Kdo vraždil v roce 1972? Poprava matky deseti dětí otřásá Irskem a Británií

Londýn/Belfast - Středeční zatčení předsedy republikánské strany Sinn Féin Gerryho Adamse pro podezření z účasti na únosu a vraždě spáchané v roce 1972 vyvolalo na britské i severoirské politické scéně první rozpory. Podle místopředsedy severoirské regionální vlády a zástupce katolické Sinn Féin Martina McGuinnesse jde o dílo temných sil, které se snaží ovlivnit nadcházející místní volby. Politický kontext zadržení naopak rezolutně odmítl předseda severoirské vlády Peter Robinson i britský premiér David Cameron.

"Vím, že jsme viděli, jak temná strana ukázala svaly v průběhu posledních několika dnů," tvrdil dnes McGuinness podle agentury Reuters. "Považuji jeho (Adamsovo) zatčení za úmyslný pokus o ovlivnění výsledků (evropských a místních) voleb, které se mají konat za tři týdny, dodal politik. McGuinness tak oživil obavy z ohrožení míru dojednaného v regionu v roce 1998.

Politickou motivaci ale Robinson z protestantské Demokratické unionistické strany (DUP) popřel. "Chceme mít jistotu, že každý, kdo byl obětí násilí IRA (Irské republikánské armády) má stále naději, že se dočká spravedlnosti," zdůraznil podle serveru irské televize a rozhlasu RTE.

"V této věci nebyl absolutně žádný politický zásah," prohlásil také Cameron, podle kterého v Severní Irsku stejně jako v Anglii působí nezávislá justice.

Podle policejního prohlášení se Adams policistům k výslechu sám přihlásil. Jakoukoli vinu odmítá. Od jeho zadržení mají vyšetřovatelé 48 hodin na to, aby jej mohli držet, než jej oficiálně obviní. V opačném případě jej musejí pustit na svobodu.

Vyšetřovatelé prověřují podíl vůdce Sinn Féin na vraždě Jean McConvillové, matky deseti dětí, kterou v roce 1972 zavraždila IRA za údajné donášení úřadům. Ve skutečnosti to ale podle AFP nebyla pravda. Vražda je dnes považována za jeden z nejodpudivějších činů, jakých se IRA ve svém mnohaletém sektářském tažení dopustila.

Sama IRA se k únosu, vraždě a utajeném pohřbu McConvillové až do roku 1998 nehlásila. Hrob zavražděné osmatřicetileté ženy byl nalezen náhodou na jedné pláži v Irsku až v roce 2003.

Podle britské televizní stanice BBC jeden ze synů McConvillové Michael, kterému bylo v době vraždy 11 let, tvrdí, že pachatele únosu zná, ale že se stále ještě příliš bojí je vyzradit policii. "Kdybych řekl jen slovo policii, zabili by mě, mě nebo mou rodinu," řekl muž.

"Někdo zabušil na dveře a pak je vyrazili. Se svými bratry a sestrami jsme se drželi matky, brečeli jsme a křičeli," vzpomínal Michael McConville.

"Matka byla v hrozném stavu, protože noc předtím ji členové IRA věznili několik hodin a bili ji," řekl s tím, že žena byla pořezaná a potlučená. "Věděli jsme, že se chystají všechno zopakovat, proto jsme se hrozně báli."

Psali jsme: Britská armáda má problém. Její vojáci v utajení prý vraždili irské civilisty  

Pětašedesátiletý Adams je dlouholetým šéfem Sinn Féin, politického křídla IRA, která vedla boj za odtržení Severního Irska od Británie a jeho připojení k Irské republice. O jeho podílu na vraždě McConvillové hovořili dva bývalí bojovníci IRA v besedě s pracovníky univerzity v americkém Bostonu v rámci výzkumného projektu. Nahrávku rozhovoru si vyžádala severoirská policie.

Brendan Hughes, Adamsův bývalý spolupracovník, v besedě s americkými výzkumníky uvedl, že McConvillová byla zabita na přímý Adamsův pokyn. Adams podle něj řídil speciální tým IRA, který vyhledával, zabíjel a tajně pohřbíval členy katolické komunity v Belfastu podezřelé ze spolupráce z policií. Pokud jde o McConvillovou, nezávislé vyšetřování z roku 2006 žádný důkaz o jejím donášení nepřineslo.

Policie Adamse z podílu na vraždě dlouho podezírala s odkazem na informace o tom, že vůdce Sinn Féin byl dlouholetým velitelem IRA. Sám Adams podporu IRA nepopírá, v jejích složkách ale prý sám žádnou funkci nezastával.

Severní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si od roku 1969 vyžádaly 3500 mrtvých. Ačkoliv mírové dohody z roku 1998 vedly k dělbě moci mezi protestanty a katolíky, ke sporadickým incidentům přesto dodnes dochází.

Související

Násilí v Severním Irsku dnes připomínají například obrazy na domech. Rozhovor

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  
Severní Irsko

ROZHOVOR: Operace Banner je stále neuzavřené téma. Odborník popsal nejdelší kontinuální nasazení britské armády

Poslední červencový den roku 2007 oficiálně skončilo téměř osmatřicetileté nasazení britských ozbrojených sil v Severním Irsku. Na počátku Operace Banner panovala naděje, že po zvládnutí tamních nepokojů a uklidnění situace ponechají vojáci odpovědnost za pořádek v regionu místní policii, vysvětluje Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné objasnil, jak se původně pořádková operace změnila v protipovstaleckou a protiteroristickou a proč ji provázely poměrně velké ztráty na životech. Nastínil také, jakou roli sehrál brexit v dalším vývoji severoirské otázky.

Více souvisejících

ira irsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy