Brexit za dveřmi. Co všechno se změní, jakmile Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Otázky a odpovědi k takzvanému přechodnému období po vystoupení Británie z EU a k možnému tvrdému brexitu 31. prosince 2020. Co se změní ve chvíli, kdy Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Británie po 47 letech skončí své působení v evropském bloku, kam vstoupila v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. O dva roky později již za vlády labouristů rozhodli Britové v referendu o setrvání v unii.

Po 31. lednu se pro občany ani pro obchodníky nezmění nic. Vztahy Británie a EU se posunou do takzvaného přechodného období, během něhož se Spojené království nadále musí řídit všemi pravidly EU.

Během tohoto období zůstane Británie fakticky v celní unii s EU a na jejím jednotném trhu - ale ocitne se mimo politické instituce EU a v Evropském parlamentu už nebudou zasedat žádní britští poslanci.

Musí Británie v přechodném období platit příspěvky?

Ano, Británie musí rovněž zaplatit stejný členský příspěvek do rozpočtu EU.

Kdy skončí přechodné období?

Přechodné období by mělo skončit na konci roku 2020, ale podle smlouvy o vystoupení by mohlo být prodlouženo o jeden až dva roky. Britská vláda ale nyní opakovaně prohlašuje, že o toto prodloužení žádat nebude.

Přesto může o prodloužení přechodného období Británie požádat, ale jen do 30. června 2020. To je konečný termín pro tuto případnou žádost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během své nedávné návštěvy Londýna prohlásila, že bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů EU a Británie.

Jaké jsou výhody a nevýhody přechodného období?

Výhoda přechodného období spočívá v tom, že přechod by měl být pozvolnější a hladší a neměly by nastat žádné náhlé změny ve fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn dostatek času na vyjednávání o podobě budoucích vztahů mezi Británií a EU.

Nevýhodou je, že po dobu vyjednávání nových pravidel bude Británie muset dodržovat všechna pravidla Evropské komise, a řídit se jurisdikcí Evropského soudního dvora, bez možnosti tyto zákony nějak ovlivnit.

Co se bude vyjednávat v přechodném období?

Prioritou v přechodném období bude vyjednat obchodní dohodu s EU. Británie chce, aby její výrobky a služby měly co největší přístup do zemí EU. Britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že Británie chce opustit celní unii a jednotný trh a nepodléhat jurisdikci Evropského soudního dvora.

Kromě obchodní dohody bude nutno také vyjednat formy spolupráce s EU v oblasti bezpečnosti a práva. Británie je odhodlána opustit schéma evropského zatykače a bude potřebovat náhradní dohodu v této oblasti, stejně jako v řadě dalších oblastí, kde je třeba spolupracovat.

Co se stane na konci roku 2020?

V případě, že bude dohoda o budoucím partnerství s EU schválena a ratifikována do 31. prosince 2020, začnou se od ledna 2021 vztahy Británie a EU řídit nově vyjednanými pravidly. Pokud ne a pokud Británie nepožádá o prodloužení, nastane po skončení přechodného období tvrdý brexit se všemi obávanými důsledky pro britskou ekonomiku, které z toho vyplynou, například by to mohlo přinést dovozní cla pro britský export do zemí EU. Obě strany by od ledna 2021 začaly obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace.

Jak to bude s právy Britů žijícími v EU a naopak během přechodného období?

Po 31. lednu všichni britští občané, kteří žijí v zemích EU a nemají dvojí občanství, ztratí občanství EU, a nebudou tak moci volit v místních volbách nebo kandidovat do úřadů.

Kromě toho si ale podle rozvodové smlouvy občané EU žijící v Británii stejně jako Britové v EU a jejich rodinní příslušníci uchovají stejná práva k pobytu a sociální jistoty. Během přechodného období bude zachován volný pohyb osob. Po jeho skončení bude lidem dovoleno v Británii zůstat, pokud po pěti letech požádají o trvalý pobyt.

Podle zprávy britského ministerstva vnitra z minulého týdne už skoro 2,5 milionu přistěhovalců z EU získalo do konce loňského roku povolení dlouhodobě setrvat v Británii po jejím odchodu z evropského bloku. Ministerstvo už v souvislosti s brexitem přijalo přes 2,7 milionu žádostí o "status usedlíka", od Čechů jich přišlo 33.000.

Bude možno svobodně odcházet a vstupovat do Británie?

Ano, během přechodného období to bude možné s platným pasem nebo průkazem totožnosti občana země EU. Po skončení přechodného období může být po rodinných příslušnících, kteří budou chtít navštívit svého příbuzného v Británii, požadováno vízum.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

před 1 hodinou

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 10 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 11 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry

Českou filantropii nečekaně zasáhla smutná zpráva. Ve věku 78 let náhle zemřela Božena Jirků, která stála za činností Nadace Charty 77 a Konta Bariéry. Dosud působila ve správní radě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy