Brusel - Jean-Claude Junker bude novým předsedou Evropské komise. Návrh členských zemí dnes v tajné volbě potvrdil Evropský parlament. Někdejší lucemburský premiér dostal 422 hlasů. Jeho úspěch není překvapením, podporu mu dopředu deklarovaly nejen obě největší evropská politická uskupení, tedy jeho vlastní lidovci a socialisté, ale přidali se též liberálové. Nynější komisi Josého Barrosa by měl nyní ještě nesestavený Junckerův tým s pětiletým mandátem vystřídat na podzim.
Ke zvolení devětapadesátiletý Lucemburčan potřeboval nejméně 376 hlasů, tedy nadpoloviční většinu v europarlamentu, kde zasedá 751 poslanců. Voleb se nakonec účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.
Juncker o svém zvolení s europoslanci jednal minulý týden a dnes dopoledne poslance oslovil s poměrně dlouhým projevem. Vystoupení bylo koncipované tak, aby uspokojilo proevropskou levici i pravici: kandidát slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu, slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.
Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z EPP je Juncker politik se zkušenostmi, schopností dělat kompromisy a silnou autoritou.
Lídr kandidátky ČSSD Jan Keller (S&D) uvedl, že podpora Junckera ze strany socialistů byla "technickou koalicí", v programové stránce věci prý bude levice Junckera hlídat.
Ve svém odporu vůči Junckerovi na summitu před třemi týdny vytrval britský premiér David Cameron, kterého ale podpořil jen jeho maďarský kolega Viktor Orbán.
Psali jsme: Euroměna chrání Evropu, prohlásil Juncker. Ze sálu se ozvaly odmítavé výkřikyEPP si podporu socialistické frakce S&D a tedy Junckerův úspěch v dnešním hlasování pojistila už počátkem měsíce, když pomohla znovu do čela Evropského parlamentu zvolit německého socialistu Martina Schulze. Právě on dnes zvolení Junckera označil za "nový začátek v Evropském parlamentu".
Proti Juckerovi byli od počátku Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž lídr Syed Kamall označil dohodu lidovců a socialistů za "matku všech zákulisních dohod". Hlasy mu nedali ani euroskeptici z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), levicoví europoslanci z GUE/NGL a také posílená skupina nacionalistických a antievropských stran, z níž se zatím Marine Le Penové z francouzské národní fronty (FN) nepodařilo sestavit plnohodnotnou frakci.
Jan Zahradil (ODS, ECR) připomněl, že frakce s celým nominačním procesem nesouhlasila od samého začátku. Junkcer podle něj navíc není vhodný muž pro práci šéfa komise ve chvíli, kdy EU potřebuje reformu. "To je člověk, který byl po desetiletí součástí systému, takže ho teď těžko může reformovat," dodal europoslanec.
Jean-Claude Juncker se narodil 9. prosince 1954 v lucemburském městě Redangen. Ještě před dokončením studia práv na Štrasburské univerzitě vstoupil do Sociálně křesťanské strany. Právnické praxi se nikdy nevěnoval.
Svou politickou kariéru nastartoval zvolením do lucemburské jednokomorové Sněmovny reprezentantů v roce 1984. V nové vládě pozdějšího předsedy Evropské komise Jacquese Santera vykonával post ministra práce a stal se i guvernérem Světové banky. Po zotavení z vážné autonehody, po níž zůstal dva týdny v kómatu, pracoval jako ministr financí.
Jeho náklonnost k evropské integraci se projevila již v jeho ranném politickém období, naplno propukla na počátku 90. let, kdy jako lucemburský ministr financí předsedal Radě ministrů financí (ECOFIN). Juncker se podílel i na vzniku Maastrichtské smlouvy, která položila základy dnešní eurozóny, uvedl EurActiv.cz.
Poté, co tehdejší lucemburský premiér Santer oznámil svou kandidaturu na místo předsedy Evropské komise, Juncker se v roce 1995 stal ministerským předsedou. K tomu vykonával i post ministra práce, financí a nově i zahraničí.
Premiérský post si udržel až do loňského prosince, a stal se tak nejdéle vládnoucím ministerským předsedou členské země EU v historii.
Související
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
"Brutální zabiják" Juncker bilancoval. Varuje státy EU před jinými světovými hráči
Jean-Claude Juncker , evropská komise , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák