Ženeva - Počet uprchlíků před násilím a nouzí poprvé od 2. světové války překročil hranici 50 milionů. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve zprávě pro rok 2013, kterou vydal při příležitosti dnešního Světového dne uprchlíků.
Na konci loňského roku bylo ve světě 51,2 milionu uprchlíků, žadatelů o azyl a vysídlenců ve vlastní zemi. To je o šest milionů víc než v roce 2012. Každý pátý běženec přitom musel v uplynulém roce opustit i hranice své vlasti.
Stupňující se konflikt a násilí v Sýrii měl za následek podle odhadů v roce 2013 na 4,5 milionu vnitřně vysídlených lidí. Ti museli opustit své domovy a ukrývají se v uprchlických táborech na území Sýrie. Celkově tak na konci roku 2013 bylo na 6,5 milionu vnitřně vysídlených Syřanů. OSN bylo schopno poskytnout pomoc pouze 3,4 milionům vnitřně vysídleným obětem násilí. S téměř 5,4 miliony vnitřně vysídlenými uprchlíky zaujímá druhou příčku Kolumbie.
Obnovení bojů v Demokratické republice Kongo v roce 2013 uvrhlo do náruče uprchlictví během minulého roku další 1 milion lidí. Celkem je tedy v této africké zemi vnitřně vysídleno na 3 miliony lidí. Boje v roce 2013 neutichly a vyhnaly z domovů dalších 844 000 lidí. Ti hledaí bezpečí v uprchlických táborech uvnitř rozvrácené země. Konflikt v Mali, která vypukl v roce 2012 a má za následek 227 000 vysílených osob v zemi, následující rok přibylo dalších 111 000 lidí bez domova, uvedl hrebenar.eu.
"Sledujeme tu enormní dopady válek, které nechtějí skončit", i marných snah o řešení konfliktů, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.
Většina konfliktů a uprchlických vln má politické příčiny, zdůraznil Guterres. Rada bezpečnosti OSN je prý v mnoha případech ochromena. Důsledkem je pak často chaos, v němž strany konfliktu mívají dojem, že mohou jednat bez jakýchkoli trestněprávních důsledků.
Nejvíc uprchlíků "hostí" nejchudší země
Největšími hostiteli uprchlíků jsou Pákistán, který koncem roku 2013 hostil na 1,6 milionu uprchlíků, druhé místo zastává tolik mezinárodně propíraný Írán (857 tisíc uprchlíků), poté následují takové země jako Libanon (856,5 tisíc uprchlíků), Jordánsko (641,9 tisíc uprchlíků), Turecko (609,9 tisíc uprchlíků).
Největšími hostiteli uprchlíků tedy nejsou nejbohatší, ale nejchudší země světa. 20 největších hostitelských zemí jsou totiž s velmi nízkým HDP. 12 zemí světa hostících uprchlíky jsou dokonce nejméně hospodářsky rozvinutými zeměmi.
Rozvojové země hostily 86 procent světových uprchlíků. Nejméně rozvinuté země tak poskytovaly azyl 2,8 milionům uprchlíkům na konci roku 2013
Z celkového počtu 1,1 milionu žadatelů o azyl loni bylo nejvíc (109.600) těch, kteří žádost podali v Německu, které následovaly Spojené státy, Jihoafrická republika, Francie a Švédsko. Většinu žádostí o azyl podali v roce 2013 Syřané (64.300), následovaní občany Demokratické republiky Kongo (60.400) a Barmy (57.400).
Za zvlášť znepokojující považuje OSN prudký nárůst počtu dětí na útěku. Poprvé od roku 2000 loni tvořily děti a mládež přes polovinu všech uprchlíků. Děti odloučené od rodičů pak loni samy podaly dohromady 25.300 žádostí o azyl, což je historický rekord.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák