Brexit za dveřmi. Co všechno se změní, jakmile Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Otázky a odpovědi k takzvanému přechodnému období po vystoupení Británie z EU a k možnému tvrdému brexitu 31. prosince 2020. Co se změní ve chvíli, kdy Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Británie po 47 letech skončí své působení v evropském bloku, kam vstoupila v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. O dva roky později již za vlády labouristů rozhodli Britové v referendu o setrvání v unii.

Po 31. lednu se pro občany ani pro obchodníky nezmění nic. Vztahy Británie a EU se posunou do takzvaného přechodného období, během něhož se Spojené království nadále musí řídit všemi pravidly EU.

Během tohoto období zůstane Británie fakticky v celní unii s EU a na jejím jednotném trhu - ale ocitne se mimo politické instituce EU a v Evropském parlamentu už nebudou zasedat žádní britští poslanci.

Musí Británie v přechodném období platit příspěvky?

Ano, Británie musí rovněž zaplatit stejný členský příspěvek do rozpočtu EU.

Kdy skončí přechodné období?

Přechodné období by mělo skončit na konci roku 2020, ale podle smlouvy o vystoupení by mohlo být prodlouženo o jeden až dva roky. Britská vláda ale nyní opakovaně prohlašuje, že o toto prodloužení žádat nebude.

Přesto může o prodloužení přechodného období Británie požádat, ale jen do 30. června 2020. To je konečný termín pro tuto případnou žádost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během své nedávné návštěvy Londýna prohlásila, že bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů EU a Británie.

Jaké jsou výhody a nevýhody přechodného období?

Výhoda přechodného období spočívá v tom, že přechod by měl být pozvolnější a hladší a neměly by nastat žádné náhlé změny ve fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn dostatek času na vyjednávání o podobě budoucích vztahů mezi Británií a EU.

Nevýhodou je, že po dobu vyjednávání nových pravidel bude Británie muset dodržovat všechna pravidla Evropské komise, a řídit se jurisdikcí Evropského soudního dvora, bez možnosti tyto zákony nějak ovlivnit.

Co se bude vyjednávat v přechodném období?

Prioritou v přechodném období bude vyjednat obchodní dohodu s EU. Británie chce, aby její výrobky a služby měly co největší přístup do zemí EU. Britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že Británie chce opustit celní unii a jednotný trh a nepodléhat jurisdikci Evropského soudního dvora.

Kromě obchodní dohody bude nutno také vyjednat formy spolupráce s EU v oblasti bezpečnosti a práva. Británie je odhodlána opustit schéma evropského zatykače a bude potřebovat náhradní dohodu v této oblasti, stejně jako v řadě dalších oblastí, kde je třeba spolupracovat.

Co se stane na konci roku 2020?

V případě, že bude dohoda o budoucím partnerství s EU schválena a ratifikována do 31. prosince 2020, začnou se od ledna 2021 vztahy Británie a EU řídit nově vyjednanými pravidly. Pokud ne a pokud Británie nepožádá o prodloužení, nastane po skončení přechodného období tvrdý brexit se všemi obávanými důsledky pro britskou ekonomiku, které z toho vyplynou, například by to mohlo přinést dovozní cla pro britský export do zemí EU. Obě strany by od ledna 2021 začaly obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace.

Jak to bude s právy Britů žijícími v EU a naopak během přechodného období?

Po 31. lednu všichni britští občané, kteří žijí v zemích EU a nemají dvojí občanství, ztratí občanství EU, a nebudou tak moci volit v místních volbách nebo kandidovat do úřadů.

Kromě toho si ale podle rozvodové smlouvy občané EU žijící v Británii stejně jako Britové v EU a jejich rodinní příslušníci uchovají stejná práva k pobytu a sociální jistoty. Během přechodného období bude zachován volný pohyb osob. Po jeho skončení bude lidem dovoleno v Británii zůstat, pokud po pěti letech požádají o trvalý pobyt.

Podle zprávy britského ministerstva vnitra z minulého týdne už skoro 2,5 milionu přistěhovalců z EU získalo do konce loňského roku povolení dlouhodobě setrvat v Británii po jejím odchodu z evropského bloku. Ministerstvo už v souvislosti s brexitem přijalo přes 2,7 milionu žádostí o "status usedlíka", od Čechů jich přišlo 33.000.

Bude možno svobodně odcházet a vstupovat do Británie?

Ano, během přechodného období to bude možné s platným pasem nebo průkazem totožnosti občana země EU. Po skončení přechodného období může být po rodinných příslušnících, kteří budou chtít navštívit svého příbuzného v Británii, požadováno vízum.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 8 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 9 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 11 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 12 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 13 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 14 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 16 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy