Benešovy dekrety byly nespravedlivé, ostře ktirizovala bavorská miistryně na sudetoněmeckém sjezdu

Augsburg - Odsouzení takzvaných Benešových dekretů zaznělo dnes na úvod 65. sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu. Podle nové bavorské státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerové, která má na starosti i záležitosti sudetských Němců, existence dekretů brání zhojení starých ran a poškozuje vztahy v Evropě. Nová generace Čechů ovšem podle Müllerové dává naději, že se podaří tuto kapitolu česko-německých dějin překonat. Premiér Bohuslav Sobotka ale dnes ČTK sdělil, že česká vláda nevidí žádný důvod pro zpochybňování dekretů.

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni, patřily v minulosti k hlavním terčům kritiky příslušníků někdejší německé menšiny v Československu při jejich každoročních sjezdech. Müllerová, která zastupuje zájmy sudetských Němců v bavorské vládě od loňského října, ujistila, že téma dekretů nebude opomíjet."Benešovy dekrety byly nespravedlivé a nespravedlivé zůstávají. Do evropského právního státu nepatří," prohlásila Müllerová za hlasitého potlesku zhruba 800 návštěvníků prvního dne sudetoněmeckého sjezdu. "To, že zde dekrety pořád ještě jsou, brání tomu, aby se zhojily rány mezi sudetskými Němci a Čechy," doplnila.Podle Müllerové je ale nyní v Česku příznivější atmosféra vůči sudetoněmeckému požadavku na zrušení dekretů. "Česká společnost se mění k lepšímu. Ještě nikdy nebyla podpora dekretů tak nízká jako je teď. Mladí lidé se zajímají o dějiny a nahlížejí na ně bez předsudků," prohlásila bavorská státní ministryně."Vláda přirozeně nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky," sdělil ČTK Sobotka. Podle něj byl vztah k minulosti společně a otevřeně definován v česko-německé deklaraci. "Není žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vynikající vztahy jak s Německem, tak Bavorskem," dodal premiér.Nová kapitola ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci se podle Müllerové otevřela po vzájemných návštěvách bývalého českého premiéra Petra Nečase a bavorského premiéra Horsta Seehofera v Mnichově a v Praze. Vstřícný postoj k sudetským Němcům vidí Müllerová také u nové české vlády, která stáhla požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU k takzvané lisabonské smlouvě, kterou vyjednal bývalý český prezident Václav Klaus.Podle sudetoněmeckých představitelů měla výjimka posloužit k tomu, aby byly Benešovy dekrety zakotveny do evropského práva. Klaus svůj požadavek na výjimku zdůvodňoval obavami, že Listina základních práv EU umožní Benešovy dekrety prolomit a povede k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců.

Související

Pavel Bělobrádek

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Více souvisejících

sudetští němci Sudety Emilie Müllerová (bavorská ministryně)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy