Vojenská mapa Evropy se mění: Česko je "pohraničí" a pokulhává, tvrdí analytik

Generální tajemník aliance opět zopakoval, že nedávnou ruskou anexi Krymu považuje za nelegální. Ruské operace na Ukrajině podle něj změnily bezpečnostní prostředí v Evropě. "Stále se musíme vypořádávat s terorismem, pirátstvím a kybernetickou kriminalitou. Ale nyní musíme brát také v potaz výzvy nastolené ruskými pokusy překreslit hranice silou," řekl Rasmussen při příjezdu do sídla aliance.

Jedním z hlavních témat setkání spojeneckých ministrů zahraničí je právě situace na Ukrajině. Podle šéfa NATO je po nedávných prezidentských volbách v zemi správná doba na další kolo jednání o budoucí spolupráci. Podle zákulisních informací se bude hovořit o možnostech, jak může aliance pomoci Kyjevu s demokratizací ozbrojených sil.

Americký prezident Barack Obama se dnes setká ve Varšavě s lídry ze střední a východní Evropy, včetně českého prezidenta Miloše Zemana. „Polsko je nepochybně lídrem regionu, hlavně Visegrádské čtyřky, jejímiž členy jsou i Maďarsko, Česká republika a Slovensko," říká Andrew Michta, profesor mezinárodních vztahů a expert washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky. S informací přišel Rozhlas.cz.

Polsko sice není srovnatelné s Německem či Francií, ve střední Evropě je ale dominantní. „To, že prezident Obama přijíždí na návštěvu Polska, je jasný vzkaz. A nejen to - ve Varšavě se odehraje i první schůzka s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Tím vším se Spojené státy snaží jasně říci, že Polsko považují za důležité," domnívá se Michta.

Co ale z Polska udělalo hlavního partnera pro Washington? Hned několik faktorů, z nichž nejdůležitější roli prý přitom hraje oblast, ve které Česko a Slovensko zásadně pokulhávají: „Polsko patří mezi nemnoho evropských zemí, které berou vážně obranu. Varšava v uplynulých letech investovala do modernizace armády, na obranu dává kolem dvou procent HDP, což je více než stanovuje závazek vyplývající z členství v NATO."

„Rusko se vymezuje a přetlačuje s NATO a EU, což z Polska, České republiky, Slovenska, ale třeba i Skandinávie a Rumunska vytváří v podstatě pohraniční země. V Evropě vzniká nová zlomová linie, a z Polska se tak stává klíčová země. Nepochybuji o tom, že mezi hlavními tématy rozhovorů bude, jak vyztužit a podepřít severovýchodní křídlo NATO," domnívá se profesor.

„Mluvím z pozice nezávislého analytika a ne někoho, kdo reflektuje nálady americké vlády. Ale při pohledu zvnějšku je jasné, že tady ve Washingtonu panuje výrazná skepse ohledně toho, jak některé země střední Evropy postupují. Jedním z příkladů můžou být nedávné výroky českého ministra obrany o tom, že nevidí prostor pro jednotky NATO na českém území. Neochota dávat peníze na obranu a postupovat jednotně je ale bohužel součástí reakce celého regionu na ruskou krizi," uzavřel Michta.