Stockholm - Německá kancléřka Angela Merkelová dnes s narážkou na Británii varovala před hrozbami odchodem z Evropské unie kvůli sporu o budoucího předsedu Evropské komise. Podle agentury DPA to řekla po dvoudenním jednání se svými kolegy ze Švédska, Británie a Nizozemska. Potvrdila přitom rozdílný názor na kandidaturu Jeana-Claudea Junckera, kterou Berlín podporuje. Všichni čtyři premiéři se prý ale dohodli na spolupráci v boji proti zneužívání svobody pohybu v rámci unie.
Britský premiér David Cameron dal podle agentury Reuters po dnes skončeném dvoudenním setkání ve švédském Harpsundu najevo, že je nadále proti tomu, aby se novým šéfem EK stal právě Juncker, kterého navrhl Evropský parlament. Naproti tomu Merkelová potvrdila, že s nominací tohoto bývalého předsedy lucemburské vlády souhlasí.
"Řekla jsem, že mým kandidátem na předsedu Evropské komise je Juncker a že si přeji, aby se jím stal. Řekla jsem to už v Německu a opakuji to," prohlásila na tiskové konferenci, které se zúčastnili všichni čtyři premiéři, včetně švédského Fredrika Reinfeldta a nizozemského Marka Rutteho.
Merkelová nicméně zdůraznila, že nyní by šéfové členských států a vlád měli Evropskému parlamentu sdělit svůj návrh. "Budeme-li moudří, pak se budeme vzájemně respektovat jako různé instituce," poznamenala. Hrozby tady podle ní nejsou na místě.
Cameron zopakoval, že se mu nelíbí, že by měl šéfa Evropské komise navrhovat a volit EP. "Pravidla Evropské unie jsou taková, že se má sejít Evropská rada, tvořená zvolenými vedoucími představiteli, a doporučit kandidáta. A nemyslím si, že by se tento postup měl nějak upravovat," zdůraznil podle agentury AFP.
Britský premiér rovněž sdělil, že se dnes s Merkelovou, Ruttem a Reinfeldtem shodli na tom, že je třeba bojovat proti zneužívání svobody pohybu v rámci Evropské unie. "Dohodli jsme se, že bychom měli spolupracovat v boji proti vybočování z mezí svobody pohybu. Je pravda, že potřebujeme v celé Evropě svobodu cestování za prací, ale ne abychom mohli svobodně zneužívat systémy sociální podpory," zdůraznil.
Proš je EK tak důležitá?
Evropská komise má legislativní iniciativu, což znamená, že jako jediná může Evropskému parlamentu a Radě předkládat návrhy právních předpisů EU. Zástupci Evropské komise se účastní jednání Parlamentu, kde musí obhajovat svá stanoviska. Pokud je Komise vyzvána, musí písemně či ústně odpovědět na interpelace členů Parlamentu.
Komise musí před přijetím nového legislativního návrhu povinně monitorovat sociální a ekonomické podmínky v Unii, aby zjistila, zda navrhovaný zákon přinese zlepšení. Proto je v kontaktu s různými zájmovými skupinami a poradními orgány, jakými jsou Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Evropská komise spolupracuje úzce s Radou EU a Účetním dvorem. Důležitou roli mají také stanoviska národních vlád a parlamentů. Komise se řídí zásadou subsidiarity a proporcionality, objasňuje euroskop.cz.
Komise se podílí na řízení, výkonu a implementaci politik Unie a spravuje rozpočet. Je spolu s Účetním dvorem odpovědná za kontrolu výdajů z rozpočtu EU, které většinou uskutečňují vnitrostátní a místní orgány. Pouze shledá-li Evropský parlament výroční zprávu Účetního dvora uspokojivou, udělí Komisi abolutorium za plnění rozpočtu.
Komise hraje významnou roli v oblasti ochrany hospodářské soutěže, kde dohlíží na zabezpečení rovných podmínek pro podniky a rovněž může zakázat fúze společností, pokud se domnívá, že by ohrozily spravedlivou hospodářskou soutěž. Musí také kontrolovat, zda země EU nenarušují hospodářskou soutěž například nepovolenými státními dotacemi. Může také ukládat finanční sankce.
Komise jako "strážkyně smluv" prosazuje evropské právo a dohlíží na jeho dodržování, tzn. že je zodpovědná za zajištění řádného uplatňování aktů EU ve všech členských zemích. Pokud zjistí, že některá členská země neuplatňuje právní předpis EU, zahájí tzv. řízení pro porušení práva, kdy nejprve zašle oficiální dopis dané vládě s odůvodněním svého stanoviska a stanovením lhůty na vysvětlení.
Jestliže stát včas nepodá uspokojivé vysvětlení ani nezjedná nápravu, zašle Komise další dopis, v němž stanoví lhůtu, do kdy je třeba situaci napravit. Pokud ani tentokrát členský stát požadavky nesplní, je věc postoupena Soudnímu dvoru, který může svým rozsudkem uložit finanční sankce.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Angela Merkelová , David Cameron , Jean-Claude Juncker
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák