Stockholm - Německá kancléřka Angela Merkelová dnes s narážkou na Británii varovala před hrozbami odchodem z Evropské unie kvůli sporu o budoucího předsedu Evropské komise. Podle agentury DPA to řekla po dvoudenním jednání se svými kolegy ze Švédska, Británie a Nizozemska. Potvrdila přitom rozdílný názor na kandidaturu Jeana-Claudea Junckera, kterou Berlín podporuje. Všichni čtyři premiéři se prý ale dohodli na spolupráci v boji proti zneužívání svobody pohybu v rámci unie.
Britský premiér David Cameron dal podle agentury Reuters po dnes skončeném dvoudenním setkání ve švédském Harpsundu najevo, že je nadále proti tomu, aby se novým šéfem EK stal právě Juncker, kterého navrhl Evropský parlament. Naproti tomu Merkelová potvrdila, že s nominací tohoto bývalého předsedy lucemburské vlády souhlasí.
"Řekla jsem, že mým kandidátem na předsedu Evropské komise je Juncker a že si přeji, aby se jím stal. Řekla jsem to už v Německu a opakuji to," prohlásila na tiskové konferenci, které se zúčastnili všichni čtyři premiéři, včetně švédského Fredrika Reinfeldta a nizozemského Marka Rutteho.
Merkelová nicméně zdůraznila, že nyní by šéfové členských států a vlád měli Evropskému parlamentu sdělit svůj návrh. "Budeme-li moudří, pak se budeme vzájemně respektovat jako různé instituce," poznamenala. Hrozby tady podle ní nejsou na místě.
Cameron zopakoval, že se mu nelíbí, že by měl šéfa Evropské komise navrhovat a volit EP. "Pravidla Evropské unie jsou taková, že se má sejít Evropská rada, tvořená zvolenými vedoucími představiteli, a doporučit kandidáta. A nemyslím si, že by se tento postup měl nějak upravovat," zdůraznil podle agentury AFP.
Britský premiér rovněž sdělil, že se dnes s Merkelovou, Ruttem a Reinfeldtem shodli na tom, že je třeba bojovat proti zneužívání svobody pohybu v rámci Evropské unie. "Dohodli jsme se, že bychom měli spolupracovat v boji proti vybočování z mezí svobody pohybu. Je pravda, že potřebujeme v celé Evropě svobodu cestování za prací, ale ne abychom mohli svobodně zneužívat systémy sociální podpory," zdůraznil.
Proš je EK tak důležitá?
Evropská komise má legislativní iniciativu, což znamená, že jako jediná může Evropskému parlamentu a Radě předkládat návrhy právních předpisů EU. Zástupci Evropské komise se účastní jednání Parlamentu, kde musí obhajovat svá stanoviska. Pokud je Komise vyzvána, musí písemně či ústně odpovědět na interpelace členů Parlamentu.
Komise musí před přijetím nového legislativního návrhu povinně monitorovat sociální a ekonomické podmínky v Unii, aby zjistila, zda navrhovaný zákon přinese zlepšení. Proto je v kontaktu s různými zájmovými skupinami a poradními orgány, jakými jsou Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Evropská komise spolupracuje úzce s Radou EU a Účetním dvorem. Důležitou roli mají také stanoviska národních vlád a parlamentů. Komise se řídí zásadou subsidiarity a proporcionality, objasňuje euroskop.cz.
Komise se podílí na řízení, výkonu a implementaci politik Unie a spravuje rozpočet. Je spolu s Účetním dvorem odpovědná za kontrolu výdajů z rozpočtu EU, které většinou uskutečňují vnitrostátní a místní orgány. Pouze shledá-li Evropský parlament výroční zprávu Účetního dvora uspokojivou, udělí Komisi abolutorium za plnění rozpočtu.
Komise hraje významnou roli v oblasti ochrany hospodářské soutěže, kde dohlíží na zabezpečení rovných podmínek pro podniky a rovněž může zakázat fúze společností, pokud se domnívá, že by ohrozily spravedlivou hospodářskou soutěž. Musí také kontrolovat, zda země EU nenarušují hospodářskou soutěž například nepovolenými státními dotacemi. Může také ukládat finanční sankce.
Komise jako "strážkyně smluv" prosazuje evropské právo a dohlíží na jeho dodržování, tzn. že je zodpovědná za zajištění řádného uplatňování aktů EU ve všech členských zemích. Pokud zjistí, že některá členská země neuplatňuje právní předpis EU, zahájí tzv. řízení pro porušení práva, kdy nejprve zašle oficiální dopis dané vládě s odůvodněním svého stanoviska a stanovením lhůty na vysvětlení.
Jestliže stát včas nepodá uspokojivé vysvětlení ani nezjedná nápravu, zašle Komise další dopis, v němž stanoví lhůtu, do kdy je třeba situaci napravit. Pokud ani tentokrát členský stát požadavky nesplní, je věc postoupena Soudnímu dvoru, který může svým rozsudkem uložit finanční sankce.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
před 1 hodinou
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
před 2 hodinami
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
před 3 hodinami
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
před 4 hodinami
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
před 5 hodinami
Policie objasnila pomníček. V případu vraždy z roku 2010 pomohly vzorky DNA
před 6 hodinami
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
před 6 hodinami
Ukrajinské sankce opět zafungovaly. Dvě ruské rafinérie schytaly úder
před 7 hodinami
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
před 8 hodinami
Tropické počasí stále sužuje jižní Moravu. Meteorologové avizují další vedra
před 9 hodinami
Policie vyšetřuje násilný čin na Valašsku. Zadržela podezřelého
před 10 hodinami
Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu
před 10 hodinami
Policie našla tělo pohřešovaného při pátrání na jezeře Most
před 11 hodinami
Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu
před 12 hodinami
Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů
včera
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
včera
Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním
včera
Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota
včera
Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory
včera
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Zdroj: Jan Hrabě