Euroměna chrání Evropu, prohlásil Juncker. Ze sálu se ozvaly odmítavé výkřiky

Brusel - Společná evropská měna brání Evropu, její ekonomiku i občany, řekl dnes o euru v Evropském parlamentu kandidát na předsedu Evropské komise Jean-Claude Juncker z Lucemburska. Ve skoro hodinovém projevu zdůraznil také sociální rozměry ekonomických reforem, vyslovil se například pro zavedení minimální mzdy ve všech zemích unie. Junckera do čela komise navrhly členské země, parlament o něm bude hlasovat ještě dnes.

Někdejší lucemburský premiér a také bývalý šéf euroskupiny, tedy skupiny zemí platících eurem, za svá slova o jednotné měně slyšel přímo při projevu ze sálu nejen potlesk, ale také odmítavé výkřiky. Svůj projev Juncker pronášel střídavě francouzsky, německy a anglicky.

Vyslovil se kromě jiného pro uzavření smlouvy o volném obchodu se Spojenými státy, ovšem za podmínky udržení evropských standardů v ochraně zdraví, bezpečnosti dat i evropských kulturních tradic.

Juncker je kandidátem Evropské lidové strany (EPP), vítěze květnových voleb do europarlamentu. Ta má 221 europoslanců, podpořit by jej mělo také 191 zástupců socialistické frakce.

Lucemburčan, jehož tým má nynější komisi Josého Barrosa vystřídat na podzim, se vyslovil také pro posílení demokratické legitimity EU. Více než mezivládní smlouvy mezi členskými zeměmi by podle něj měl být uplatňován komunitární princip.

Juncker podpořil hospodářské reformy a zdůraznil možnost finančních pobídek pro země, které se do nich pustí.

Ve svém desetibodovém programu Juncker neopomněl ani potřebu podpory růstu a tvorby pracovních míst, která je v posledních měsících v EU často zmiňovaná. K růstu mají pomoci investice, kdy by budoucí šéf komise chtěl různými nástroji v příštích třech letech do evropské ekonomiky z veřejných a privátních zdrojů "mobilizovat" dodatečných 300 miliard eur (asi 8,1 bilionu korun).

Podpořit chce budování infrastruktury, širokopásmových datových připojení, energetické sítě, vědu a výzkum, ale také obnovitelné energetické zdroje či snižování energetické náročnosti.

Energetice Juncker věnoval další část svého vystoupení, kdy zmínil potřebu vzniku evropské energetické unie. S tím souvisí také klimatická politika, kdy se kandidát do čela komise vyslovil pro závazný cíl týkající se snižování energetické náročnosti.

Hospodářskému růstu má pomoci též ořezávání administrativní zátěže, boj s byrokracií proto Juncker slíbil svěřit jednomu z budoucích místopředsedů svého týmu. Jiný z komisařů má být přímo odpovědný za otázku základních práv a vlády zákona.

Juncker také mimo jiné prohlásil, že ač se podle něj v příštích pěti letech EU nerozšíří, mají Ukrajinci v Evropě své místo a evropskou perspektivu musí mít také země z Balkánu.

Česká republika nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, ale je na tom lépe než řada zemí eurozóny. Podle dřívějšího vyjádření stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye je debata o vstupu ČR do eurozóny výsostně českým rozhodnutím, které ovšem není "problémem dneška".

Česká republika zřejmě nepřijme euro dříve než v roce 2019, řekl například guvernér ČNB Miroslav Singer. Zavedení eura bude probíhat podle Národního plánu zavedení eura v ČR. Ten navrhla Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, ve které jsou zastoupeni experti ze všech relevantních institucí (především Ministerstva financí, České národní banky, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších rezortů). Vláda tento dokument schválila v r. 2007.

Zavedení eura bude probíhat formou tzv. velkého třesku. Znamená to , že během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní, tak i bezhotovostní formě. Doba duální cirkulace, kdy vedle sebe budou obíhat koruny i eura bude v tomto případě relativně krátká, bude trvat dva týdny.

Změna měny nemá žádnou přímou souvislost ani s růstem cen a ani s růstem mezd. Reálná životní úroveň a výkonnost ekonomiky ČR nebude přechodem na euro bezprostředně dotčena..Euro by však mělo vytvořit příznivé podmínky pro urychlení procesu ekonomického vyrovnávání naší země s vyspělými státy EU, ke kterému průběžně dochází a bude i nadále docházet, informuje cnb.cz.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker ,  EUR ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

před 1 hodinou

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 5 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 6 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 6 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 9 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 13 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 13 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 14 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 15 hodinami

včera

Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj

Návrat ruských hokejistů do světového hokeje je velkým tématem i pro sponzory mistrovství světa. Řadí se k nim i česká sázková kancelář Tipsport, která deklarovala jasný postoj. Během případných ruských zápasů na šampionátu si reklamu dělat nehodlá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy