Juncker byl zvolen novým šéfem Evropské komise

Ke zvolení devětapadesátiletý Lucemburčan potřeboval nejméně 376 hlasů, tedy nadpoloviční většinu v europarlamentu, kde zasedá 751 poslanců. Voleb se nakonec účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Juncker o svém zvolení s europoslanci jednal minulý týden a dnes dopoledne poslance oslovil s poměrně dlouhým projevem. Vystoupení bylo koncipované tak, aby uspokojilo proevropskou levici i pravici: kandidát slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu, slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.

Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z EPP je Juncker politik se zkušenostmi, schopností dělat kompromisy a silnou autoritou.

Lídr kandidátky ČSSD Jan Keller (S&D) uvedl, že podpora Junckera ze strany socialistů byla "technickou koalicí", v programové stránce věci prý bude levice Junckera hlídat.

Ve svém odporu vůči Junckerovi na summitu před třemi týdny vytrval britský premiér David Cameron, kterého ale podpořil jen jeho maďarský kolega Viktor Orbán.

Psali jsme: Euroměna chrání Evropu, prohlásil Juncker. Ze sálu se ozvaly odmítavé výkřiky  

EPP si podporu socialistické frakce S&D a tedy Junckerův úspěch v dnešním hlasování pojistila už počátkem měsíce, když pomohla znovu do čela Evropského parlamentu zvolit německého socialistu Martina Schulze. Právě on dnes zvolení Junckera označil za "nový začátek v Evropském parlamentu".

Proti Juckerovi byli od počátku Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž lídr Syed Kamall označil dohodu lidovců a socialistů za "matku všech zákulisních dohod". Hlasy mu nedali ani euroskeptici z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), levicoví europoslanci z GUE/NGL a také posílená skupina nacionalistických a antievropských stran, z níž se zatím Marine Le Penové z francouzské národní fronty (FN) nepodařilo sestavit plnohodnotnou frakci.

Jan Zahradil (ODS, ECR) připomněl, že frakce s celým nominačním procesem nesouhlasila od samého začátku. Junkcer podle něj navíc není vhodný muž pro práci šéfa komise ve chvíli, kdy EU potřebuje reformu. "To je člověk, který byl po desetiletí součástí systému, takže ho teď těžko může reformovat," dodal europoslanec.

Jean-Claude Juncker se narodil 9. prosince 1954 v lucemburském městě Redangen. Ještě před dokončením studia práv na Štrasburské univerzitě vstoupil do Sociálně křesťanské strany. Právnické praxi se nikdy nevěnoval.

Svou politickou kariéru nastartoval zvolením do lucemburské jednokomorové Sněmovny reprezentantů v roce 1984. V nové vládě pozdějšího předsedy Evropské komise Jacquese Santera vykonával post ministra práce a stal se i guvernérem Světové banky. Po zotavení z vážné autonehody, po níž zůstal dva týdny v kómatu, pracoval jako ministr financí.

Jeho náklonnost k evropské integraci se projevila již v jeho ranném politickém období, naplno propukla na počátku 90. let, kdy jako lucemburský ministr financí předsedal Radě ministrů financí (ECOFIN). Juncker se podílel i na vzniku Maastrichtské smlouvy, která položila základy dnešní eurozóny, uvedl EurActiv.cz.

Poté, co tehdejší lucemburský premiér Santer oznámil svou kandidaturu na místo předsedy Evropské komise, Juncker se v roce 1995 stal ministerským předsedou. K tomu vykonával i post ministra práce, financí a nově i zahraničí.

Premiérský post si udržel až do loňského prosince, a stal se tak nejdéle vládnoucím ministerským předsedou členské země EU v historii.