Kdo vraždil v roce 1972? Poprava matky deseti dětí otřásá Irskem a Británií

Londýn/Belfast - Středeční zatčení předsedy republikánské strany Sinn Féin Gerryho Adamse pro podezření z účasti na únosu a vraždě spáchané v roce 1972 vyvolalo na britské i severoirské politické scéně první rozpory. Podle místopředsedy severoirské regionální vlády a zástupce katolické Sinn Féin Martina McGuinnesse jde o dílo temných sil, které se snaží ovlivnit nadcházející místní volby. Politický kontext zadržení naopak rezolutně odmítl předseda severoirské vlády Peter Robinson i britský premiér David Cameron.

"Vím, že jsme viděli, jak temná strana ukázala svaly v průběhu posledních několika dnů," tvrdil dnes McGuinness podle agentury Reuters. "Považuji jeho (Adamsovo) zatčení za úmyslný pokus o ovlivnění výsledků (evropských a místních) voleb, které se mají konat za tři týdny, dodal politik. McGuinness tak oživil obavy z ohrožení míru dojednaného v regionu v roce 1998.

Politickou motivaci ale Robinson z protestantské Demokratické unionistické strany (DUP) popřel. "Chceme mít jistotu, že každý, kdo byl obětí násilí IRA (Irské republikánské armády) má stále naději, že se dočká spravedlnosti," zdůraznil podle serveru irské televize a rozhlasu RTE.

"V této věci nebyl absolutně žádný politický zásah," prohlásil také Cameron, podle kterého v Severní Irsku stejně jako v Anglii působí nezávislá justice.

Podle policejního prohlášení se Adams policistům k výslechu sám přihlásil. Jakoukoli vinu odmítá. Od jeho zadržení mají vyšetřovatelé 48 hodin na to, aby jej mohli držet, než jej oficiálně obviní. V opačném případě jej musejí pustit na svobodu.

Vyšetřovatelé prověřují podíl vůdce Sinn Féin na vraždě Jean McConvillové, matky deseti dětí, kterou v roce 1972 zavraždila IRA za údajné donášení úřadům. Ve skutečnosti to ale podle AFP nebyla pravda. Vražda je dnes považována za jeden z nejodpudivějších činů, jakých se IRA ve svém mnohaletém sektářském tažení dopustila.

Sama IRA se k únosu, vraždě a utajeném pohřbu McConvillové až do roku 1998 nehlásila. Hrob zavražděné osmatřicetileté ženy byl nalezen náhodou na jedné pláži v Irsku až v roce 2003.

Podle britské televizní stanice BBC jeden ze synů McConvillové Michael, kterému bylo v době vraždy 11 let, tvrdí, že pachatele únosu zná, ale že se stále ještě příliš bojí je vyzradit policii. "Kdybych řekl jen slovo policii, zabili by mě, mě nebo mou rodinu," řekl muž.

"Někdo zabušil na dveře a pak je vyrazili. Se svými bratry a sestrami jsme se drželi matky, brečeli jsme a křičeli," vzpomínal Michael McConville.

"Matka byla v hrozném stavu, protože noc předtím ji členové IRA věznili několik hodin a bili ji," řekl s tím, že žena byla pořezaná a potlučená. "Věděli jsme, že se chystají všechno zopakovat, proto jsme se hrozně báli."

Psali jsme:
Britská armáda má problém. Její vojáci v utajení prý vraždili irské civilisty
 

Pětašedesátiletý Adams je dlouholetým šéfem Sinn Féin, politického křídla IRA, která vedla boj za odtržení Severního Irska od Británie a jeho připojení k Irské republice. O jeho podílu na vraždě McConvillové hovořili dva bývalí bojovníci IRA v besedě s pracovníky univerzity v americkém Bostonu v rámci výzkumného projektu. Nahrávku rozhovoru si vyžádala severoirská policie.

Brendan Hughes, Adamsův bývalý spolupracovník, v besedě s americkými výzkumníky uvedl, že McConvillová byla zabita na přímý Adamsův pokyn. Adams podle něj řídil speciální tým IRA, který vyhledával, zabíjel a tajně pohřbíval členy katolické komunity v Belfastu podezřelé ze spolupráce z policií. Pokud jde o McConvillovou, nezávislé vyšetřování z roku 2006 žádný důkaz o jejím donášení nepřineslo.

Policie Adamse z podílu na vraždě dlouho podezírala s odkazem na informace o tom, že vůdce Sinn Féin byl dlouholetým velitelem IRA. Sám Adams podporu IRA nepopírá, v jejích složkách ale prý sám žádnou funkci nezastával.

Severní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si od roku 1969 vyžádaly 3500 mrtvých. Ačkoliv mírové dohody z roku 1998 vedly k dělbě moci mezi protestanty a katolíky, ke sporadickým incidentům přesto dodnes dochází.

Související

Násilí v Severním Irsku dnes připomínají například obrazy na domech. Rozhovor

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  
Severní Irsko

ROZHOVOR: Operace Banner je stále neuzavřené téma. Odborník popsal nejdelší kontinuální nasazení britské armády

Poslední červencový den roku 2007 oficiálně skončilo téměř osmatřicetileté nasazení britských ozbrojených sil v Severním Irsku. Na počátku Operace Banner panovala naděje, že po zvládnutí tamních nepokojů a uklidnění situace ponechají vojáci odpovědnost za pořádek v regionu místní policii, vysvětluje Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné objasnil, jak se původně pořádková operace změnila v protipovstaleckou a protiteroristickou a proč ji provázely poměrně velké ztráty na životech. Nastínil také, jakou roli sehrál brexit v dalším vývoji severoirské otázky.

Více souvisejících

ira irsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izrael se vyjádřil k hrozbě Bidena o zákazu dodávek zbraní

Za "velké zklamání" označil ve čtvrtek izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který pohrozil zastavením některých dodávek zbraní Izraeli v případě, že zaútočí na město Rafah na jihu Pásma Gazy. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy