Kdo vraždil v roce 1972? Poprava matky deseti dětí otřásá Irskem a Británií

Londýn/Belfast - Středeční zatčení předsedy republikánské strany Sinn Féin Gerryho Adamse pro podezření z účasti na únosu a vraždě spáchané v roce 1972 vyvolalo na britské i severoirské politické scéně první rozpory. Podle místopředsedy severoirské regionální vlády a zástupce katolické Sinn Féin Martina McGuinnesse jde o dílo temných sil, které se snaží ovlivnit nadcházející místní volby. Politický kontext zadržení naopak rezolutně odmítl předseda severoirské vlády Peter Robinson i britský premiér David Cameron.

"Vím, že jsme viděli, jak temná strana ukázala svaly v průběhu posledních několika dnů," tvrdil dnes McGuinness podle agentury Reuters. "Považuji jeho (Adamsovo) zatčení za úmyslný pokus o ovlivnění výsledků (evropských a místních) voleb, které se mají konat za tři týdny, dodal politik. McGuinness tak oživil obavy z ohrožení míru dojednaného v regionu v roce 1998.

Politickou motivaci ale Robinson z protestantské Demokratické unionistické strany (DUP) popřel. "Chceme mít jistotu, že každý, kdo byl obětí násilí IRA (Irské republikánské armády) má stále naději, že se dočká spravedlnosti," zdůraznil podle serveru irské televize a rozhlasu RTE.

"V této věci nebyl absolutně žádný politický zásah," prohlásil také Cameron, podle kterého v Severní Irsku stejně jako v Anglii působí nezávislá justice.

Podle policejního prohlášení se Adams policistům k výslechu sám přihlásil. Jakoukoli vinu odmítá. Od jeho zadržení mají vyšetřovatelé 48 hodin na to, aby jej mohli držet, než jej oficiálně obviní. V opačném případě jej musejí pustit na svobodu.

Vyšetřovatelé prověřují podíl vůdce Sinn Féin na vraždě Jean McConvillové, matky deseti dětí, kterou v roce 1972 zavraždila IRA za údajné donášení úřadům. Ve skutečnosti to ale podle AFP nebyla pravda. Vražda je dnes považována za jeden z nejodpudivějších činů, jakých se IRA ve svém mnohaletém sektářském tažení dopustila.

Sama IRA se k únosu, vraždě a utajeném pohřbu McConvillové až do roku 1998 nehlásila. Hrob zavražděné osmatřicetileté ženy byl nalezen náhodou na jedné pláži v Irsku až v roce 2003.

Podle britské televizní stanice BBC jeden ze synů McConvillové Michael, kterému bylo v době vraždy 11 let, tvrdí, že pachatele únosu zná, ale že se stále ještě příliš bojí je vyzradit policii. "Kdybych řekl jen slovo policii, zabili by mě, mě nebo mou rodinu," řekl muž.

"Někdo zabušil na dveře a pak je vyrazili. Se svými bratry a sestrami jsme se drželi matky, brečeli jsme a křičeli," vzpomínal Michael McConville.

"Matka byla v hrozném stavu, protože noc předtím ji členové IRA věznili několik hodin a bili ji," řekl s tím, že žena byla pořezaná a potlučená. "Věděli jsme, že se chystají všechno zopakovat, proto jsme se hrozně báli."

Psali jsme: Britská armáda má problém. Její vojáci v utajení prý vraždili irské civilisty  

Pětašedesátiletý Adams je dlouholetým šéfem Sinn Féin, politického křídla IRA, která vedla boj za odtržení Severního Irska od Británie a jeho připojení k Irské republice. O jeho podílu na vraždě McConvillové hovořili dva bývalí bojovníci IRA v besedě s pracovníky univerzity v americkém Bostonu v rámci výzkumného projektu. Nahrávku rozhovoru si vyžádala severoirská policie.

Brendan Hughes, Adamsův bývalý spolupracovník, v besedě s americkými výzkumníky uvedl, že McConvillová byla zabita na přímý Adamsův pokyn. Adams podle něj řídil speciální tým IRA, který vyhledával, zabíjel a tajně pohřbíval členy katolické komunity v Belfastu podezřelé ze spolupráce z policií. Pokud jde o McConvillovou, nezávislé vyšetřování z roku 2006 žádný důkaz o jejím donášení nepřineslo.

Policie Adamse z podílu na vraždě dlouho podezírala s odkazem na informace o tom, že vůdce Sinn Féin byl dlouholetým velitelem IRA. Sám Adams podporu IRA nepopírá, v jejích složkách ale prý sám žádnou funkci nezastával.

Severní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si od roku 1969 vyžádaly 3500 mrtvých. Ačkoliv mírové dohody z roku 1998 vedly k dělbě moci mezi protestanty a katolíky, ke sporadickým incidentům přesto dodnes dochází.

Související

Násilí v Severním Irsku dnes připomínají například obrazy na domech. Rozhovor

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  
Severní Irsko

ROZHOVOR: Operace Banner je stále neuzavřené téma. Odborník popsal nejdelší kontinuální nasazení britské armády

Poslední červencový den roku 2007 oficiálně skončilo téměř osmatřicetileté nasazení britských ozbrojených sil v Severním Irsku. Na počátku Operace Banner panovala naděje, že po zvládnutí tamních nepokojů a uklidnění situace ponechají vojáci odpovědnost za pořádek v regionu místní policii, vysvětluje Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné objasnil, jak se původně pořádková operace změnila v protipovstaleckou a protiteroristickou a proč ji provázely poměrně velké ztráty na životech. Nastínil také, jakou roli sehrál brexit v dalším vývoji severoirské otázky.

Více souvisejících

ira irsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 40 minutami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

Zdroj: David Holub

Další zprávy