Berlín/Praha - Před 70 lety, 12. června 1944, byla na Londýn odpálena první německá letounová střela známá jako V1. Ačkoliv jich bylo do konce války na Británii vypuštěno několik tisíc, odvrátit Hitlerovu porážku nedokázaly. Kromě Londýna byly střely V1 nasazovány také proti cílům v Belgii.
Střely odpalované z francouzské strany průlivu La Manche a dánského pobřeží představovaly zpočátku pro britskou protivzdušnou obranu skutečný problém. Netrvalo však dlouho, a kombinací několika protiopatření se Angličanům dařilo většinu přilétajících střel zneškodnit předtím, než mohly napáchat vážné škody. I tak ale ale střely V1 zabily v Británii přes 6100 lidí.
Po vylodění Spojenců v Normandii nasazovali Němci letounové střely na cíle v Belgii. Frekventovaným terčem byl zejména přístav Antverpy. Poslední vypouštěcí zařízení pro německé střely V1 obsadili spojenečtí vojáci koncem března 1945.
Fieseler Fi 103, oficiálně označována německou propagandou jako "Vergeltungswaffe" (V-1, česky: odvetná zbraň) byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem a používaná během druhé světové války. Byla to první hromadně vyráběná a užívaná střela svého druhu na světě (pokusné střely podobného typu existovaly už za 1. světové války). Šlo o malý středoplošník s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn pulsačně reaktivní motor. Křídla byla pravoúhlá u prvních typů celokovová, u následných dřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.
Střela startovala z 55 m dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou rychlost 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 m bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá vrtule na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.
Pulzační motor, který střelu poháněl, vydával za letu charakteristický zvuk, díky němuž si na britských ostrovech vysloužila přezdívku "bzučící bomba".
V září roku 1944 vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 (Reichenberg) vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížením kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídících ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost takovéto mise byla zcela jednoznačná.
Související
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák