Boris Johnson zvítězil ve svém volebním obvodu, je pevně odhodlán "zařídit brexit"

Britský konzervativní premiér Boris Johnson ve čtvrtečních volbách obhájil mandát ve svém západolondýnském volebním obvodě Uxbridge a South Ruislip, kde získal 52,6 procenta hlasů. Kandidát opozičních labouristů Ali Milani skončil druhý s 37,6 procenty hlasů, informoval web televize Sky News.

Vládní konzervativci si zajistili absolutní většinu v Dolní sněmovně, zatímco labouristé zažili debakl. Skotská národní strana prakticky ovládla obvody ve Skotsku.

Británie má většinový volební systém. To znamená, že všechny hlasy v daném volebním obvodě odevzdané neúspěšným uchazečům propadají a neodrazí se tedy na počtu získaných křesel.

Ještě před čtvrtečním hlasováním britská média spekulovala, že Johnson nemá vítězství ve svém obvodě jisté, a poukazovala přitom na těsný výsledek v minulých volbách v roce 2017. V případě, že by v obvodě Johnson prohrál, ale konzervativci zvítězili, nejspíš by, jak diktuje tradice, musel funkci lídra strany opustit.

Po volebním úspěchu konzervativců se nyní očekává rychlé schválení brexitové dohody v britském parlamentu a odchod Spojeného království z EU na konci ledna, jak Johnson před volbami sliboval.

Boris Johnson je pevně odhodlán "zařídit brexit"

Po svém zvolení premiérem Johnson stále opakoval, že uskuteční brexit do 31. října "stůj co stůj." Na začátku listopadu řekl médiím, že nedodržení svého slibu hluboce lituje, ale poukázal na to, že britští poslanci v září schválili zákon, kterým mu zakázali vyvést Británii z EU bez dohody.

Johnson sice od léta vyjednal s Bruselem změnu podmínek v dohodě o brexitu, nedokázal si však včas zajistit souhlas parlamentu, a musel proto unii požádat o odklad termínu vystoupení do konce ledna příštího roku. Patovou situaci se nakonec rozhodl řešit předčasnými volbami, podobně jako to učinila i jeho předchůdkyně Theresa Mayová.

Před nynějšími volbami Johnson tvrdil, že pokud se konzervativcům podaří zajistit si v Dolní sněmovně většinu, může "absolutně garantovat" konec britského členství v EU do 31. ledna.

Někdejší londýnský starosta Johnson byl v červnu 2016 jednou z tváří referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, a po něm se stal ministrem zahraničí. Patřil tehdy i k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Oznámil však, že se o tato místa ucházet nebude.

V červnu 2017, poté co britští konzervativci přišli v předčasných parlamentních volbách o vládní většinu, prý Johnsona pět ministrů požádalo, aby Mayovou nahradil v čele vlády, což odmítl.

Celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté rodině. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či ve Světové bance. Johnson, o kterém média píší často jen jako o "Borisovi", vzdělání získal v Británii. Vystudoval na prominentní soukromé škole Eton a na univerzitě v Oxfordu.

Kariéru zahájil jako novinář. Podle agentury AFP a britského tisku jej z prvního zaměstnání v londýnských Timesech vyhodili za vymyšlené citáty oxfordského historika Colina Lucase. Ty měly podpořit spekulace ohledně gaskoňského šlechtice Pierse Gavestona, jemuž byl přičítán homosexuální vztah s britským králem Eduardem II.

Johnson poté začal pracovat v listu The Daily Telegraph a stal se dopisovatelem v Bruselu, odkud se jeho zpravodajství podle britských médií také poněkud rozcházelo s realitou.

Jako novinář proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji nebo podporou války v Iráku. Později se stal šéfredaktorem konzervativního magazínu The Spectator.

V roce 2001 byl Johnson zvolen do parlamentu, v květnu 2008 ho zvolili starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy Londýn pořádal olympijské hry.

Náruživý cyklista Johnson je autorem řady knih, ale i skandálních výroků. Kritiku například sklidil za tvrzení, že "Napoleon, Hitler, zkoušeli to různí lidé a vždy to skončilo tragicky... EU se snaží dělat totéž, i když odlišnými metodami." Ve svých výrocích nešetří ani sebe: "Pod mou pečlivě udržovanou fasádou užvaněného šaška se neskrývá nic jiného než užvaněný šašek."

V září 2017 Johnson jako ministr zahraničí navštívil Prahu, kde při jednání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem ujistil, že Británie i po svém odchodu z EU zajistí zachování práv evropských občanů na svém území.

Johnson je podruhé ženatý a má pět dětí. Spekulace britských médií o tom, že by mohl být otcem ještě dalšího potomka, odmítá komentovat.

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson ,  Volby ve Velké Británii ,  Konzervativní strana (VB) ,  Brexit ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 2 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

včera

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

včera

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy