NATO Putinovi nevěří: Vojáky stahoval od hranic už třikrát...

"Mrzí mne to, bylo by to důležitým příspěvkem k uklidnění krize," podotkl Rasmussen. Pokud by NATO získalo signály o skutečném a smysluplném stahování ruských vojáků od ukrajinských hranic, byl by prý prvním, kdo by takový krok uvítal. Aliance podle něj, přes ukončení vojenské i civilní spolupráce s Ruskem, zůstává otevřená diplomatickým jednáním. Aliance navrhovala setkání Rady NATO-Rusko na příští týden, ruská strana ale podle Rasmussena na nabídku zatím nereagovala.

Severoatlantická aliance koncem dubna odhadovala, že u hranic s Ukrajinou se nachází téměř 40.000 ruských vojáků, což vzbuzovalo obavy Kyjeva z případného ruského vpádu na východ Ukrajiny, již částečně ovládaný proruskými povstalci v Doněcké a Luhanské oblasti.

Dnes ruské agentury informovaly o Putinově příkazu ministru obrany, aby se do kasáren vrátily vojenské jednotky, které se zúčastnily cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou.

NATO míní, že prezidentské volby naplánované na neděli, jsou pro Ukrajinu nejlepší cestou kupředu. "Pokusy volby narušit budou pokusem odepřít tamním lidem jejich svobodnou volbu a krokem zpět v hledání politického řešení krize," podotkl generální tajemník aliance.

NATO v reakci na krizi zvyšuje svou přítomnost ve východní Evropě, jednotky více cvičí, posílena byla námořní přítomnost v Baltském i Černém moři i ochrana vzdušného prostoru Pobaltí. "Posuzujeme další kroky, dlouhodobější opatření k posílení kolektivní obrany," zdůraznil Rasmussen.

"Od samého vyhlášení společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU na konci devadesátých let je dalším důkazem, že nic takového ve skutečnosti neexistuje. Není však bohužel jisté, že to pochopí i někteří čeští politici, a tak přestanou vzývat chiméry typu "společná evropská armáda" apod. To, že má EU jeden a půl milionů vojáků ve zbrani a vynakládá na obranu dvakrát více než Rusko a Čína dohromady, ještě není předpokladem k jejímu vzniku. Po letech spoléhání se na to, že Američané vše zaplatí a vojensky zajistí, se obávám, že evropských armád na kolenou je více než jen ta naše," uvedl pro Natoaktual Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby, který dnes působí jako bezpečnostní poradce.

"Řešení sporů pouze diplomatickými prostředky v rámci existujících mezinárodních mechanismů není univerzálně přijatým standardem ani ve 21. století. Vojenské obsazení Krymu Ruskem, které je naprosto nepřijatelné, zbouralo naši zažitou představu, že bude dosti času k tomu, abychom odhalili přípravy konvenčního útoku se šesti měsíčním předstihem," pokračuje expert.

"Naše bezpečnostní strategie má trhliny nejenom proto, že neumíme a nejsme schopni předvídat bezpečnostní vývoj ve světě, ale hlavně proto, že již v době její přípravy dokument představoval spíše intelektuální cvičení než shodu celého politického spektra na tom, jaké praktické kroky učiníme, abychom uchránili vlastní životní zájem. Nutno dodat, že není jediným."

"Postoj politiků k Bílé knize o obraně, kterou vláda vzala jen na vědomí, je jasným dokladem jejího zájmu o obranu země. Bohužel ani poté, co nám realita ukáže, že něco není v pořádku, nejsme schopni se probudit. Nejen Putin, ale i jiní "ambiciózní" politici budou sledovat, co země EU a NATO skutečně udělají v otázce zvýšení obranyschopnosti, nikoli proklamace. To jim buď zvýší chuť, nebo je zkrotí," uvedl Šándor.