Chudoba na Slovensku ohrožuje méně lidí. Jak si vede Česko?

Ačkoliv životní úroveň na Slovensku je nižší než ve vyspělých zemích, Slovensko se v EU řadí ke státům s nižší mírou rizika chudoby. "Tento indikátor se počítá z národních hranic chudoby. Není pevná hranice chudoby v EU, ale každá země má vypočítanou vlastní hranici," upozornil šéf jednoho z odborů statistického úřadu Róbert Vlačuha.

Míra ohrožení chudobou určuje podíl lidí, jejichž příjem nedosahuje 60 procent národního mediánu, který rozděluje obyvatele z hlediska výšky příjmů na poloviny. Na Slovensku se tak pod hranici chudoby dostal loni člověk s měsíčním příjmem nižším než 337 eur (9250 Kč), v roce 2012 byla tato hranice 346 eur.

Například Německo, Lucembursko nebo Rakousko mají sice vyšší životní úroveň než Slovensko, současně ale čelí vyššímu riziku chudoby. Hranice pro výpočet chudoby tamních obyvatel se totiž zjišťuje z vyššího příjmového základu než na Slovensku. Ukazatel ovlivňuje také příjmová nerovnost obyvatelstva. V Česku míra ohrožení chudobou loni klesla na 8,6 z 9,6 procenta v předchozím roce.

Příjmová chudoba se v r. 2013 týkala v ČR 886 tisíců lidí. Samozřejmě hrozila nejvíce nezaměstnaným, ale týkala se výrazně také neúplných rodin. Pod hranicí příjmové chudoby se nacházeli i důchodci, jejichž podíl však díky valorizacím penzí mírně poklesl (oproti roku 2009 ze sedmi procent na šest procent). Hranicí je částka 9 674 Kč, pro pár je to 14 512 Kč a pro samotnou matku s dítětem 12 577 Kč.

Materiální deprivace v témže období zasáhla 678 tisíc lidí. „Neměli nejméně čtyři z devíti věcí, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohli si dovolit taky jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládli mimořádný několikatisícový výdaj, nedokázali pravidelně hradit nájem nebo si nemohli třikrát týdně dopřát maso." Alarmujícím faktorem je v tomto ohledu skutečnost, že za bydlení vydávají domácnosti stále vyšší část svého příjmu.