Brusel - Společná evropská měna brání Evropu, její ekonomiku i občany, řekl dnes o euru v Evropském parlamentu kandidát na předsedu Evropské komise Jean-Claude Juncker z Lucemburska. Ve skoro hodinovém projevu zdůraznil také sociální rozměry ekonomických reforem, vyslovil se například pro zavedení minimální mzdy ve všech zemích unie. Junckera do čela komise navrhly členské země, parlament o něm bude hlasovat ještě dnes.
Někdejší lucemburský premiér a také bývalý šéf euroskupiny, tedy skupiny zemí platících eurem, za svá slova o jednotné měně slyšel přímo při projevu ze sálu nejen potlesk, ale také odmítavé výkřiky. Svůj projev Juncker pronášel střídavě francouzsky, německy a anglicky.
Vyslovil se kromě jiného pro uzavření smlouvy o volném obchodu se Spojenými státy, ovšem za podmínky udržení evropských standardů v ochraně zdraví, bezpečnosti dat i evropských kulturních tradic.
Juncker je kandidátem Evropské lidové strany (EPP), vítěze květnových voleb do europarlamentu. Ta má 221 europoslanců, podpořit by jej mělo také 191 zástupců socialistické frakce.
Lucemburčan, jehož tým má nynější komisi Josého Barrosa vystřídat na podzim, se vyslovil také pro posílení demokratické legitimity EU. Více než mezivládní smlouvy mezi členskými zeměmi by podle něj měl být uplatňován komunitární princip.
Juncker podpořil hospodářské reformy a zdůraznil možnost finančních pobídek pro země, které se do nich pustí.
Ve svém desetibodovém programu Juncker neopomněl ani potřebu podpory růstu a tvorby pracovních míst, která je v posledních měsících v EU často zmiňovaná. K růstu mají pomoci investice, kdy by budoucí šéf komise chtěl různými nástroji v příštích třech letech do evropské ekonomiky z veřejných a privátních zdrojů "mobilizovat" dodatečných 300 miliard eur (asi 8,1 bilionu korun).
Podpořit chce budování infrastruktury, širokopásmových datových připojení, energetické sítě, vědu a výzkum, ale také obnovitelné energetické zdroje či snižování energetické náročnosti.
Energetice Juncker věnoval další část svého vystoupení, kdy zmínil potřebu vzniku evropské energetické unie. S tím souvisí také klimatická politika, kdy se kandidát do čela komise vyslovil pro závazný cíl týkající se snižování energetické náročnosti.
Hospodářskému růstu má pomoci též ořezávání administrativní zátěže, boj s byrokracií proto Juncker slíbil svěřit jednomu z budoucích místopředsedů svého týmu. Jiný z komisařů má být přímo odpovědný za otázku základních práv a vlády zákona.
Juncker také mimo jiné prohlásil, že ač se podle něj v příštích pěti letech EU nerozšíří, mají Ukrajinci v Evropě své místo a evropskou perspektivu musí mít také země z Balkánu.
Česká republika nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, ale je na tom lépe než řada zemí eurozóny. Podle dřívějšího vyjádření stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye je debata o vstupu ČR do eurozóny výsostně českým rozhodnutím, které ovšem není "problémem dneška".
Česká republika zřejmě nepřijme euro dříve než v roce 2019, řekl například guvernér ČNB Miroslav Singer. Zavedení eura bude probíhat podle Národního plánu zavedení eura v ČR. Ten navrhla Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, ve které jsou zastoupeni experti ze všech relevantních institucí (především Ministerstva financí, České národní banky, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších rezortů). Vláda tento dokument schválila v r. 2007.
Zavedení eura bude probíhat formou tzv. velkého třesku. Znamená to , že během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní, tak i bezhotovostní formě. Doba duální cirkulace, kdy vedle sebe budou obíhat koruny i eura bude v tomto případě relativně krátká, bude trvat dva týdny.
Změna měny nemá žádnou přímou souvislost ani s růstem cen a ani s růstem mezd. Reálná životní úroveň a výkonnost ekonomiky ČR nebude přechodem na euro bezprostředně dotčena..Euro by však mělo vytvořit příznivé podmínky pro urychlení procesu ekonomického vyrovnávání naší země s vyspělými státy EU, ke kterému průběžně dochází a bude i nadále docházet, informuje cnb.cz.
Související
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
"Brutální zabiják" Juncker bilancoval. Varuje státy EU před jinými světovými hráči
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 1 hodinou
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 2 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 2 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 3 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 4 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 5 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 6 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 7 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 7 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 8 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 9 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 10 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě