Putin opět udeřil, Evropa může zůstat bez plynu

O Putinově dopisu evropským vůdcům dnes informovala ruská agentura ITAR-TASS. Putin v listu upozornil, že nesplacení ukrajinského dluhu může vést k zastavení dodávky plynu pro ukrajinskou společnosti Naftogaz. Ruský Gazprom už vzhledem k ukrajinskému dluhu rozhodl o tom, že bude na Kyjevu požadovat platbu předem.

Ukrajinský dluh podle Putina dosahuje částky 3,5 miliardy dolarů. "Vzhledem k okolnostem ruská společnost (Gazprom) fakturovala předem dodávky plynu na Ukrajinu, což je plně v souladu se smlouvou, a po 1. červnu budou dodávky plynu omezeny na množství předplacené ukrajinskou společností," praví se v dopisu.

Výslovná zmínka o zastavení dodávek do Evropy v Putinově dopisu obsažena není. Podle expertů ale zastavení dodávek na Ukrajinu může poškodit i evropské zákazníky, protože při obdobném cenovém sporu v roce 2009 Ukrajina odčerpávala plyn určený pro Evropu.

Závislost na dovozu z Ruska už není 100%

"Situace České republiky se celkově od 90. let trvale zlepšuje - buďme optimističtí. Začátkem 90. let byla závislost prakticky stoprocentní. Domácí zásoby máme poměrně minimální, kryjí spotřebu v řádu spíše desetin procent. V 90. letech se nicméně povedlo diverzifikovat směrem k norskému zemnímu plynu. V současné době realizace plynovodu Gazela a propojek na plynovodnou soustavu Polska snížila závislost a tím pádem i riziko, které vyplývalo pro Českou republiku z případného opakování plynových krizí mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Ty vedly k omezení a v některých případech i zastavení dodávek do Evropské unie. Tím by samozřejmě nejvíc byly postiženy právě nové členské státy, které jsou do velké míry závislé na Ruské federaci, jako je Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko," řekl na semináři Eurocentra Praha Petr Binhack, odborník na energetickou bezpečnost z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Informuje o tom radio.cz.

"ČR se s krizí v roce 2009 vypořádala velice dobře. Nedošlo k zásadnímu omezení dodávek - prakticky vůbec k omezení dodávek do domácností, do průmyslu. Naopak Česká republika sehrála významnou roli jako tranzitní země v reverzním toku, to znamená při dodávkách západovýchodním směrem na Slovensko. V roce 2009 byl tento aspekt ještě posílen, zvýšila se kapacita reverzních toků. Byly realizovány nové úložné kapacity zemního plynu. V současné době Česká republika má dostatečné zásoby zemního plynu pro překonání oněch 90 dnů bez dodávek čisté spotřeby," dodává expert.

"Budoucí vývoj spotřeby plynu v České republice závisí primárně na tom, zda budeme stavět další paroplynové elektrárny. V současné době situace na trhu tomuto řešení příliš nenahrává. Substituce směrem od tepelných elektráren spalujících hnědé uhlí nevypadá na přechod k zemnímu plynu z důvodu vysokých cen zemního plynu a samozřejmě nižších cen zemního uhlí. To není specifikum České republiky, ale je to trend, který má celoevropský charakter a to především jako přímý důsledek revoluce břidličného plynu ve Spojených státech. Ten tlačí ceny černého uhlí ve Spojených státech na historická minima. Pokud se bavíme o tom, jestli poroste nebo neporoste spotřeba, je to také otázka dalších možností využití zemního plynu, například v dopravě ve formě stlačeného zemního plynu CNG. To je trend, který Evropská unie podporuje s tím, jak se snaží o snižování emisí skleníkových plynů z dopravy," uzavřel Binhack.