Berlín rozhodnutím o AstraZenece vyvolal řetězovou reakci, píše deník

Velké evropské země používání vakcíny AstraZeneky na začátku týdne přerušily několik dní poté, co místní lídři ujišťovali, že k něčemu takovému není důvod. Zároveň zasáhly v momentě, kdy vakcinace nepostupuje podle plánů a západní Evropě hrozí nový nápor epidemie covidu-19.

"Byla to politická volba," řekl deníku La Repubblica šéf italského úřadu pro kontrolu léčiv AIFA Nicola Magrini. "Žádné nebezpečí tady není. Na epidemiologické úrovni není žádná korelace," uvedl zase předseda administrativní rady AIFA Giorgio Palù ohledně několika úmrtí mezi miliony lidí očkovaných vakcínou AstraZeneky.

Podobně se do tohoto týdne vyjadřovali i italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza a premiér Itálie Mario Draghi. Podle NYT ale přístup italské vlády změnil pondělní telefonát, v němž se Speranza od svého německého protějšku Jense Spahna dozvěděl, že nejlidnatější země Evropské unie kvůli krevním sraženinám u několika naočkovaných osob používání vakcíny preventivně pozastaví.

"Když pan Speranza o věci informoval premiéra Draghiho, zmínil i neúnosný tlak veřejnosti, kterému by Itálie čelila, kdyby jako jediná používala vakcínu považovanou za příliš nebezpečnou pro zbytek Evropy," píše NYT. Podle deníku se Draghi následně spojil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a společně s ministrem zdravotnictví pak rozhodl o dočasném odstavení "oxfordské" vakcíny.

Řada evropských zemí včetně České republiky s ní očkuje nadále, zatímco k Německu se v rychlém sledu kromě Itálie připojily Francie, Španělsko či Švédsko. Obrat podobný tomu italskému se přitom odehrál i v samotném Německu. Institut Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi dohlíží na bezpečnost vakcín, minulý týden uvedl, že přínos očkování v případě AstraZeneky převyšuje známá rizika. V pondělí nicméně ministr Spahn prohlásil, že očkování "z obezřetnosti" pozastavuje na doporučení PEI.

Některé vlády rozhodnutí v tomto směru prezentovaly jako součást snahy posílit důvěru ve vakcíny proti covidu-19. Podle NYT se ale zatím takový dopad nejeví jako pravděpodobný, zatímco intervence dál brzdí "klopýtající" očkovací kampaň v EU a mohou ohrozit životy nejméně stovek lidí. List připomíná, že žádná z členských zemí unie aktuálně nesměřuje k naplnění cíle v podobě očkování 70 procent obyvatelstva do konce léta.

"Musíme dělat to, co snižuje zátěž celkového rizika v populaci," uvedl epidemiolog Naor Bar-Zeev z americké Univerzity Johnse Hopkinse. "To v této fázi znamená pokračovat ve vakcinaci a zároveň zajistit, abychom měli velmi rychlé, velmi důkladné a co nejlepší analýzy dostupných dat o bezpečnosti," dodal.