamenal dnes významný představitel EU ke koordinaci postupu Evropy a Spojených států v reakci na krizi na Ukrajině.

Úzkou spolupráci v klíčových otázkách, kam patří i složitá problematika íránského jaderného programu, vývoj v Sýrii a vztahy mezi Izraelem a Palestinou, tak podle vyjádření lidí z Bruselu nezkalila ani loňská odhalení širokých amerických odposlechů evropských občanů i vrcholných politiků.

"Evropané, kteří byli v posledních letech zklamaní americkým odklonem z Evropy, by měli nyní poslat děkovné dopisy do Kremlu. Akce Vladimira Putina probudily ve Washingtonu nejen zájem, ale přímo rozřinčely poplašné zvonky – a to, zdá se, i u těch, kteří pomáhali Obamovi vytvořit vůči Moskvě politiku resetu. I rozhádaný Kongres se v otázce postoje vůči Rusku nebývale sjednotil," uvedl v komentáři pro iHned.cz Martin Ehl.

"Nejdůležitější bude schůzka ve středu, která – ústy jednoho amerického exvelvyslance – bude „rekalibrací partnerství mezi EU a USA v kritické době". Evropská očekávání ohledně amerického příspěvku na bezpečnost Evropy by nyní ale měla být spíš nízká. Američané jsou unavení vedením válek v dalekém zahraničí a nebudou mít příliš ochoty se v Evropě hlouběji angažovat – přinejmenším potud, pokud neuvidí, že Evropa sama bere situaci dostatečně vážně. To se může projevit třeba nějakým ruským pokusem otestovat jednotu aliance provokací v Estonsku, kde je také ruská menšina," dodal Ehl.

Podle 89 procent Rusů je Krym součástí Ruska, pouze sedm procent zastává opačný názor. Většina dotázaných argumentovala tím, že Krym byl "historicky ruským územím" až do roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Ukrajině, jakož i tím, že většinu obyvatel poloostrova tvoří Rusové.