Marný boj Pirátů: Výsledky eurovoleb jsou definitivní, rozhodl NSS

Praha - Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zamítl podnět České pirátské strany, výsledky eurovoleb v roce 2014 jsou tak definitivní. Stejným způsobem tak nedávno reagoval i Ústavní soud.

"Protože navrhovatel jiné námitky než námitky protiústavnosti zákona ve svém návrhu neuvádí, nemůže být jeho návrh důvodný," stojí v rozhodnutí NSS, které je závěrečnou tečkou za přezkoumáváním voleb. Obdobný podnět adresovali volebnímu senátu také zelení, po verdiktu Ústavního soudu jej vzali zpět. NSS proto řízení zastavil.

Ústavní soudci se zabývali uzavírací klauzulí v eurovolbách právě z iniciativy volebního senátu, který jim postoupil podněty Pirátů a Strany zelených, a dočasně přerušil jejich projednávání. Obě strany zůstaly těsně pod pěti procenty, mandáty tak nezískaly. Ústavní soudci nakonec většinově dospěli k závěru, že klauzule má svůj význam - omezuje roztříštěnost europarlamentu a posiluje jeho efektivní fungování. Poté se mohl k volebním stížnostem znovu vrátit NSS, dnes mu končila lhůta.

Piráti loni získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí.

Zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule mají Piráti v programu. Stížnost podávají po každých volbách, kdy je hranice uplatněna. Je to možné jedině po volbách, kdy k „poškození" občanů dojde. Rozhodnutí v podobné kauze ve věci voleb do poslanecké sněmovny v roce 2013, které Piráti také rozporovali, bylo opřeno o argument, který ale u eurovoleb neplatí.

V Německu byla 5% klauzule nejdříve snížena na tříprocentní, a následně byla zrušena nálezem ústavního soudu z února 2014 . Německý ústavní soud chápe uzavírací klauzuli jako zásah do rovnosti volebního práva, který musí sledovat legitimní cíl přiměřenými prostředky. Ve vztahu k EP sice připustil, že v něm po zrušení klauzule přibude stran s jedním či dvěma poslanci, ale nejsou doklady, že to způsobí strukturální změny a ovlivní fungování EP, uvedli pirati.cz.

Mikuláš Ferjenčík, pirátský kandidát do EP, uvedl: „Uzavírací (pětiprocentní) klauzule omezuje poměrné zastoupení názorů v Evropě a ve volbách do Evropského parlamentu je zcela nesmyslná, protože vláda se v EU nesestavuje. Navíc někteří čeští poslanci z různých stran skončí v Evropském parlamentu ve stejné frakci. A počet frakcí je dlouhodobě stabilní."

Související

Václav Klaus

Klaus definitivně bez pokuty za projev bez roušky. NSS potvrdil její zrušení

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19, zamítl kasační stížnost ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. Ministerstvo také musí Klausovi zaplatit náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jde zhruba o 4100 korun. ČTK to zjistila z úřední desky NSS. Bývalý prezident dnes v reakci na rozhodnutí NSS pro ČTK uvedl, že vyhrál rozum nad snahou státu diktovat lidské životy.

Více souvisejících

Nejvyšší správní soud Česká pirátská strana Evropské volby 2014

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy