Zděšení: Virus MERS se asi šíří jinak, teorie o velbloudech nesedí

První pacient v roce 2012 byl z Bíšahu v Saúdské Arábii a po něm se nakazilo na 600 lidí a 30 procent z nich zemřelo.

Soudilo se, že nositeli viru jsou zvířata, takže se testovala hlavně ta, s nimiž jsou lidé v kontaktu v Saúdské Arábii, tedy velbloudi. Nizozemští vědci v jejich krvi našli protilátky MERS, což znamená, že virus organismem těchto zvířat prošel. Zjistilo se dále, že virus, kterým jsou nakaženi lidé, je stejný jako ten nalezený v těle velbloudů.

Thomas Briese s Columbijské univerzity však poukázal na to, že mezi nakaženými lidmi nejsou výlučně osoby, které byly v kontaktu s velbloudy. "Existuje několik pacientů, kteří nebyli ve styku s nikým nakaženým, ani s velbloudy. Kde se tedy nakazili?" řekl Briese BBC.

Tyto nejasnosti vedly Briese a další vědce k rozšíření výzkumu na domácí zvířata. "Zaměříme se na kočky a psy, tedy na zvířata, s nimiž jsou lidé nejvíc v kontaktu, a dále i na některá volně žijící zvířata," řekl Briese.

Lidstvo ohrožují nové, ale i staré známé nemoci

Za posledních pětašedesát let propuklo na Zemi 335 nových onemocnění. Někdy jsou vyvolaná zcela novými, vědě dosud neznámými původci. Jindy jde o nové kmeny dříve známých choroboplodných zárodků, nebo o jejich typy, které získaly odolnost k dosud užívaným lékům, informuje stoplusjednicka.cz.

Více než polovinu nových chorob vyvolávají bakterie. Příkladem je Escherichia coli typu O157:H7. Bakterií Escherichia coli hostí každý z nás v těle bezpočet a obvykle nám to nezpůsobuje větší problémy. Typ O157:H7 se představě „neškodného nájemníka" vymyká. Poprvé tuto bakterii našli lékaři v sedmdesátých letech u pacientů trpících závažným onemocněním ledvin. Především u dětí nebo starších lidí může způsobit i smrt. Escherichia coli typu O157:H7 se nakonec ukázala jako „první vlaštovka" z dlouhé řady nebezpečných kmenů této bakterie.

Epidemiologové se shodují na tom, že nové choroby se budou objevovat stále. Ideálními hnízdišti nejsou ekonomicky vyspělé země, odkud zatím přichází nejvíce zpráv o nových chorobách, ale naopak rozvojové země. Novodobé morové rány mohou přijít kdykoli a s největší pravděpodobností se zrodí v silně zalidněných oblastech centrální Ameriky, jižní Asie nebo tropické Afriky.

Nejvýraznější nárůst onemocnění multirezistentními kmeny tuberkulózy byl zaznamenám v zemích bývalého Sovětského svazu a v Číně. Relativní novinkou jsou tzv. extrémně rezistentní kmeny, na které už nezabírají prakticky žádná antibiotika. Poprvé se objevily v Jižní Africe, ale dnes jsou rozšířeny po celém světě. Jejich výskyt byl zaznamenán ve 45 zemích světa. Zdaleka ne všechny případy nákazy extrémně rezistentními kmeny jsou však podchyceny. Velkou neznámou zůstává Afrika, kde je tuberkulóza velmi rozšířená, ale jen šest zemí je schopno sledovat rezistenci původce k antibiotikům.