Další střet s Ruskem? NATO přípravuje balík pomoci pro Gruzii

"Dveře do NATO zůstávají otevřené. Žádná třetí země nemá právo rozšíření NATO vetovat," prohlásil Rasmussen při příchodu na dnešní jednání. Později odmítl, že by Rusko fakticky mohlo vetovat vstup například Gruzie, protože Tbilisi má s Moskvou hluboký konflikt a nevyřešený územní spor. Připomněl, že aliance se při pozvání případného nového člena ohlíží především na to, zda nový spojenec může přispět k evropské bezpečnosti.

Rozšiřování aliance se věnovala hlavně ministerská pracovní večeře v úterý. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes novinářům řekl, že navrhovaná opatření mají spolupráci Gruzie s NATO ještě více zintenzivnit.

Balík opatření je zatím definován jen velmi obecně. Závěry dnešního jednání se zmiňují například o "výstavbě obranných kapacit", výcvikovém středisku v rámci programu Partnerství pro mír, pravidelných společných cvičeních či o rozšíření styčného úřadu aliance v Tbilisi.

Rasmussen se na tiskové konferenci při vysvětlování detailů omezil na poznámku, že balík bude "významný". Konkrétní podoba podle něj vznikne v úzké spolupráci s Gruzií do září, kdy se aliance sejde v Británii na summitu.

Ačkoliv Gruzie o členství v alianci usiluje už několik let, některé členské země poukazují na možnou odmítavou reakci Ruské federace v případě jejího přijetí. NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti možnost budoucího přijetí Gruzie naznačilo za podmínky, že země splní potřebné podmínky. "Připravovaný balík Gruzii k alianci přiblíží," podotkl generální tajemník. O balíku podpory bude rozhodovat právě summit, připomněl.

V případě Černé hory NATO podle svého generálního tajemníka zahájí "intenzivní a cílené rozhovory".

Zahraniční politika Gruzie je v plné míře ovlivněna vnitropolitickou situací v zemi, především pak vnitřním gruzínsko - osetinským a gruzínsko-abcházským konfliktem a vztahy s Ruskem. Problematická vnitřní situace však nebránila intenzivním mezinárodním kontaktům, jejichž prostřednictvím M. Saakašvili hledal podporu svých snah o integraci do EU a NATO, plánů na řešení separatistických konfliktů, zapojení zahraničního kapitálu do obnovy země a do výstavby infrastruktury pro dopravu surovin z oblasti Kaspického moře a střední Asie do Evropy přes Gruzii atd.

Gruzie je aktivním přispěvatelem do vojenských operací NATO. Mezi léty 1998 a 2008 se účastnila mise KFOR v Kosovu a od podzimu 2012 tvoří její kontingent v misi ISAF v Afghánistánu největší příspěvek z nealiančních zemí (cca 1560 vojáků). Gruzie také již avizovala, že bude Afghánistánu pomáhat i po roce 2014, informuje MZV ČR.

Gruzie je členem OSN, OBSE, Organizace černomořské spolupráce (BSEC), účastníkem programu NATO Partnerství pro mír (PfP), v dubnu r. 1999 se stala členem Rady Evropy a v červnu 2000 členem WTO. V roce 2005 Gruzie zintenzívnila aktivity v rámci regionálního uskupení GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavsko). Dále je členem např. UNESCO.

V roce 1994 se stala členem Společenství nezávislých států (SNS), více méně donucena situací v zóně gruzínsko-abcházského konfliktu. Členství v SNS bylo ze strany Gruzie ukončeno po válečném konfliktu s Ruskem v srpnu 2008.