Brexit za dveřmi. Co všechno se změní, jakmile Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Otázky a odpovědi k takzvanému přechodnému období po vystoupení Británie z EU a k možnému tvrdému brexitu 31. prosince 2020. Co se změní ve chvíli, kdy Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Británie po 47 letech skončí své působení v evropském bloku, kam vstoupila v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. O dva roky později již za vlády labouristů rozhodli Britové v referendu o setrvání v unii.

Po 31. lednu se pro občany ani pro obchodníky nezmění nic. Vztahy Británie a EU se posunou do takzvaného přechodného období, během něhož se Spojené království nadále musí řídit všemi pravidly EU.

Během tohoto období zůstane Británie fakticky v celní unii s EU a na jejím jednotném trhu - ale ocitne se mimo politické instituce EU a v Evropském parlamentu už nebudou zasedat žádní britští poslanci.

Musí Británie v přechodném období platit příspěvky?

Ano, Británie musí rovněž zaplatit stejný členský příspěvek do rozpočtu EU.

Kdy skončí přechodné období?

Přechodné období by mělo skončit na konci roku 2020, ale podle smlouvy o vystoupení by mohlo být prodlouženo o jeden až dva roky. Britská vláda ale nyní opakovaně prohlašuje, že o toto prodloužení žádat nebude.

Přesto může o prodloužení přechodného období Británie požádat, ale jen do 30. června 2020. To je konečný termín pro tuto případnou žádost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během své nedávné návštěvy Londýna prohlásila, že bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů EU a Británie.

Jaké jsou výhody a nevýhody přechodného období?

Výhoda přechodného období spočívá v tom, že přechod by měl být pozvolnější a hladší a neměly by nastat žádné náhlé změny ve fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn dostatek času na vyjednávání o podobě budoucích vztahů mezi Británií a EU.

Nevýhodou je, že po dobu vyjednávání nových pravidel bude Británie muset dodržovat všechna pravidla Evropské komise, a řídit se jurisdikcí Evropského soudního dvora, bez možnosti tyto zákony nějak ovlivnit.

Co se bude vyjednávat v přechodném období?

Prioritou v přechodném období bude vyjednat obchodní dohodu s EU. Británie chce, aby její výrobky a služby měly co největší přístup do zemí EU. Britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že Británie chce opustit celní unii a jednotný trh a nepodléhat jurisdikci Evropského soudního dvora.

Kromě obchodní dohody bude nutno také vyjednat formy spolupráce s EU v oblasti bezpečnosti a práva. Británie je odhodlána opustit schéma evropského zatykače a bude potřebovat náhradní dohodu v této oblasti, stejně jako v řadě dalších oblastí, kde je třeba spolupracovat.

Co se stane na konci roku 2020?

V případě, že bude dohoda o budoucím partnerství s EU schválena a ratifikována do 31. prosince 2020, začnou se od ledna 2021 vztahy Británie a EU řídit nově vyjednanými pravidly. Pokud ne a pokud Británie nepožádá o prodloužení, nastane po skončení přechodného období tvrdý brexit se všemi obávanými důsledky pro britskou ekonomiku, které z toho vyplynou, například by to mohlo přinést dovozní cla pro britský export do zemí EU. Obě strany by od ledna 2021 začaly obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace.

Jak to bude s právy Britů žijícími v EU a naopak během přechodného období?

Po 31. lednu všichni britští občané, kteří žijí v zemích EU a nemají dvojí občanství, ztratí občanství EU, a nebudou tak moci volit v místních volbách nebo kandidovat do úřadů.

Kromě toho si ale podle rozvodové smlouvy občané EU žijící v Británii stejně jako Britové v EU a jejich rodinní příslušníci uchovají stejná práva k pobytu a sociální jistoty. Během přechodného období bude zachován volný pohyb osob. Po jeho skončení bude lidem dovoleno v Británii zůstat, pokud po pěti letech požádají o trvalý pobyt.

Podle zprávy britského ministerstva vnitra z minulého týdne už skoro 2,5 milionu přistěhovalců z EU získalo do konce loňského roku povolení dlouhodobě setrvat v Británii po jejím odchodu z evropského bloku. Ministerstvo už v souvislosti s brexitem přijalo přes 2,7 milionu žádostí o "status usedlíka", od Čechů jich přišlo 33.000.

Bude možno svobodně odcházet a vstupovat do Británie?

Ano, během přechodného období to bude možné s platným pasem nebo průkazem totožnosti občana země EU. Po skončení přechodného období může být po rodinných příslušnících, kteří budou chtít navštívit svého příbuzného v Británii, požadováno vízum.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

včera

23. června 2026 21:19

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

23. června 2026 20:08

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy