Brusel - Výrazná dominance dvou tradičních evropských politických uskupení - lidovců a sociálních demokratů - bude v Evropském parlamentu pokračovat i po blížících se květnových eurovolbách. Podle poslední projekce rozdělení mandátů, kterou na svých stránkách nabízí samotný parlament, by 209 křesel získala Evropská lidová strana (EPP), druhé Pokrokové spojenectví Socialistů a demokratů (S&D) by mělo 203 mandátů. Europoslanců je celkem 751, obě velké uskupení dohromady tedy dosáhnou na více než polovinu mandátů.
Před volbami, které dlouhodobě poznamenává klesající zájem voličů, jsou v unijních zemích hodně slyšet obavy z příchodu protievropských či ostře euroskeptických stran. Lídři velkých a zavedených uskupení na takové nebezpečí upozorňují například ve vzájemných televizních debatách.Nyní otevřeně euroskeptická Evropa svobody a demokracie (EFD), kam patří třeba britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), by získala podle projekce jen 34 mandátů.Evropští konzervativci a reformisté (ECR), mateřská frakce k unii kritické ODS, v projekci dosáhli na 44 europoslaneckých křesel. Parlament nabízí každý týden údaje vypracované společně firmou TNS Opinion na základě průzkumů veřejného mínění v členských zemích. Celoevropské průzkumy voličských nálad se nedělají.Třetí místo v nejnovější projekci získala liberální ALDE s 60 europoslanci. O další místo se dělí levicová GUE/NGL a Zelení - každá z těchto stran byla disponovat 47 mandáty.Evropští politici nyní voličům slibují, že svou volbou vlastně ovlivní i výběr budoucího šéfa Evropské komise. Podle představ největších evropských stran by se jím měl stát lídr vítěze voleb či ten, kdo v novém europarlamentu dokáže složit nadpoloviční většinu. Ta je totiž potřeba k hladkému schválení osoby, kterou parlamentu nabídnou jako kandidáta na vedení komise unijní členské země.Otázkou zůstává budoucí zařazení 70 europoslanců stran, které nyní do celoevropských frakcí nepatří. Do celkového počtu 751 křesel je ještě potřeba připočítat 37 poslaneckých mandátů stran, které sice nyní v europarlamentu jsou, ale jejichž zástupci nepatří do žádné z frakcí.Ke vzniku nové frakce je potřeba 25 poslanců ovšem nejméně ze sedmi členských zemí unie.Právě tyto poslanecké skupiny jsou klíčové pro činnost Evropského parlamentu, v němž europoslanci formálně nereprezentují unijní státy, ale právě ideály a principy stran sdružených ve frakcích. V ČR jsou členy EPP vládní lidovci a opoziční TOP 09; ČSSD patří do frakce S&D, komunisté do GUE/NGL a hnutí ANO jedná o spolupráci s ALDE.Podle nejnovější projekce společnosti Cicero by EPP nyní dosáhla na 199 europoslaneckých křesel, S&D na 196. ALDE má v modelu 83 mandátů, GUE/NGL 54, Zelení 50, ECR 39 a EFD 30 europoslanců. Cicero tak odhaduje celkem 100 křesel pro strany, které se dosud neúčastní v žádné frakci.Jiný z několika předvolebních modelů předpovídá nyní EPP zisk 216 mandátů, socialistům 205, ALDE 63, GUE/NGL 49, Zeleným 41, ECR a EFD shodně po 39 europoslancích. Jejich kolegů z nyní nezařazených a zcela nových stran by podle tohoto modelu bylo celkem 99.
Související
Kdo chodí volit? Do Evropského parlamentu v Česku ani mladí ani starší voliči
Marný boj Pirátů: Výsledky eurovoleb jsou definitivní, rozhodl NSS
Evropské volby 2014 , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák