Čeští studenti bodují, v testu OECD se dostali do skupiny nadprůměrných

Měření schopnosti vypořádat se s neznámým bylo součástí mezinárodního testování PISA 2012 (Programme for International Student Assessment). Neprověřovaly se specifické znalosti, nýbrž schopnost najít řešení nového problému. Studenti například hledali nejrychlejší trasu mezi dvěma místy nebo kupovali virtuální letenky.

Jednoznačně nejúspěšnější byli občané sedmi asijských ekonomik a států a kromě nich se pak nad průměr dostalo dalších 14 států včetně ČR.

Prvních sedm příček patří Asiatům - studentům ze Singapuru, Koreje, Japonska, Macaa (Čína), Hongkongu (Čína), Šanghaje (Čína) a Tchaj-wanu.

Nad průměrem daným hodnotou 500 je kromě nich 14 zemí včetně ČR. České děti jsou na 16. místě, tedy deváté za úspěšnou asijskou skupinou. Z Evropanů byli nejúspěšnější Finové (na 10. místě a skórem 523) a Britové (11./517). Před nimi - na 8. a 9. místě se umístili Kanaďané a Australané. Až za Čechy a Němci, jejichž skóre činí 509 bodů, jsou Američané (508). OECD ve své zprávě připomíná, že problémy podobné těm, jaké měl svého času Robinson, řešíme všichni každý den - přestane nám fungovat mobil, sedíme v místnosti podchlazené klimatizací, přiletíme do země, jejíž jazyk neznáme a musíme najít letecký přípoj z jiného letiště. Dá se říci, že život v dnešní době se skládá hlavně z řešení problémů, protože vzhledem k rychlým společenským změnám je třeba se stále učit a vstřebávat nové poznatky. Nejlepší budou ti, kdo se budou rychle přizpůsobovat, budou mít odvahu zkoušet nové věci a budou schopni učit se z chyb.

Ze srovnání tří velkých ekonomik - Německo, USA a Japonsko - vyplývá, že ve všech od roku 1979 ubývá zaměstnání s požadavky na rutinu jak manuální, tak intelektuální. Ve všech naopak přibývá takových, kde je třeba uplatnit neobvyklé řešení. Obecně se většina zaměstnanců dostane nejméně jednou týdně do situace, kterou nezná a jejímuž řešení musí věnovat aspoň 30 minut.

Změny v plném proudu

Zlomky a desetinná čísla se nově učí české děti už na prvním stupni. Podle prezidentky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové je jedině dobře, že se se složitějšími matematickými úlohami seznámí už mladší děti.

„To je učivo, které na prvním stupni bylo, je to tak pět let zpátky. Myslím si, že to je učivo, které děti osloví. Se zlomky se setkávají už v době, kdy se začínají učit hodiny," vysvětluje pro Rozhlas.cz.

Snížit o třetinu počet těhotných dospívajících dívek by měla sexuální výchova. Řeč bude ve školách i o tom, co je korupce, jak se vyvarovat dopravním nehodám nebo jak se chovat při živelné pohromě.

„Finanční gramotnost se na řadě škol učí od prvního ročníku a děti se učí zacházet s rozpočtem školy, jak nakupovat, pochopitelně vzhledem k věku dětí. A dopravní výchova vždycky byla součástí, teď se tam jen dala opravdu povinně, aby se na to někde nezapomnělo," dodává Stýblová.

Rozšířila se také výuka písma Comenia Script, které je podobnější tiskacímu. Písanky jsou ale dražší asi o padesát korun. Učitelé si nové písmo pochvalují, děti se prý díky němu naučí psát rychleji a leváci mají menší potíže. Ne všichni rodiče jsou ale pro, a tak se na některých školách hlasuje, jaké písmo se bude vyučovat.