Boj s klimatickými změnami: Úřady doporučují Britům omezit konzumaci masa a mléka

Lidé v Británii by měli v rámci boje s klimatickými změnami o pětinu omezit konzumaci hovězího, skopového a mléčných produktů. Jen tak bude možné zajistit uhlíkovou neutralitu britského hospodářství, které chce Londýn dosáhnout do roku 2050. Ve své zprávě to podle zpravodajského serveru BBC uvedla komise pro klimatickou změnu zřízená britskou vládou.

Komise v dokumentu nabádá úřady, aby ve všech veřejných jídelnách vždy nabízely alespoň jeden pokrm čistě rostlinného původu. Upozorňuje však, že pokud lidé nezmění svoje stravovací návyky dobrovolně, bude možná nutné zavést na maso a mléko zvláštní daň, jež by měla občany od konzumace živočišných produktů částečně odradit.

Trávicí ústrojí krávy vyprodukuje za rok průměrně 70 až 120 kilogramů metanu. Ten je přitom až 25krát účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý, zůstává však v atmosféře výrazně kratší dobu.

Moving from net-zero targets to their delivery. First up, our land use policy proposals, saving 43 MtCO2e to get us 10% of the way to net zero. #FITsforForests #hugafarmer @theCCCuk https://t.co/fszHkP9SYP pic.twitter.com/9Wd9bMtQ81

— Piers Forster (@piersforster) January 23, 2020

"Nemůžeme dosáhnout vládního cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, aniž zásadně změníme způsob, jakým využíváme půdu, jakým farmaříme a jakým se stravujeme," řekl BBC šéf komise Chris Stark.

Zpráva tak doporučuje například vysazování nových lesů na pastvinách, které v budoucnu uvolní ubývající dobytek, a vyzývá k obnovování rašelinišť, v nichž se ukládá velké množství skleníkových plynů. Nabádá rovněž farmáře, aby chytřeji využívali hnojiva a více se spoléhali na zvířecí hnůj. Lidé by podle zprávy také měli lépe nakládat s potravinami a snížit množství vyhozeného jídla o 20 procent.

Ačkoliv britská asociace farmářů s některými doporučeními souhlasí, nepovažuje snížení živočišné produkce za účinné opatření. "Rostlinné produkty nemají nutně vždy menší dopad na životní prostředí," prohlásila prezidentka asociace Minette Battersová. Podle některých ekologických aktivistů je naopak plán málo ambiciózní a jeho doporučení nejdou dostatečně daleko.

V Británii se o víkendu poprvé sejde občanské shromáždění, které bude diskutovat o opatřeních nutných pro dosažení vládního cíle uhlíkové neutrality. Šest parlamentních komisí oslovilo poštou 300.000 občanů, kteří by měli být reprezentativním vzorkem britské společnosti. Z nich bylo nakonec náhodně vybráno 110 lidí, kteří pochází z různých společenských vrstev i věkových skupin a zaujímají k otázce klimatické změny odlišné postoje.

Několik odborníků jim bude předkládat k diskusi návrhy možných opatření, například plán zákazu aut se spalovacím motorem od roku 2040. Jejich názory a postřehy by následně měly sloužit jako vodítko při tvorbě zákonů. Někteří aktivisté se však obávají, že jelikož shromáždění neorganizuje přímo britská vláda, nýbrž parlament, není jisté, zda budou mít závěry občanů dostatečný politický dopad.

Britská konzervativní vláda přijala závazek dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 loni v červnu. Uhlíkově neutrální hospodářství navenek nevylučuje žádné skleníkové plyny, především oxid uhličitý a metan, které podle mnohých vědců značně přispívají k oteplování světového klimatu. V praxi to znamená, že hospodářství buď žádné skleníkové plyny neprodukuje, nebo je všechny dokáže zpětně pohltit.

Související

Princ William se svou rodinou

Nejhorší rok v životě. Princ William překvapil upřímnými slovy

Rok s letopočtem 2024 ještě není u konce, stále zbývá několik týdnů. Dvaačtyřicetiletý princ William je však už nyní přesvědčen, že letošek byl nejtěžším rokem jeho života. Důvodem jsou pochopitelně především vážné zdravotní potíže členů britské královské rodiny. 

Více souvisejících

Velká Británie Klimatické změny Maso Mléko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy