Brexit za dveřmi. Co všechno se změní, jakmile Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Otázky a odpovědi k takzvanému přechodnému období po vystoupení Británie z EU a k možnému tvrdému brexitu 31. prosince 2020. Co se změní ve chvíli, kdy Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Británie po 47 letech skončí své působení v evropském bloku, kam vstoupila v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. O dva roky později již za vlády labouristů rozhodli Britové v referendu o setrvání v unii.

Po 31. lednu se pro občany ani pro obchodníky nezmění nic. Vztahy Británie a EU se posunou do takzvaného přechodného období, během něhož se Spojené království nadále musí řídit všemi pravidly EU.

Během tohoto období zůstane Británie fakticky v celní unii s EU a na jejím jednotném trhu - ale ocitne se mimo politické instituce EU a v Evropském parlamentu už nebudou zasedat žádní britští poslanci.

Musí Británie v přechodném období platit příspěvky?

Ano, Británie musí rovněž zaplatit stejný členský příspěvek do rozpočtu EU.

Kdy skončí přechodné období?

Přechodné období by mělo skončit na konci roku 2020, ale podle smlouvy o vystoupení by mohlo být prodlouženo o jeden až dva roky. Britská vláda ale nyní opakovaně prohlašuje, že o toto prodloužení žádat nebude.

Přesto může o prodloužení přechodného období Británie požádat, ale jen do 30. června 2020. To je konečný termín pro tuto případnou žádost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během své nedávné návštěvy Londýna prohlásila, že bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů EU a Británie.

Jaké jsou výhody a nevýhody přechodného období?

Výhoda přechodného období spočívá v tom, že přechod by měl být pozvolnější a hladší a neměly by nastat žádné náhlé změny ve fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn dostatek času na vyjednávání o podobě budoucích vztahů mezi Británií a EU.

Nevýhodou je, že po dobu vyjednávání nových pravidel bude Británie muset dodržovat všechna pravidla Evropské komise, a řídit se jurisdikcí Evropského soudního dvora, bez možnosti tyto zákony nějak ovlivnit.

Co se bude vyjednávat v přechodném období?

Prioritou v přechodném období bude vyjednat obchodní dohodu s EU. Británie chce, aby její výrobky a služby měly co největší přístup do zemí EU. Britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že Británie chce opustit celní unii a jednotný trh a nepodléhat jurisdikci Evropského soudního dvora.

Kromě obchodní dohody bude nutno také vyjednat formy spolupráce s EU v oblasti bezpečnosti a práva. Británie je odhodlána opustit schéma evropského zatykače a bude potřebovat náhradní dohodu v této oblasti, stejně jako v řadě dalších oblastí, kde je třeba spolupracovat.

Co se stane na konci roku 2020?

V případě, že bude dohoda o budoucím partnerství s EU schválena a ratifikována do 31. prosince 2020, začnou se od ledna 2021 vztahy Británie a EU řídit nově vyjednanými pravidly. Pokud ne a pokud Británie nepožádá o prodloužení, nastane po skončení přechodného období tvrdý brexit se všemi obávanými důsledky pro britskou ekonomiku, které z toho vyplynou, například by to mohlo přinést dovozní cla pro britský export do zemí EU. Obě strany by od ledna 2021 začaly obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace.

Jak to bude s právy Britů žijícími v EU a naopak během přechodného období?

Po 31. lednu všichni britští občané, kteří žijí v zemích EU a nemají dvojí občanství, ztratí občanství EU, a nebudou tak moci volit v místních volbách nebo kandidovat do úřadů.

Kromě toho si ale podle rozvodové smlouvy občané EU žijící v Británii stejně jako Britové v EU a jejich rodinní příslušníci uchovají stejná práva k pobytu a sociální jistoty. Během přechodného období bude zachován volný pohyb osob. Po jeho skončení bude lidem dovoleno v Británii zůstat, pokud po pěti letech požádají o trvalý pobyt.

Podle zprávy britského ministerstva vnitra z minulého týdne už skoro 2,5 milionu přistěhovalců z EU získalo do konce loňského roku povolení dlouhodobě setrvat v Británii po jejím odchodu z evropského bloku. Ministerstvo už v souvislosti s brexitem přijalo přes 2,7 milionu žádostí o "status usedlíka", od Čechů jich přišlo 33.000.

Bude možno svobodně odcházet a vstupovat do Británie?

Ano, během přechodného období to bude možné s platným pasem nebo průkazem totožnosti občana země EU. Po skončení přechodného období může být po rodinných příslušnících, kteří budou chtít navštívit svého příbuzného v Británii, požadováno vízum.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

včera

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy