Vodní živel řádí: Záplavy zasáhly Slovensko, Polsko a Srbsko, několik mrtvých +VIDEO

Povodně způsobil intenzivní déšť, podle meteorologů napadlo za dva dny vůbec největší množství srážek za 120letou historii měření. Živel si zatím vyžádal pět obětí.

V Obrenovači nařídila srbská vláda evakuaci a své domovy podle serveru stanice B92 opustilo už 6175 lidí. Hladina Sávy tam totiž dál stoupá navzdory tomu, že na místě nyní neprší. Centrum města je zaplaveno do výšky jednoho metru a na místní apeloval i premiér Aleksandar Vucić, podle kterého je evakuace nezbytně nutná.

"Rád bych občany požádal, situace je kritická, ohroženy jsou životy... Žádám, aby nezůstávali na střechách a neodmítali se nechat evakuovat. Prosím, nenuťte nás použít sílu, protože jediné, o co nám jde, je vás zachránit," uvedl Vučić v televizní stanici RTS. Už ve čtvrtek vyhlásil premiér v zemi stav ohrožení.

Na Slovensku jsou rozvodněny desítky toků, ačkoli odpoledne začaly hladiny řady z nich pozvolna klesat a intenzita deště zeslábla. Server pravda.sk napsal, že nejhorší situace panovala před polednem na přítocích Váhu v oblasti nádrže Liptovská Mara nedaleko Liptovského Mikuláše pod Tatrami. Kriticky zvýšené hladiny řek a potoků jsou v okresech Liptovský Mikuláš, Kežmarok a Sabinov. Uzavřeny jsou některé lokální silnice v popradském okrese. V tatranské oblasti je mimo provoz také elektrická železnice.

Zdroj: YouTube

Úřady doporučují lidem nejezdit do Vysokých Tater, kde je kromě rozvodněných potoků problémem i řada spadaných stromů, které budou místní odstraňovat několik dní.

První obětí velké vody se stal třiaosmdesátiletý muž, který šel ve čtvrtek večer zkontrolovat rozvodněný potok v obci Dlhoňa v okrese Svidník na východě země. Voda jej strhla a jeho tělo našli dnes. Vylil se i Lubický potok v Kežmarku, který zaplavil místní sídliště.

V Polsku si vybral dvě oběti vytrvalý déšť v kombinaci se silným větrem. Ve Varšavě ve čtvrtek zemřela pětašedesátiletá žena, na kterou spadla zlomená větev stromu, když šla po chodníku se svým vnukem. Žena byla na místě mrtvá, dítěti se nic nestalo. Druhou obětí se stal muž z obce Dembice na jihovýchodě země, který ve čtvrtek spadl do rozvodněného potoka a jeho tělo se dosud nenašlo.

Podle agentury PAP je povodňová situace nejhorší ve Slezském vojvodství, kde však voda začala po poledni mírně opadat. Stále jsou tam však uzavřeny některé lokální silnice, mimo provoz zůstává i několik úseků regionálních železnic, například mezi obcemi Goleszów a Ustroń. Několik desítek lidí bylo evakuováno v obci Sucha Beskidzka poblíž hranic s Českou republikou, kde je rovněž vážná situace zejména v Českém Těšíně.

Na vině je většinou člověk

Povodně způsobené změnou klimatu zažívá velká část Země. Nejlepší ukázkou jsou například záplavy v jihovýchodní Asii. Ty jsou sice přirozeným jevem jarního tání sněhu například v Himálaji, nicméně klimatické změny mají na svědomí daleko ničivější následky, než tomu bylo v minulosti.

Jsou země, kterým se s ničivým živlem daří celkem úspěšně bojovat. Je to zejména Nizozemsko, které se poučilo z ničivých záplav v polovině 20. století a vybudovalo složitou a nákladnou soustavu uzavíratelných hrází a zábran. Nic ale netrvá věčně. Ani sebelepší zabezpečení nemůže věčně odolávat stále se zhoršující situaci. Nejlepší cesta, jak ničivým záplavám zabránit, je naši planetu nějakým způsobem „vyléčit."

Lidstvo musí přestat každoročně vypouštět do vzduchu miliardy tun oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů a najít způsoby, jak energeticky náročné výrobní postupy a rostoucí dopravu nahradit prostředky k ovzduší šetrnějšími. A to se týká nejen přímořských oblastí, ale celého světa.

České republiky se ale dotýká jiný druh záplav – jsou to povodně způsobené masivním táním sněhu či silným deštěm. Avšak zcela rozhodující vliv na intenzitu dopadu povodně má vodní, lesní a zemědělské hospodaření člověka v krajině.

Regulacemi vodních toků (napřimování a umělé prohlubování vodních toků, opevňování koryt, protipovodňové valy) dochází k tomu, že povrchová voda je z krajiny rychle odvedena (navíc v nižších polohách nezřídka způsobí ničivou povodeň). Řekám byla regulacemi odepřena většina míst, kde se dříve přirozeně rozlívaly (zaplavované lužní lesy, mokřadní louky), uvádí server priroda.cz.

Smrkové plantáže pokrývají absolutní většinu zalesněných území u nás, ač správně by se měly smrky vyskytovat pouze v nejvyšších partiích našich hor. Stávající velkoplošné monokultury smrku dokáží pojmout jen zlomek množství vody, jaké by dokázaly zadržet lesy původní, skládající se především z buku a habru, společně s bohatým bylinným patrem a porosty mechu. Dohromady toto původní společenství funguje jako dokonale savá houba, která hodně vody pojme a později v době sucha ji dokáže dle potřeby poskytnout.