Brexit: Média sehrála významnou roli. Hlavně bulvár, říká sociolog Štětka

"Jsem toho názoru, že britská média sehrála skutečně významnou roli v přípravě na brexit, to znamená ještě hluboko před samotným referendem. Většina britských bulvárních deníků vyvolávala v podstatě systematicky negativní emoce vůči EU, vůči imigrantům, zejména imigrantům ze zemí střední a východní Evropy. Budovaly v britských čtenářích pocit, že tito lidé přicházejí do Británie proto, aby jim sebrali práci, případně aby sbírali dávky," řekl Štětka.

Mediálnímu pokrytí brexitu se sám ve výzkumné činnosti nevěnuje, tento aspekt odchodu z EU ale analyzovali jeho kolegové na univerzitě v Loughborough. Roky trvající "mediální masáže" podle něj velmi umně využili politici, kteří vedli kampaň za odchod z EU. "Dlouhodobá kultivace antievropských postojů měla podle mého názoru v konečném důsledku větší vliv na rozhodování voličů než nějaké krátkodobé efekty během samotných kampaní, ať už před referendem nebo před volbami," popsal.

Podle Štětky je nicméně třeba brát v potaz i další faktory, jako jsou historicky zakořeněné stereotypy o postavení Británie vůči Evropě nebo "imperiální nostalgie" části populace. Manipulaci ze strany deníků nakloněných Konzervativní straně však považuje za nezanedbatelnou.

Naopak veřejnoprávní BBC si kolem referenda v roce 2016 zachovala neutralitu a odstup, říká český expert. Problémy se prý objevily až později. "Byly tam patrné snahy přistupovat méně kriticky k představitelům britské vlády," komentoval období od nástupu Theresy Mayové do premiérské funkce. Stížnosti o zaujatosti pak vznášeli i vládní konzervativci a stoupenci brexitu, byť podle Štětky nebyly příliš oprávněné.

"Důležitější je, obávám se, to, že BBC přišla během kampaně o značnou část důvěry, a to tedy z obou stran... Její dosavadní pozice v britském mediálním systému se hodně otřásá," řekl. Zmínil přitom i kroky současné vlády směrem k dekriminalizaci neplacení koncesionářských poplatků.

Celkovou atmosféru v britské společnosti podle Štětky nyní charakterizuje jistá "úleva z toho, že končí období hádek a bojů". To prý ale neznamená usmíření.

"Británie zůstává a zůstane i po 31. lednu rozdělenou zemí. Zůstává pachuť z volební kampaně, z manipulací, které ji provázely. Zůstávají obavy o budoucnost vztahu s Evropskou unií, ale čím dál více i o budoucnost samotné Velké Británie," dodal.