Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Avaliani byl do ruské armády povolán během „částečné mobilizace“ v září 2022. Sedmačtyřicetiletý stavební inženýr a otec tří dětí se od počátku prohlašoval za pacifistu a odmítal se bojů účastnit, jeho odvolání však byla zamítnuta. Po nasazení na frontu na východě Ukrajiny se mu podařilo uprchnout, byl však dopaden a držen v provizorním vězení v Luhansku, kde byl podle svých slov mučen a podrobován fingovaným popravám.

Po několika dalších pokusech o útěk se mu nakonec podařilo přes Bělorusko a Uzbekistán dostat do Evropy. V roce 2025 se v Německu shledal se svou rodinou a společně požádali o politický azyl. Navzdory tomu, že je Avaliani v Rusku na seznamu hledaných osob pro dezerci, německý úřad ve svém zamítavém dopise uvedl, že mu pravděpodobně hrozí nanejvýš pokuta ve výši 30 000 rublů.

Tento postup představuje zásadní obrat v německé politice. Krátce po začátku ruské invaze v roce 2022 tehdejší ministr spravedlnosti Marco Buschmann i ministryně vnitra Nancy Faeserová deklarovali, že odpůrci režimu Vladimira Putina a dezertéři jsou v Německu vítáni a mohou počítat s ochranou. Statistiky však ukazují, že ochota úřadů udělovat azyl ruským mužům v branném věku prudce klesá.

Zatímco v letech 2022 a 2023 získala v Německu určitou formu právní ochrany přibližně desetina ruských žadatelů v branném věku, v letech 2024 a 2025 tento podíl klesl na pouhá 4 procenta. Z celkového počtu více než 8 000 ruských mužů, kteří o azyl od začátku války požádali, jich uspělo pouze 416.

Zpřísnění azylové praxe souvisí s celkovou změnou politického klimatu v zemi. Vláda kancléře Friedricha Merze, která nastoupila v květnu 2025, prosazuje výrazně restriktivnější migrační politiku. Cílem tohoto kurzu je mimo jiné omezit růst preferencí opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), která z tématu migrace dlouhodobě profituje.

Aktivisté a právníci upozorňují, že BAMF ve svých rozhodnutích často používá unifikované šablony, které neodpovídají realitě v Rusku. Úřad například argumentuje tím, že mobilizace již oficiálně skončila a Avalianimu nové povolání nehrozí. Právník Arťom Klyga z organizace Connection však zdůrazňuje, že úřady nerozlišují mezi lidmi, kteří se odvodu vyhnuli útekem do zahraničí, a skutečnými dezertéry, kterým hrozí mnohaleté tresty vězení.

Rozhodnutí německých úřadů podle analytiků nahrává propagandě Kremlu. Vladimir Putin se dlouhodobě snaží ruským vojákům vštípit myšlenku, že z fronty neexistuje bezpečná úniková cesta a že Západ je ve skutečnosti nepodpoří. Skupina „A Farewell to Arms“, která dezertérům pomáhá, varuje, že bezpečný azyl v Evropě je přitom jedním z nejsilnějších nástrojů, jak oslabit ruskou armádu.

Avaliani se proti rozhodnutí BAMF hodlá odvolat, ale pokud neuspěje, hrozí jemu i jeho rodině do 30 dnů deportace. Podle právních expertů čelí žadatelé v těchto případech téměř nesplnitelnému důkaznímu břemenu, kdy musí prokázat konkrétní a přetrvávající zájem ruského státu o svou osobu, což úřady často zpochybňují pomocí statistických pravděpodobností.

Současná situace v Německu odráží širší evropský trend zpřísňování vízových a azylových pravidel pro ruské občany. Zatímco na začátku konfliktu byla dezerce vnímána jako akt odvahy a odporu proti agresi, nyní se tito lidé ocitají v právním vakuu, kdy jsou ve své vlasti považováni za zrádce a v cílových zemích za nežádoucí migranty.