Euroměna chrání Evropu, prohlásil Juncker. Ze sálu se ozvaly odmítavé výkřiky

Brusel - Společná evropská měna brání Evropu, její ekonomiku i občany, řekl dnes o euru v Evropském parlamentu kandidát na předsedu Evropské komise Jean-Claude Juncker z Lucemburska. Ve skoro hodinovém projevu zdůraznil také sociální rozměry ekonomických reforem, vyslovil se například pro zavedení minimální mzdy ve všech zemích unie. Junckera do čela komise navrhly členské země, parlament o něm bude hlasovat ještě dnes.

Někdejší lucemburský premiér a také bývalý šéf euroskupiny, tedy skupiny zemí platících eurem, za svá slova o jednotné měně slyšel přímo při projevu ze sálu nejen potlesk, ale také odmítavé výkřiky. Svůj projev Juncker pronášel střídavě francouzsky, německy a anglicky.

Vyslovil se kromě jiného pro uzavření smlouvy o volném obchodu se Spojenými státy, ovšem za podmínky udržení evropských standardů v ochraně zdraví, bezpečnosti dat i evropských kulturních tradic.

Juncker je kandidátem Evropské lidové strany (EPP), vítěze květnových voleb do europarlamentu. Ta má 221 europoslanců, podpořit by jej mělo také 191 zástupců socialistické frakce.

Lucemburčan, jehož tým má nynější komisi Josého Barrosa vystřídat na podzim, se vyslovil také pro posílení demokratické legitimity EU. Více než mezivládní smlouvy mezi členskými zeměmi by podle něj měl být uplatňován komunitární princip.

Juncker podpořil hospodářské reformy a zdůraznil možnost finančních pobídek pro země, které se do nich pustí.

Ve svém desetibodovém programu Juncker neopomněl ani potřebu podpory růstu a tvorby pracovních míst, která je v posledních měsících v EU často zmiňovaná. K růstu mají pomoci investice, kdy by budoucí šéf komise chtěl různými nástroji v příštích třech letech do evropské ekonomiky z veřejných a privátních zdrojů "mobilizovat" dodatečných 300 miliard eur (asi 8,1 bilionu korun).

Podpořit chce budování infrastruktury, širokopásmových datových připojení, energetické sítě, vědu a výzkum, ale také obnovitelné energetické zdroje či snižování energetické náročnosti.

Energetice Juncker věnoval další část svého vystoupení, kdy zmínil potřebu vzniku evropské energetické unie. S tím souvisí také klimatická politika, kdy se kandidát do čela komise vyslovil pro závazný cíl týkající se snižování energetické náročnosti.

Hospodářskému růstu má pomoci též ořezávání administrativní zátěže, boj s byrokracií proto Juncker slíbil svěřit jednomu z budoucích místopředsedů svého týmu. Jiný z komisařů má být přímo odpovědný za otázku základních práv a vlády zákona.

Juncker také mimo jiné prohlásil, že ač se podle něj v příštích pěti letech EU nerozšíří, mají Ukrajinci v Evropě své místo a evropskou perspektivu musí mít také země z Balkánu.

Česká republika nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, ale je na tom lépe než řada zemí eurozóny. Podle dřívějšího vyjádření stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye je debata o vstupu ČR do eurozóny výsostně českým rozhodnutím, které ovšem není "problémem dneška".

Česká republika zřejmě nepřijme euro dříve než v roce 2019, řekl například guvernér ČNB Miroslav Singer. Zavedení eura bude probíhat podle Národního plánu zavedení eura v ČR. Ten navrhla Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, ve které jsou zastoupeni experti ze všech relevantních institucí (především Ministerstva financí, České národní banky, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších rezortů). Vláda tento dokument schválila v r. 2007.

Zavedení eura bude probíhat formou tzv. velkého třesku. Znamená to , že během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní, tak i bezhotovostní formě. Doba duální cirkulace, kdy vedle sebe budou obíhat koruny i eura bude v tomto případě relativně krátká, bude trvat dva týdny.

Změna měny nemá žádnou přímou souvislost ani s růstem cen a ani s růstem mezd. Reálná životní úroveň a výkonnost ekonomiky ČR nebude přechodem na euro bezprostředně dotčena..Euro by však mělo vytvořit příznivé podmínky pro urychlení procesu ekonomického vyrovnávání naší země s vyspělými státy EU, ke kterému průběžně dochází a bude i nadále docházet, informuje cnb.cz.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker EUR EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy