Juncker byl zvolen novým šéfem Evropské komise

Brusel - Jean-Claude Junker bude novým předsedou Evropské komise. Návrh členských zemí dnes v tajné volbě potvrdil Evropský parlament. Někdejší lucemburský premiér dostal 422 hlasů. Jeho úspěch není překvapením, podporu mu dopředu deklarovaly nejen obě největší evropská politická uskupení, tedy jeho vlastní lidovci a socialisté, ale přidali se též liberálové. Nynější komisi Josého Barrosa by měl nyní ještě nesestavený Junckerův tým s pětiletým mandátem vystřídat na podzim.

Ke zvolení devětapadesátiletý Lucemburčan potřeboval nejméně 376 hlasů, tedy nadpoloviční většinu v europarlamentu, kde zasedá 751 poslanců. Voleb se nakonec účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Juncker o svém zvolení s europoslanci jednal minulý týden a dnes dopoledne poslance oslovil s poměrně dlouhým projevem. Vystoupení bylo koncipované tak, aby uspokojilo proevropskou levici i pravici: kandidát slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu, slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.

Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z EPP je Juncker politik se zkušenostmi, schopností dělat kompromisy a silnou autoritou.

Lídr kandidátky ČSSD Jan Keller (S&D) uvedl, že podpora Junckera ze strany socialistů byla "technickou koalicí", v programové stránce věci prý bude levice Junckera hlídat.

Ve svém odporu vůči Junckerovi na summitu před třemi týdny vytrval britský premiér David Cameron, kterého ale podpořil jen jeho maďarský kolega Viktor Orbán.

Psali jsme: Euroměna chrání Evropu, prohlásil Juncker. Ze sálu se ozvaly odmítavé výkřiky  

EPP si podporu socialistické frakce S&D a tedy Junckerův úspěch v dnešním hlasování pojistila už počátkem měsíce, když pomohla znovu do čela Evropského parlamentu zvolit německého socialistu Martina Schulze. Právě on dnes zvolení Junckera označil za "nový začátek v Evropském parlamentu".

Proti Juckerovi byli od počátku Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž lídr Syed Kamall označil dohodu lidovců a socialistů za "matku všech zákulisních dohod". Hlasy mu nedali ani euroskeptici z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), levicoví europoslanci z GUE/NGL a také posílená skupina nacionalistických a antievropských stran, z níž se zatím Marine Le Penové z francouzské národní fronty (FN) nepodařilo sestavit plnohodnotnou frakci.

Jan Zahradil (ODS, ECR) připomněl, že frakce s celým nominačním procesem nesouhlasila od samého začátku. Junkcer podle něj navíc není vhodný muž pro práci šéfa komise ve chvíli, kdy EU potřebuje reformu. "To je člověk, který byl po desetiletí součástí systému, takže ho teď těžko může reformovat," dodal europoslanec.

Jean-Claude Juncker se narodil 9. prosince 1954 v lucemburském městě Redangen. Ještě před dokončením studia práv na Štrasburské univerzitě vstoupil do Sociálně křesťanské strany. Právnické praxi se nikdy nevěnoval.

Svou politickou kariéru nastartoval zvolením do lucemburské jednokomorové Sněmovny reprezentantů v roce 1984. V nové vládě pozdějšího předsedy Evropské komise Jacquese Santera vykonával post ministra práce a stal se i guvernérem Světové banky. Po zotavení z vážné autonehody, po níž zůstal dva týdny v kómatu, pracoval jako ministr financí.

Jeho náklonnost k evropské integraci se projevila již v jeho ranném politickém období, naplno propukla na počátku 90. let, kdy jako lucemburský ministr financí předsedal Radě ministrů financí (ECOFIN). Juncker se podílel i na vzniku Maastrichtské smlouvy, která položila základy dnešní eurozóny, uvedl EurActiv.cz.

Poté, co tehdejší lucemburský premiér Santer oznámil svou kandidaturu na místo předsedy Evropské komise, Juncker se v roce 1995 stal ministerským předsedou. K tomu vykonával i post ministra práce, financí a nově i zahraničí.

Premiérský post si udržel až do loňského prosince, a stal se tak nejdéle vládnoucím ministerským předsedou členské země EU v historii.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker evropská komise EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy