Boris Johnson zvítězil ve svém volebním obvodu, je pevně odhodlán "zařídit brexit"

Britský konzervativní premiér Boris Johnson ve čtvrtečních volbách obhájil mandát ve svém západolondýnském volebním obvodě Uxbridge a South Ruislip, kde získal 52,6 procenta hlasů. Kandidát opozičních labouristů Ali Milani skončil druhý s 37,6 procenty hlasů, informoval web televize Sky News.

Vládní konzervativci si zajistili absolutní většinu v Dolní sněmovně, zatímco labouristé zažili debakl. Skotská národní strana prakticky ovládla obvody ve Skotsku.

Británie má většinový volební systém. To znamená, že všechny hlasy v daném volebním obvodě odevzdané neúspěšným uchazečům propadají a neodrazí se tedy na počtu získaných křesel.

Ještě před čtvrtečním hlasováním britská média spekulovala, že Johnson nemá vítězství ve svém obvodě jisté, a poukazovala přitom na těsný výsledek v minulých volbách v roce 2017. V případě, že by v obvodě Johnson prohrál, ale konzervativci zvítězili, nejspíš by, jak diktuje tradice, musel funkci lídra strany opustit.

Po volebním úspěchu konzervativců se nyní očekává rychlé schválení brexitové dohody v britském parlamentu a odchod Spojeného království z EU na konci ledna, jak Johnson před volbami sliboval.

Boris Johnson je pevně odhodlán "zařídit brexit"

Po svém zvolení premiérem Johnson stále opakoval, že uskuteční brexit do 31. října "stůj co stůj." Na začátku listopadu řekl médiím, že nedodržení svého slibu hluboce lituje, ale poukázal na to, že britští poslanci v září schválili zákon, kterým mu zakázali vyvést Británii z EU bez dohody.

Johnson sice od léta vyjednal s Bruselem změnu podmínek v dohodě o brexitu, nedokázal si však včas zajistit souhlas parlamentu, a musel proto unii požádat o odklad termínu vystoupení do konce ledna příštího roku. Patovou situaci se nakonec rozhodl řešit předčasnými volbami, podobně jako to učinila i jeho předchůdkyně Theresa Mayová.

Před nynějšími volbami Johnson tvrdil, že pokud se konzervativcům podaří zajistit si v Dolní sněmovně většinu, může "absolutně garantovat" konec britského členství v EU do 31. ledna.

Někdejší londýnský starosta Johnson byl v červnu 2016 jednou z tváří referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, a po něm se stal ministrem zahraničí. Patřil tehdy i k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Oznámil však, že se o tato místa ucházet nebude.

V červnu 2017, poté co britští konzervativci přišli v předčasných parlamentních volbách o vládní většinu, prý Johnsona pět ministrů požádalo, aby Mayovou nahradil v čele vlády, což odmítl.

Celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté rodině. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či ve Světové bance. Johnson, o kterém média píší často jen jako o "Borisovi", vzdělání získal v Británii. Vystudoval na prominentní soukromé škole Eton a na univerzitě v Oxfordu.

Kariéru zahájil jako novinář. Podle agentury AFP a britského tisku jej z prvního zaměstnání v londýnských Timesech vyhodili za vymyšlené citáty oxfordského historika Colina Lucase. Ty měly podpořit spekulace ohledně gaskoňského šlechtice Pierse Gavestona, jemuž byl přičítán homosexuální vztah s britským králem Eduardem II.

Johnson poté začal pracovat v listu The Daily Telegraph a stal se dopisovatelem v Bruselu, odkud se jeho zpravodajství podle britských médií také poněkud rozcházelo s realitou.

Jako novinář proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji nebo podporou války v Iráku. Později se stal šéfredaktorem konzervativního magazínu The Spectator.

V roce 2001 byl Johnson zvolen do parlamentu, v květnu 2008 ho zvolili starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy Londýn pořádal olympijské hry.

Náruživý cyklista Johnson je autorem řady knih, ale i skandálních výroků. Kritiku například sklidil za tvrzení, že "Napoleon, Hitler, zkoušeli to různí lidé a vždy to skončilo tragicky... EU se snaží dělat totéž, i když odlišnými metodami." Ve svých výrocích nešetří ani sebe: "Pod mou pečlivě udržovanou fasádou užvaněného šaška se neskrývá nic jiného než užvaněný šašek."

V září 2017 Johnson jako ministr zahraničí navštívil Prahu, kde při jednání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem ujistil, že Británie i po svém odchodu z EU zajistí zachování práv evropských občanů na svém území.

Johnson je podruhé ženatý a má pět dětí. Spekulace britských médií o tom, že by mohl být otcem ještě dalšího potomka, odmítá komentovat.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Volby ve Velké Británii Konzervativní strana (VB) Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 2 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy